Barma prochází řadou změn, díky nimž EU zrušila ekonomické sankce. Řada bývalých potentátů někdejší junty přitom vyměnila armádu za byznys
Trvalo dlouhých 47 let, než dostal další prezident Barmy pozvání na oficiální státní návštěvu Spojených států amerických. Thein Sein zavítal do Washingtonu počátkem minulého týdne. Naposledy k něčemu podobnému došlo v roce 1966, kdy Lyndon Johnson hostil v Bílém domě tehdejšího vůdce barmské junty Ne Wina.
Ještě před třemi lety by byla podobná scéna nemyslitelná. Západ považoval Barmu, kde se v roce 1962 moci chopila armáda, kvůli porušování lidských práv za jeden z nejhorších režimů světa. Zlom nastal až na sklonku roku 2010, kdy se po dvou desetiletích konaly v zemi volby a po 15 letech byla propuštěna z domácího vězení disidentka a nositelka Nobelovy ceny za mír Aun Schan Su Ťij.
Barmská perestrojka Od té doby se v Barmě udály zásadní změny. Politologové stále analyzují, proč. Podle některých se jedná o výsledek mocenského boje uvnitř armády, v němž zvítězilo proreformní křídlo. Další teorií je, že impulzem se stala snaha ekonomicky se odpoutat od Číny, na níž byla země ekonomicky závislá.
Hlavní otázkou zůstává, zda jsou změny v Barmě nezvratné. Faktem je, že byly propuštěny stovky politických vězňů, poslední z nich prezident amnestoval těsně před svou cestou do Washingtonu. Byla zrušena cenzura, Barmánci byli už dvakrát u voleb a mají přístup i k dříve zakázanému internetu.
Evropská unie proto před rokem pozastavila většinu ekonomických sankcí vůči Barmě a letos v dubnu je dokonce s výjimkou zákazu dovozu zbraní zrušila úplně. Seznam 656 osob a 1207 firem obchodujících se dřevem, kovy, drahými kameny a financemi, jejichž zisky mohly být dříve použity k vnitřní represi, se tak stal minulostí. Austrálie učinila totéž v případě 392 osob.
Washington je opatrnější. Počátkem května prodloužil platnost ekonomických sankcí vůči Barmě o další rok. Americká černá listina přitom obsahuje jen 39 osob a 65 firem. Zastánci lidských práv Bílému domu vyčítají, že nebyl ani přes naléhání Velvyslanectví USA v Rangúnu aktualizován o jména bývalých potentátů, kteří teď dělají velký byznys.
Země s 61 miliony obyvatel skýtá obrovské příležitosti pro zahraniční firmy. A ty přijíždějí. Prezident Thein Sein se nedávno chlubil, že zahraniční investice vzrostly za poslední rok pětinásobně, vloni na 1,4 miliardy dolarů. Po 60 letech se do země vrátila Coca-Cola, v únoru získal licenci Carlsberg a v květnu oznámil příchod i Heineken. Francouzský kosmetický gigant Yves Rocher otevřel svůj první salon krásy v Rangúnu již v prosinci a tamní taxislužba si objednala prvních 70 aut Nano od indického výrobce Tata Motors.
Staronová garda Kdekdo však Západu vyčítá ukvapenost.
Thein Sein, symbol tzv. demokratizace, který se stal prezidentem v roce 2011, dnes sice chodí v civilu, ale i on dříve nosil uniformu. Dotáhl to až na generála a roku 2007 dokonce usedl na křeslo premiéra. Nad ním stál už jen obávaný Than Šwei. V dubnu 2010 Thein Sein, nejspíš na popud Šweie, založil Stranu svazové soudržnosti a rozvoje, která zvítězila v prvních „svobodných“ volbách. Hlavní opoziční Národní liga pro demokracii (NLD) Aun Schan Su Ťij totiž volby bojkotovala kvůli zákonu, který bránil kandidovat disidentům.
Su Ťij se do parlamentu dostala až o dva roky později díky doplňovacím volbám, v nichž NLD získala 43 ze 45 křesel.
Obama přesto zastává názor, že je třeba vedení země v reformách povzbudit. Stal se prvním americkým prezidentem, který navštívil Barmu osobně (loni v listopadu).
V průběhu návštěvy Theina Seina v Bílém domě dokonce použil poprvé označení Myanmar. Junta přejmenovala Barmu v roce 1989, rok poté, co byly zabity tisíce lidí při potlačení lidového povstání. Zatímco OSN, Francie a Japonsko nový název uznaly, USA a Velká Británie nikoli.
I když Obama minulý týden opět ocenil snahu Theina Seina vést zemi na „dlouhou a někdy obtížnou, ale správnou a následováníhodnou cestu k demokracii“, zároveň mu vytkl, že Barma se musí nejprve vypořádat s násilím vůči muslimům. Naposled v březnu bylo v průběhu buddhisticko-muslimských střetů ve městě Meiktila zabito 43 lidí. Náboženská nesnášenlivost je ale jen jedním z důvodů těchto konfliktů, dalším je nesnášenlivost mezi jednotlivými etniky.
Zatímco ekonomiku země čeká rozvoj, test tamní demokracie přijde v roce 2015, na kdy jsou plánovány další volby. Čtvrtina parlamentních křesel by však měla podle stále platné ústavy opět připadnout vojenským důstojníkům. Prezident se domnívá, že na ně mají nárok, protože armáda vždy zajišťovala nezávislost Myanmaru. „Jedná se o obrannou složku. Nemůžete jim upírat jejich místo v politice,“ prohlásil Thein Sein nedávno. l •
O autorovi| Dáša Hyklová, hyklova@mf.cz
