Berlín dotuje nákladní kola. Chce vytlačit auta z centra

10. 9. 2018

Podpora nákladních kol má v Berlíně omezit počet automobilů v ulicích. Pilotní projekt ve čtvrti Prenzlauer Berg má ukázat, zda nákladní kola budou využívat i drobné firmy. Berlínská levicová radnice koupi nákladního kola dotuje až do výše tisíce eur (25 800 korun).

Nedostatek parkovacích míst, stále více dodávek a osobních aut v centrech měst, emise skleníkových plynů. Řešením by mohlo být rozšíření používání jízdních kol, která mohou převážet náklad. Tento názor prosazuje berlínská radnice, kterou vede koalice SPD, Levice a Zelených.

Ve čtvrti na severu Berlína Prenzlauer Berg nyní testují, zda poklesne automobilová doprava, když se začnou používat kola s vozíkem. „Po těchto kolech je poptávka. Je jich asi 80 procent vypůjčeno. Někdy i na několik dní,“ pochvaluje si Michael Schaarschmidt, který půjčuje 14 nákladních bicyklů ve svém podniku Blumencafé. Zájemci si takové kolo mohou zdarma vyzkoušet a poté koupit.

Projekt používání nákladních kol podporuje i spolkové ministerstvo dopravy společně s Technickou univerzitou v Berlíně. Oliver Schwedes na univerzitě vede katedru integrované dopravy a plánování. Poukazuje na různé studie, které dokazují pozitivní efekt využívání kol pro maloobchodníky. Lidé, kteří jezdí po městě na kole, častěji nakupují v místních obchodech a utrácejí v místě bydliště více peněz než ti, kteří používají auto nebo městskou hromadnou dopravu.

Půjčování nákladních kol umožňují i Kolín nad Rýnem a Hannover. V Mnichově jezdí elektrická nákladní kola, uvedl deník Die Welt.

Berlínská radnice chce obyvatele motivovat i tím, že přispěje na koupi běžného nákladního kola 500 eur, na elektrické dá dvojnásobek. Pro tento rok počítá s dotací 200 tisíc eur (5 milionů korun), příští rok 500 tisíc eur (13 milionů korun). Jednoduché nákladní kolo stojí okolo tisíce eur, s elektromotorem i 5 tisíc eur. Dotace může činit maximálně třetinu ceny, vysvětlil mluvčí berlínské radnice Matthias Tang.

Schwedes tvrdí, že v 70. letech minulého století bylo trendem budovat vysokorychlostní silnice ve městech, nyní chtějí obyvatelé více pěších zón a cyklostezek. Pro nákladní jízdní kola je třeba vybudovat patřičnou infrastrukturu. Bytelná jízdní kola, která mohou převážet objemnější náklad, potřebují na cyklostezce více místa než ta běžná. Ulice s obchody by podle něj měly být připraveny na větší cykloprovoz, včetně kol, která mohou převážet náklad.

Samotní zástupci průmyslu a obchodu nadšení akademiků a politiků nesdílejí. Jochen Brückmann z obchodní komory v Berlíně tvrdí, že nákladní kola mohou být využita jen pro dvě procenta objemu dodávek firem. Navíc by to znamenalo, že firmy by potřebovaly více personálu pro nákladní přepravu. Už nyní mají problém lidi sehnat. Ani sklady nejsou uzpůsobeny na to, aby mohly ve větší míře využívat nákladní kola, dodal Brückmann.