Energetická bezpečnost a soběstačnost, ekologie, rozvoj alternativních zdrojů. Tyto pojmy dnes hýbou Bruselem a na jejich vlně se veze i rozsáhlá podpora z evropských fondů. Šanci mají podnikatelé, obce i jednotliví občané.
Dotace pro energetiku
Energetická bezpečnost a soběstačnost, ekologie, rozvoj alternativních zdrojů. Tyto pojmy dnes hýbou Bruselem a na jejich vlně se veze i rozsáhlá podpora z evropských fondů. Šanci mají podnikatelé, obce i jednotliví občané.
Ať už provozujete malou vodní elektrárnu, nebo plánujete trumfnout Brazílii v produkci energetické biomasy, rychlé prolistování dotačních titulů vám může pořádně snížit náklady.
„Nové programovací období totiž nabízí energetice více než působivou škálu všech možných podpůrných nástrojů, navíc s dostatečně vysokou finanční základnou. Na své si přijde jak veřejný sektor, tak i podnikatelé všech velikostí,“ zdůrazňuje analytik Evropského kompetenčního centra HVB Bank Lukáš Bumbálek.
Šanci na finanční injekci přitom nemají jen standardní a obecně známé energetické projekty typu vodních elektráren, dotace směřují i na řadu specialit. Šampionem celé dotační nabídky je bez diskuzí program Eko-energie, spadající pod operační program Podnikání a inovace. Z něj mohou malí a střední podnikatelé čerpat jak na projekty zaměřené na výrobu energie, typicky na výstavbu zařízení pro výrobu energií třeba z biomasy, tak i na efektivnější využívání energie. Tím je myšleno zpracovávání odpadní energie v průmyslových procesech nebo zavádění kombinované výroby elektřiny a tepla.
STŘECHU JEDINĚ ZE SOLÁRNÍCH PANELŮ
„Překvapením právě probíhající výzvy je určitě četné využívání fotovoltaiky, tedy výroby elektřiny solárními panely. Tady se našly projekty všech velikostí, od velkých solárních parků pro komerční využití až po pár panelů na střeše penzionu či rodin-
ného domku,“ shrnuje dosavadní zkušenosti Bumbálek. Nepřekvapil naopak menší zájem ze strany malých elektráren, které se přece jen nedají postavit na každém potoku či kopci.
Program eko-energie
• Podporuje snižování energetické náročnosti výroby a vyšší využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie.
• Využívat jej mohou drobné až střední podniky.
• Dotace se pohybují v rozmezí 0,5 až 100 milionů korun a na úrovni 15-60 % uznatelných nákladů.
• V současné chvíli se přijímají už jen plné žádosti, datum další výzvy zatím není známo.
Bližší informace na www.ceacr.cz.
Dotační inspiraci nabízí podnikatelům například Vítězslav Veselý z Táborska. Ten spojil modernizaci moučného mlýna, kte-
rý dostal zpět v restituci, s rekonstrukcí připojené vodní elektrárny. Už s podporou tehdy fungujícího fondu Obnovitelné zdroje energie potom začal budovat další malou vodní elektrárnu u Tábora. Z celkových asi 25 milionů nákladů mu na tento projekt přispěla Unie zhruba devíti a půl milionem korun.
„Nebyla to žádná procházka růžovým sadem, celý projekt kontroluje snad padesát inspektorů a každý je placený za to, aby něco našel,“ komentuje s lehkou nadsázkou Veselý. „V každém případě je teď stavba před kolaudací a jakmile zaplatím své dluhy, rád bych vydělané peníze využil na rekonstrukci obytné části mlýna,“ vypráví Veselý. Po zkušenostech se rozhodl v budoucnu využít současné fondy třeba na solární panely. Alespoň dočasně zklamáni budou bohužel ti podnikatelé, kteří zapojení do programu Eko-energie zvažují až při čtení tohoto textu. Přijímání registračních žádostí totiž skončilo před několika dny a v současné době běží pouze jejich výběr.
KVŮLI ZÁJMU PŘIHODILO MINISTERSTVO MILIARDY
O zájmu podnikatelů svědčí vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu, podle kterého byly registrovány projekty za více než 10 miliard korun, což představuje neuvěřitelný dvojnásobek částky vyčleněné pro tento program na celé sedmileté období 2007 – 2013. Ministerstvo proto nakonec přistoupilo na navýšení prostředků pro titul Eko-energie o dvě miliardy korun a zároveň rozhodlo o zdvojnásobení prostředků pro probíhající výzvu.
O ochotě úřadu k tomuto kroku nicméně svědčí nepříliš nadšená slova ministra Martina Římana: „Potenciál obnovitelných zdrojů pro českou energetiku se přeceňuje. Jejich podpora je ale jednou z priorit vládního prohlášení, což plně respektuji.“
V současné době je tedy registrace do programu již uzavřena, další výzva bude ale pochopitelně vyhlášena hned příští rok.
ZEMĚDĚLŠTÍ DŽEJÁROVÉ
Zbystřit by měli také zemědělci. Rostoucí důraz Evropské unie na užívání a podporu ekopaliv totiž může z jejich půdy udělat výnosnou náhradu ropného vrtu. A to prostřednictvím pěstování rychle rostoucích dřevin určených pro energetické využití, případně pořízením technologií pro zpracování zbytkové biomasy pro stejný účel. Na rozdíl od ropných šejků se tomuto jejich podnikání navíc otevírá možnost dotační podpory z Programu rozvoje venkova. Ten se totiž mimo klasické zemědělské a krajinotvorné činnosti zabývá právě i podporou energetických projektů.
„Musí však jít o skutečné rolníky podnikající v zemědělství. Podnikatelé, kteří působí na venkově v jiném oboru, by měli zaměřit pozornost k programu Eko-energie,“ dodává analytik HVB Bank Bumbálek. Upozorňuje zároveň, že zemědělcům by se vyplatilo zauvažovat i nad žádostí o dotaci pro výstavbu zařízení pro zpracování a využívání obnovitelných zdrojů paliv a energie.
Například biomasy nebo bioplynu pro vytápění či výrobu elektřiny. Tedy na různé kotelny, bioplynové stanice či rozvody tepla a energie. I na ně totiž Program rozvoje venkova pamatuje.
Pochopitelně těmito dvěma programy (Eko-energie a rozvoje venkova) tok evropských peněz do tuzemské energetiky zdaleka nekončí. Další dotační příležitosti skrývá hlavně megaprogram Životní prostředí, otevřený teprve před několika týdny. Dále program Praha - Konkurenceschopnost a také balík Programů přeshraniční spolupráce. Jejich podpora je ale bohužel vyhrazena jen veřejné sféře, především obcím.
První z nich nicméně nabízí alespoň malý bonus běžným fyzickým osobám. Ty z něj totiž mohou čerpat europeníze na projekty ekologicky šetrného vytápění a ohřevu vody, ať už solárními systémy, kotly na biomasu či shromažďováním odpadních látek k opětnému energetickému využití. Pokud stavíte nebo rekonstruujete rodinný domek, je i toto cesta jak levně zajistit jeho ekologičtější fungování.
„Zapomenutý někde v koutku potom zůstává složený program LIFE+, řízený přímo v Bruselu Evropskou komisí a v Česku spravovaný skrze ministerstvo životního prostředí. Ten by se měl otevřít v průběhu podzimu tohoto roku. Důraz je tady kladen na projekty evropské, pilotní a demonstrační, s nějakým novátorským prvkem a osvětovým, informačním dopadem. Na podporu dennodenního běžného byznysu to ale příliš není,“ tvrdí analytik Bumbálek.
BONUS NABÍZEJÍ I DOMÁCÍ ZDROJE
V nabídce energetických dotací se ale Česká republika rozhodně nechce nechat Evropskou unií zahanbit a na startovní dráhu proto staví i ryze domácího koně, program EFEKT.
„Ten funguje jako doplňkový k evropským fondům, a protože se vyhlašuje vždy jen na rok, může pružněji reagovat na ak-
tuální potřeby. Takže třeba malé vodní elektrárny podporujeme dlouhodobě, energetické programy budov jsme zavedli až letos,“ uvádí analytik České energetické agentury Michal Bubeník. „Navíc ministerstvo průmyslu a obchodu každý rok vyhlašuje specifický pilotní projekt. Letos to byly pasivní a nízkoenergetické domy.“
V žádném případě by však podle něj podnikatelé neměli získat pocit, že označení fondu jako doplňkový se vztahuje i na jeho potenciál. Až takřka třímilionové dotace jsou v něm totiž nabízeny škále projektů, studiemi a propagací energetiky počínaje a vše-
mi možnými výrobnami energie konče. Statisíce korun lze získat i na různé plány úspor energie v průmyslovém podniku nebo ve výrobních procesech, stejně jako pro rekonstrukce topných soustav a zdrojů tepla v budově.
NA DOTACE NENÍ NIKDY POZDĚ
Podobně jako v případě programu Eko-energie i EFEKT už bohužel své brány pro letošek uzavřel, znovu by ale měl být otevřen už na přelomu listopadu a prosince. Případný průzkum tohoto bojiště o dotace by proto měl podnikatel začít už nyní.
To ale platí o všech zmiňovaných programech. Peníze v nich totiž sice jsou, ale dostat se k nim vyžaduje leckdy pořádný kus práce.
Program rozvoje venkova 2007-2013
• Zaměřuje se na podporu zemědělství, lesnictví a potravinářství a na zlepšování životního prostředí a rozvoj ekonomických aktivit na venkově.
• Využívat jej mohou jak podnikatelé, tak obce, neziskové organizace a podobně.
• Projekty drobných živnostníků a podnikatelů v zemědělství pokrývá až z 60 %.
Bližší informace na www.mze.cz
Program EFEKT
• Jde o český program směřovaný na širokou škálu energetických aktivit.
• Využívat jej mohou podnikatelé všech velikostí, veřejný i neziskový sektor.
• Dotace 100 000 – 2 800 000 korun, uplatňovat je mohou žadatelé v rozmezí
30 -– 100 % nákladů projektu.
• Otevřen bývá zhruba od konce listopadu do konce ledna až března.
Bližší informace na www.ceacr.cz
Stačí si vybrat
Operační program Životní prostředí • Jde o druhý největší evropský program v Česku vůbec, zaměřuje se na zlepšování životního prostředí, včetně problematiky odpadů a průmyslového znečištění, budování příslušné infrastruktury nebo péče o krajinu.
• Žádost do první výzvy je možné podávat do 26. října, připraveno je zhruba
20 miliard korun. Bližší informace na www.opzp.cz
Operační program Praha - Konkurenceschopnost • Podporuje především investiční projekty v oblasti dopravy, inovací, informačních technologií, případně životního prostředí.
• Program je stále ve stadiu vyjednávání mezi ČR a EU, v současné době proto nejsou dostupné ani detailní informace, ani datum vyhlášení první výzvy.
Bližší informace na http://magistrat.praha-mesto.cz.
Programy přeshraniční spolupráce • Zaměřeny na spolupráci Česka a Polska, Saska, Bavorska, Rakouska a Slovenska.
• Podporují trvale udržitelný rozvoj, ochranu životního prostředí nebo politiku rovných příležitostí.
• Vyjednávání o těchto programech není zatím uzavřeno a datum jejich otevření nelze odhadnout. Bližší informace na www.crr.cz.
