Součástí harmonizace českého právního řádu s právními předpisy Evropské unie by měla být i daňová oblast. Nebude to jednoduché a nekonfliktní. S obtížemi spojenými s absencí jednotných evropských pravidel ve sféře daní se potýkají i sami členové unie. Různorodost co do terminologie, soustavy nástrojů a norem, subjektů výběru, plátců, splatností a sazeb budí dojem legislativní džungle, a přes obrovský posun od Římských smluv z roku 1957 je tato oblast stále ještě velmi vzdálená většinou mlčky předpokládané daňové uniformitě.
Brusel bývá často kritizován za přehnaný byrokratismus. Ovšem z hlediska nesladěnosti daňových předpisů – v podmínkách, kdy si jednotlivé státy regulují většinu daňové oblasti odlišně, kdy jednotnost postupu je značně komplikovaná a neobejde se bez pracných sjednocovacích kroků vyjádřených v nových normách – lze podobný soud do značné míry považovat za neoprávněný. Země připravující se na členství tak mají značně ztíženou pozici: Vyžaduje se od nich uvádět právní řády do souladu s evropským acquis communautaire. To je však v daňové sféře požadavek velmi mlhavý.
Základ.
Zavedením nové daňové soustavy k 1. lednu 1993 byly v České republice vytvořeny základní předpoklady pro kompatibilitu s předpisy Evropských společenství. Postupnou novelizací, zejména zákonů upravujících daň z přidané hodnoty a spotřební daně, se proces harmonizace legislativy v oblasti nepřímých daní s právem Evropských společenství značně urychlil. V roce 2000 pokračuje v daňové legislativě další výrazné sblížení s tímto právem.
V souladu s programovým prohlášením vlády se v daňové legislativě České republiky postupně uskuteční řada změn. V dlouhodobém horizontu bude vytvářen prostor pro snížení daní z příjmů, u daně z přidané hodnoty bude upraven rozsah zdanění sníženou sazbou u zboží a služeb, v souladu s příslušnými směrnicemi Evropské unie budou upraveny sazby spotřebních daní tak, aby se přiblížily k minimálním sazbám v unii. V delším časovém horizontu se předpokládá i využití mechanismu nepřímých daní v souladu se směrnicemi Evropských společenství v oblasti ekologie.
Daňová správa v České republice se již postupně přibližuje podmínkám organizace a řízení správy daní v členských zemích unie. Byla vytvořena poměrně rozsáhlá síť územních finančních orgánů (223 finančních úřadů). Jejich komplexní řízení v osmi regionech zajišťují finanční ředitelství. Od 1. ledna 1996 byly vytvořeny základní institucionální podmínky pro řízení daňové správy z úrovně ministerstva financí zřízením Ústředního finančního a daňového ředitelství.
Na základě závazků České republiky z Declaration of Endorsement of the Preaccession Preparation Strategy a programového prohlášení vlády se v reformě daňové správy pokračuje. Připravují se organizační změny ve správě daní s postupným přechodem k modelu nezávislého státního orgánu. Jako součást reformy správy daní a boje proti daňové kriminalitě se navrhuje zavedení majetkových přiznání u majetků přesahujících deset milionů korun, zavedení registračních pokladen s cílem minimalizace daňových úniků, zjednodušení výběru daně z příjmů fyzických osob, například využitím daňových paušálů, a zavedení bezhotovostního platebního styku nad hranici stanovenou podle analogických úprav v členských zemích Evropské unie. Dobudování a napojení daňového informačního systému České republiky na relevantní informační systémy v unii se řeší v připravovaném dlouhodobém projektu, který se zaměřuje zejména na výměnu informací mezi daňovými správami států unie a Česka, automatizované výběry daňových subjektů ke kontrolám a odhalování daňových úniků a zajištění možnosti podávání daňových přiznání v elektronické podobě.
DPH a spotřební daň.
Z krátkodobého hlediska se v daňové legislativě ministerstvo financí zaměřilo zejména na přípravu novely zákona o dani z přidané hodnoty, a to především v oblasti snížení limitu obratu pro povinnou registraci plátců daně, omezení okruhu výrobků a služeb, u nichž se uplatňuje snížená sazba daně podle 6. Směrnice EU, výpočtu koeficientu pro krácení nároku na odpočet v případě uskutečňování jak zdanitelných plnění s nárokem na odpočet, tak i zdanitelných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet.
Novelizace zákona o spotřebních daních se zaměřuje zejména na změny sazeb spotřebních daní z uhlovodíkových paliv a maziv, tabákových výrobků a cigaret, což odpovídá dalšímu přiblížení sazeb spotřebních daní minimálním sazbám platným v Evropské unii, osvobození ztrát z důvodu „vyšší moci od daně, zajištění souladu definice „malého nezávislého pivovaru s definicí platnou v Evropské unii, zahrnutí těžkého topného oleje do předmětu daně, změnu definic předmětu daně z uhlovodíkových paliv a maziv tak, aby byly v souladu s definicemi platnými v Evropské unii, vypuštění osvobození od daně pro nedenaturovaný líh dodávaný pro výrobu kosmetických výrobků a mýdel, zdanění dolihovaného vína s obsahem etanolu nad 22 procent sazbou daně platnou pro lihoviny, zavedení možnosti úředního znehodnocení lihu nebo lihovin, zavedení zdaňování potravinářských výrobků obsahujících líh a lihoviny (ovocné bowle, lihoviny v čokoládě a podobně). Připravují se nové zákony, které budou upravovat vzájemnou pomoc při správě přímých a nepřímých daní a vzájemnou pomoc při exekucích peněžitých pohledávek vzniklých v ostatních členských státech unie.
Elektronický výběr.
Legislativní reforma se nevyhne ani správě daní. Novela zákona o územních finančních orgánech posílí výkon kontroly zaměřené na boj s daňovými úniky u vybraných rizikových skupin daňových subjektů. Legislativní úprava zasáhne i do zákona o územních finančních orgánech, zejména v oblasti správy dotací. Bude změněn mechanismus výběru daňových subjektů ke kontrole. Výsledkem bude automatizovaný systém, který by na základě získaných údajů o daňovém subjektu a jeho aktivitách vybíral ty subjekty, u nichž je vyšší pravděpodobnost daňových úniků, to znamená cílené daňové kontroly. Bude zavedeno testování důvěryhodnosti daňových přiznání prostřednictvím automatizované počítačové podpory jejich výběru s cílem zamezit vyplácení neoprávněných nadměrných odpočtů DPH.
Zdola nahoru.
Ve střednědobém horizontu bude muset Česká republika postupně řešit odchylky a vyjasňovat věcné a legislativní problémy spojené s harmonizací nepřímých daní s acquis. Mezi nejdůležitější oblasti patří dokončení přesunů zboží a služeb ze snížené sazby do sazby základní, tedy zúžení přílohy č. 1 zákona o dani z přidané hodnoty, která obsahuje seznam zboží ve snížené sazbě, a přílohy č. 2, ve které budou uvedeny služby podléhající snížené sazbě, problematika změn struktury sazby spotřební daně z cigaret v souladu se strukturou platnou v Evropské unii, ukončení prodeje v DUTY/TAX FREE na silničních celních přechodech, zavedení bezdaňových skladů pro výrobky podléhající spotřební dani a jejich skladování v cenách bez daně, které bude nutné vyřešit nejpozději do doby vstupu Česka do unie ve spolupráci s celní správou.
V oblasti přímých daní bude do českého právního řádu včleněna směrnice o společném sytému zdanění pro mateřské a dceřiné společnosti a směrnice o společném systému zdanění při slučování a dělení, převodech aktiv a výměně akcií společností z různých členských států.
Vyhledávací služba.
Reforma správy daní bude dále zaměřena na posílení výkonů daňové správy, stabilizaci a zvýšení kvalifikace jejích pracovníků, změnu v působnosti finančních úřadů s cílem zvýšit efektivnost vybírání daní. Daňový informační systém bude postupně dobudován a napojen na relevantní systémy v Evropské unii, s využitím prostředků PHARE (předpokládá se přidělení jednoho milionu eur). Budou vytvořeny institucionální a personální podmínky, zejména pro správu a kontrolu velkých a specifických daňových subjektů, pro fungující vyhledávací službu s potřebnými zdroji informací a schopností činnosti v terénu, která bude schopna vyhledat rizikové subjekty, provést u nich místní šetření a zajistit účinnější boj s daňovou kriminalitou.
Nejistý výsledek.
Vstup České republiky bude znamenat významný zásah do celé podnikatelské sféry. Transformace daňového systému ovlivní finanční hospodaření firem včetně očekávaných hospodářských výsledků. Reforma finanční správy přinese nové nároky na účetní evidenci a daňové poradenství, a to především v nutnosti znát evropské právo. Všechny tyto otázky jsou ovšem závislé na rychlosti, s jakou bude harmonizační proces probíhat. V nejnovějším hodnocení Evropské komise byla Česká republika zařazena až za Maďarsko, Polsko a Estonsko. Ať již je to označováno za „prohru české diplomacie , či za „studenou sprchu z Bruselu , je třeba vzít v úvahu, že letošní formulace ve srovnání s loňskou hodnotí Česko mnohem lépe. Jemným rozlišením nejúspěšnějších kandidátů se komise patrně snažila České republice naznačit, že si pamatuje ekonomické problémy uplynulých let a že si není zcela jista, zda všechny jejich příčiny byly zažehnány.
Dobrému obrazu České republiky zcela jistě nepřispěla horečná záchrana Investiční a Poštovní banky, ne příliš průzračná aktivita Revitalizační agentury, problémy s aplikací zákona o bankrotech, návrh zákona o České národní bance. Česku chybí jasné a průzračné poselství o tom, že jeho snaha o vylepšování tržní ekonomiky je trvalá a zásadní a že trend našeho přibližování se k principům unie je soustavný a stabilní. Bez takových signálů, které jsou v Bruselu vnímány velmi citlivě, se bude vstup České republiky do Evropské unie stále oddalovat.
