BEZ PENĚZ DO EVROPY NELEZ

V České republice chybějí vhodné konkrétní projekty

Česká republika má šanci dostat v příštích třech letech ročně přes sto padesát milionů eur z předvstupních programů Evropské unie. Tato částka je ovšem podle mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Jarmily Lehnerové důvodem ke zklamání: „Je nižší, než jsme čekali.

Z programu Phare bude pro zemi uvolněno celkem 237 milionů eur, tedy 79 milionů na rok. To je sice o čtrnáct milionů více, než republika dostala letos, stálá mise v Bruselu však očekávala sumu okolo sto milionů eur. Z fondu Ispa (viz box) bude moci ČR čerpat 57,2 až 83,2 milionu ročně a z programu Sapard (viz box) bude každý rok uvolněno dvaadvacet milionů eur. To je celkem 156,2 až 184,2 milionu na rok. Například srovnatelně velké Maďarsko dostane z Phare sto padesát milionů eur, z fondu Ispa až sto milionů eur a z programu Sapard osmatřicet milionů.

Základním krokem pro získání podpory z předvstupních programů je Národní rozvojový plán, který obsahuje i návrh na využití poskytnutých peněz. Jeho první verzi chce Evropská unie vidět do konce října. Zatím není hotova, kabinet na svém zasedání minulý týden uložil ministerstvu pro místní rozvoj, autorovi dokumentu, aby ji přepracoval. Konečná podoba plánu musí být připravena do konce letošního roku.

Na to, co předkládáme, je peněz dost. Základní dokumenty, které vytyčují priority a strategie rozvoje jednotlivých regionů a sektorových oblastí, jsou podle vrchního ředitele sekce evropské integrace z ministerstva pro místní rozvoj Tomáše Olivy více méně připraveny. V tom kámen úrazu prý neleží.

Horší to však je s úrovní konkrétních projektů, které mají být terčem finanční pomoci. „Peněz jsme dostali méně asi proto, že vláda nepřipravila dostatek projektů, míní místopředseda výboru pro evropskou integraci Poslanecké sněmovny Jan Zahradil (ODS).

Ředitel Oliva souhlasí, že zádrhel je v množství a kvalitě projektů. Jenže si myslí, že suma peněz, kterou Evropská unie České republice přidělila, je právě z tohoto důvodu dostatečná. Lidé totiž nemají zkušenosti s přípravou návrhů tak, aby Evropské unii vyhovovaly. „Než se to naučíme, poskytnuté peníze zatím stačí. Vše je totiž komplikované, dokumentace musí být připravena v angličtině, což je také pro některé potíž. Výběrová řízení probíhají až na úrovni Evropské unie. To všechno je složitý cyklus, upozorňuje Oliva.

Unie navíc vyžaduje u všech návrhů finanční spoluúčast české strany a od její výše se také odvíjí, kolik evropských peněz připlyne. V návrhu státního rozpočtu na příští rok jsou prozatím na předvstupní programy vyčleněny dvě miliardy korun. „To je na úrovni minimální hranice, podotkl Oliva. Peníze ale mohou kromě eráru dodat i obce, evropské finanční instituce či soukromníci. „Záleží na příjemci, jak je schopen najít další prostředky na společné financování, konstatuje Zahradil. A to zatím předkladatelé projektů podle Olivy příliš nezvládají.

Političtí nešikové. V rozhodování Evropské unie samozřejmě významnou roli hraje politický aspekt a Česká republika je podle názoru některých odborníků při jednání s Bruselem nešikovná. „Žádná jiná země nedělá to, co my. Jedné skupině obyvatel či podnikatelů se něco nelíbí a hned píše do Bruselu. To na nás vrhá špatné světlo. Musíme spíš táhnout za jeden provaz a problémy si řešit uvnitř, uvedl expert na evropskou integraci, který si nepřál být jmenován.

S politikou souvisí i další aspekt: pesimisté vinu za menší peníze od unie svalují na to, že nemáme své lidi v bruselských institucích, zatímco například Poláci ano. Nemáme tak šanci za své zájmy dobře lobbovat. „Pro tuto roli se zatím jenom někteří pracovníci připravují, doplnil Oliva.

Jedním z dalších kritérií, které hraje poměrně významnou roli při přidělování prostředků z rozvojových fondů, je výše HDP na hlavu podle parity kupní síly měny. A to tak, že čím chudší země, tím více peněz by se jí mělo dostat. Z deseti kandidátských zemí je však ČR na druhém místě hned za Slovinskem, a to ji tedy také připravuje o část evropských peněz.

Na co peníze půjdou. Třetina peněz z fondu Phare má v příštích třech letech směřovat na zřizování institucí srovnatelných s EU. Dalších třicet milionů eur zamíří na program přeshraniční spolupráce. Zbytek půjde na podporu investičních akcí ve vybraných regionech a sektorech. Uchazečská země si totiž musela vybrat ty nejproblémovější oblasti a regiony, do nichž se bude investovat. Z regionů je to vysokou nezaměstnaností zmítaný severozápad Čech a mikroregiony Jeseník, jako zaostalá odlehlá venkovská oblast, a Olomouc, jako okres s růstovým potenciálem. Ze sektorových se vybral program konkurenceschopnost, nad nímž drží patronát ministerstvo průmyslu a obchodu, a program lidské zdroje, který má v kompetenci zase ministerstvo práce a sociálních věcí. O užití prostředků z fondu Phare se bude rozhodovat tento pátek 22. října na ministerstvu financí.

Z programu Sapard dostane dvě třetiny peněz resort zemědělství a zbylá třetina se zaměří na podporu venkova. „Peníze půjdou na rozvoj malého a středního podnikání až po výstavbu místních komunikací, vysvětlil Oliva. Výběrová řízení na dodavatele jednotlivých akcí budou probíhat do konce letošního roku.

Ispa má za úkol financovat velké projekty, polovina peněz je určena na dopravu a všechno spotřebují železniční koridory. Druhá polovina se odrazí v životním prostředí: postaví se čistička odpadních vod pro Prahu a zkvalitní se zásobování pitnou vodou pro Brno a Ostravu. Uvedené projekty musí ministerstvo pro místní rozvoj poslat unii k posouzení do konce října.

Úřednická šikana? Na ministerstvu financí byl na sklonku loňského roku zřízen Národní fond evropské integrace jako instituce, která by měla být formálním příjemcem peněz z Bruselu a formálním odesilatelem těchto peněz na konkrétní uživatele. Fond si u České národní banky otevřel k těmto účelům patřičný účet. Dodnes je prázdný, neboť dodnes z Evropské unie nepřišlo ani euro. Ani za rok 1997.

Příčiny jsou nejasné, údajně se jedná o technické záležitosti. „Je to dáno tím, že mezi Prahou a Bruselem putují další a další požadavky, uvedl mluvčí resortu financí Libor Vacek. Jednu dobu si například unie údajně stěžovala na špatný překlad anglického textu zakládací listiny. Podle poslance Zahradila měla Evropská unie výhrady k průhlednosti převodu peněz.

Finanční memorandum o pomoci je již podepsáno. Teď je na vládě, aby zajistila funkční účet, a na adeptech, aby předkládali funkční projekty.

Marcela Šperkerová

Fondy EU na předvstupní pomoc

Phare vznikl již v roce 1989 jako program nenávratné pomoci při obnově ekonomiky a životního prostředí zprvu jen Polsku a Maďarsku, později všem nově vznikajícím demokraciím ve střední a východní Evropě. V letech 1990 až 1999 dala Evropská unie v rámci tohoto fondu k dispozici celkem 10,9 miliardy eur. Od roku 2000 bude nahrazen programem Phare II neboli programem sloužícím výlučně na předvstupní přípravu kandidátů členství v unii, a to zejména po administrativní a legislativní stránce. Celkem bude ročně rozdělovat 1,5 miliardy eur, třetina financí bude určena na posilování demokratických institucí a veřejné správy, dvě třetiny na investice do infrastruktury. Z toho významná část poplyne na program přeshraniční spolupráce (Phare-CBC), který se zaměřuje na výstavbu základní technické infrastuktury nezbytné pro další rozvoj obcí v pohraničí včetně rozvoje podnikatelských aktivit. Výše příspěvků se odvíjí od výše HDP na hlavu podle parity kupní síly, významně ji však ovlivňuje lobbovací schopnost kandidátské země.

SAPARD (Support for Pre-Accession Measures for Agriculture and Rural Development) začne fungovat v roce 2000 jako program pro zemědělství a rozvoj venkova. Pro deset kandidátských zemí EU vyčlenila na období 2000 až 2006 roční maximum 520 milionů eur. Prostředky pro jednotlivé země jsou rozděleny podle počtu zemědělců, rozlohy obdělávané půdy, HDP na hlavu a specifických územních hledisek. O příspěvek může žádat každá obec.

ISPA (Instrument for Structural Policies for Pre-Accession) také začne fungovat od roku 2000 a je určen na dopravní infrastrukturu a životní prostředí. Náklady na jednotlivé projekty musí přesáhnout pět milionů eur, příspěvek fondu může dosáhnout až 85 procent. Ročně EU do fondu uvolní 1,04 miliardy eur v letošních cenách. Evropská komise bude prostředky rozdělovat podle počtu obyvatel kandidátské země, HDP na hlavu, velikosti země, stavu životního prostředí a dopravní infrastruktury. Pro jednotlivé země se příspěvky pohybují v určitých rozmezích, konkrétní částka bude záviset na kvalitě projektu.

(myš, kach)