PRACOVNÍ SÍLYČesko se pomalu ale jistě sune do demografické pasti. Úbytek práceschopných lidí při současném růstu počtu penzistů přitom nepocítí jen státní pokladna.Často diskutovaný problém s financováním důchodů je jen jednou částí situace. Téměř se nehovoří o potížích, které čekají české firmy.
PRACOVNÍ SÍLY Česko se pomalu ale jistě sune do demografické pasti. Úbytek práceschopných lidí při současném růstu počtu penzistů přitom nepocítí jen státní pokladna.
Často diskutovaný problém s financováním důchodů je jen jednou částí situace. Téměř se nehovoří o potížích, které čekají české firmy. Stále více odborníků s praxí začne odcházet na odpočinek. Nová česká generace je přitom nestačí nahradit. Statistici varují, že potíže se začnou jasně projevovat v roce 2010.
Toto datum není příliš vzdálené, ale problémy pociťují podnikatelé v řadě odvětví už dnes. Nedostatek odborníků? Kdyby jen to, stěžují si firmy. Chybí i základní profese, kde není třeba mít často ani výuční list. Zedníci, kopáči, skladníci. Zejména jde ale o řemeslné obory. Koho firmy ještě shání? Jsou to zámečníci, nástrojáři nebo lakýrníci. A nejen oni. Přes růst počtu vysokoškoláků už dnes začínají chybět na domácím trhu i vysoce specializovaní odborníci. Příkladem mohou být dentisté, kde počet nových zubařů nedokáže nahradit odcházející praktiky.
Nejvíce ale chybějí základní profese, především jde o zedníky a nekvalifikované stavaře. Se současným rozmachem stavebnictví je po nich přitom vysoká poptávka. Ředitelům učilišť se přitom manuální obory už několik let nedaří plně obsadit. Někdy je pro nezájem ani nemohou otevřít.
„Do průmyslových oborů v minulých letech nenastupovali mladí lidé, je tu velký generační propad,“ potvrzuje mluvčí ostravského Úřadu práce Svatava Baďurová. Úřady práce se proto snaží nabídnout dlouhodobě nezaměstnaným rekvalifikaci třeba právě na zedníky. Zájem je ale téměř nulový.
POLÍČENO NA CIZINCE
Podniky proto budou muset začít už brzy ve velkém lovit zaměstnance ze zahraničí. A to nejen „černé“ pracovníky na stavby. První takovou masivní vlnu zahraničních pracovníků je možné sledovat v Moravskoslezském kraji. Čeští horníci odcházejí do důchodu, učňovské obory byly počátkem devadesátých let zrušeny. Do dolů dnes fárá na čtyři tisíce horníků, hlavně Poláků a Ukrajinců. Do podobné situace se dostávají hutě.
Kdo zachrání v budoucnu český průmysl? Statistika hovoří jasně -přistěhovalci. Do čtyř desetiletí bude každý sedmý „Čech“ původem cizinec nebo jeho potomek. První problémy se sháněním pracovníků ale mohou mít české podniky už za čtyři roky.
Podíl cizinců na tuzemském obyvatelstvu tvoří necelá tři procenta a čistá migrace (rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých) se pohybuje v posledních letech mezi 15 a 35 tisíci přistěhovalými ročně navíc. Experti přitom tvrdí, že se téměř jistě naplní scénář populační projekce: Každý rok přibude 25 tisíc osob.
Důsledek? V roce 2050 by každý sedmý obyvatel byl cizincem, nebo by bylo možné u něj vysledovat cizí původ v první či druhé generaci. Tedy cizinci, kteří po čase získají české občanství. A jejich děti. Takový podíl osob už by v populaci byl zcela jistě znát a bylo by třeba této skupině obyvatel a součásti trhu práce věnovat speciální pozornost.
KRIZE? UŽ V ROCE 2010
Nejde přitom jen o to, že by se Čechům dělat nechtělo, i když je k tomu sociální systém svádí. Pokles počtu narozených v 80. a 90. letech totiž znamená, že silné poválečné ročníky při svém odchodu do důchodu nebudou v populaci významně nahrazeny nově dorůstajícími dětmi, které budou schopny nastoupit do pracovního procesu. To by se například mělo, počínaje rokem 2010, citelně projevit zvýšením počtu volných pracovních míst a naopak poklesem nezaměstnanosti bez jakýchkoli jiných příčin. To je jeden ze závěrů analýzy trhu práce za posledních dvanáct let, kterou vypracoval Český statistický úřad.
Navíc se ukazuje, že zaměstnávat Čechy začíná být pro řadu firem příliš drahé. „Jen za poslední rok mzdové náklady vzrostly o více než deset procent, což je jedno z nejrychlejších temp v Evropské unii,“ připomíná hlavní ekonomka Next Finance Markéta Šichtařová. Zároveň dodává, že pouhý růst mezd konkurenceschopnost neohrožuje, protože celá ekonomika je v růstu a vyšší mzdy tak dokáže vstřebat.
Právě přitom začalo v řadě firem mzdové vyjednávání na příští rok. Českomoravská konfederace odborových svazů svým členům doporučila, aby po firmách žádali sedmiprocentní růst hrubé mzdy. O zhruba stejné procento by měly příští rok vzrůst i platy ve státní sféře a zvýšit se výměry důchodů.
Hovoříme-li však o nákladech na pracovní sílu, pak do nich ovšem musíme započítat také nemzdové náklady, tedy zejména nedaňové odvody státu. A to je již kámen úrazu. Zatížení práce příjmovými daněmi a odvody na sociální a zdravotní pojištění je jedním z největších problémů ekonomiky. Namísto toho, aby drobní podnikatelé najímali nové stálé zaměstnance, raději je suplují technologiemi nebo riskují zaměstnávání nelegálních zahraničních pracovníků nebo živnostníků přes švarcsystém.
NEBUĎTE MOC SPOKOJENÍ, VARUJE SVĚT
Nemalým problémem je také fakt, že skutečná výše zdanění práce je pro většinu zaměstnanců vlastně skrytá: drtivá většina zaměstnanců má povědomí jen o té části odvodů, které odvádí ze svých mezd na straně zaměstnance. O existenci té části odvodů, které platí zaměstnavatel, vlastně vůbec nic nevědí. Neumí si proto ani představit, jak jsou pro zaměstnavatele drazí. Většinu zaměstnanců překvapí informace, že v některých případech vysokých platů dostanou na účet připsáno jen zhruba polovinu částky, kterou odepíše ze svého účtu zaměstnavatel.
Přes to všechno věří Markéta Šichtařová, že výhody Česka stále převažují. Tuzemská ekonomika má totiž několik trumfů v rukávě: dnes již velmi rozvinutou subdodavatelskou síť pro průmysl, polohu na křižovatce evropských cest, dobrou infrastrukturu a solidní pracovní sílu.
Podobné plusy ale mohou časem ztrácet na významu. OECD už Česko varovalo, že skryté náklady práce začínají být problémem. Evropská komise označila před několika dny české veřejné finance za výhledově nejrizikovější v celé Unii právě kvůli stárnutí populace a neřešení situace. Dosavadní rychlý růst ekonomiky by se tak nejpozději od roku 2031 mohl dostat do stagnace. Dohánění životní úrovně starých evropských zemí by tak trvalo mnohem déle, než slibují politici. Například Slovensko dopadlo díky přijaté důchodové reformě v hodnocení mnohem lépe. Evropská komise Českou republiku varuje, že poměr lidí v neproduktivním a produktivním věku se začne výrazně měnit v její neprospěch. V roce 2050 by měli lidé nad 65 let tvořit 55 procent počtu lidí ve skupině od 15 do 65 let. Ke stejnému závěru došla i analýza tuzemského statistického úřadu.
POČET CIZINCŮ V ČESKU (osoby s pobytem nad 90 dnů, údaje jsou v tisících)
2000 201
2001 211
2002 232
2003 240
2004 254
2005 278
Pramen: ČSÚ
