Káva s... Markétou Stržínkovou
Pojistit si, aby odběratelé zaplatili, nepatří v tuzemsku ke standardním zvyklostem. Možná i proto je platební kázeň českých podniků tak nízká. Trh těchto pojistek ale rychle spěje k dospělosti, která je v zahraničí většinou definována tím, že službu přestane nabízet stát a přenechá ji plně v kompetenci soukromých firem. O privatizaci komerční části Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), o ceně za snížení rizika a o nízké tuzemské propojištěnosti si týdeník EURO povídal s ředitelkou úvěrové pojišťovny Atradius Markétou Stržínkovou.
EURO: Proč pojištění pohledávek nedělají klasické univerzální pojišťovny? Je to natolik odlišný druh byznysu? STRŽÍNKOVÁ: Hlavním důvodem je náročnost na know-how a technologie, které pojišťovna musí mít. Celý trh úvěrového pojištění v Česku se pro letošek odhaduje na 400 milionů korun. To je méně než procento zdejšího pojistného trhu. Pro velké pojišťovny není zajímavé do tohoto segmentu vstupovat. Navíc pojištění pohledávek patří do core byznysu firem, řeší ho majitelé a ředitelé, úplně jiní lidé než ostatní druhy pojištění.
EURO: Jaký je potenciál růstu trhu úvěrového pojištění? STRŽÍNKOVÁ: Propojištěnost ve vztahu k HDP dosahuje v České republice přibližně čtyř procent. Nedomníváme se ale, že je tento ukazatel přesný. V Německu se například měří objem pohledávek v odvětví k množství pojištěných pohledávek. Tam se hovoří přibližně o 30 až 40procentní propojištěnosti.
EURO: Kolik procent případů, které musíte řešit, je způsobeno platební nevůlí a kolik platební neschopností? STRŽÍNKOVÁ: V minulosti bylo zhruba sedmdesát procent případů, které vyžadovaly naše plnění, způsobeno nevůlí zaplatit, třicet pak vstupem do konkurzu či jiným druhem platební neschopnosti. V roce 2004 vzrostl podíl případů nevůle až na devadesát procent. To odráží stav naší justice, ale nevázala bych tento nárůst jen na Česko. Podobný poměr je i v dalších zemích EU. Loňský rok byl možná výjimečný, neboť jsme zaznamenali méně než třicet procent vyplaceného pojistného plnění z přijatého pojistného.
EURO: Znamená to, že se zlepšila platební morálka podniků? STRŽÍNKOVÁ: Spíše to bude diverzifikací rizika a kvalitou klientů pojišťovny. Podle našeho názoru se bez pojištění nedá obchodovat. I klient, se kterým firma obchoduje deset let, může jednoho dne nezaplatit. Myslet si opak je podobné, jako se domnívat, že si manželka po deseti letech manželství nemůže najít milence.
EURO: Jaké procento odběratelského rizika pojišťujete? STRŽÍNKOVÁ: Když jsme v tuzemsku začínali, pojišťovali jsme maximálně do třiceti procent rizika. Nyní již běžně pojišťujeme dvojnásobek. Samozřejmě bychom se časem rádi dostali třeba na úroveň Finska, kde se běžně pojišťuje až devadesát procent rizika. Finsko je ale výjimečné - průměr Evropské unie se pohybuje na 75 procentech.
EURO: Kolik se za pojištění pohledávek platí? STRŽÍNKOVÁ: Firma s obratem padesát milionů zaplatí za pojištění ročně zhruba 300 tisíc korun, odvíjí se to samozřejmě od rizika, rozsahu krytí a podobně.
EURO: Které země v současnosti nepojišťujete? STRŽÍNKOVÁ: Umíme pojišťovat ve všech zemích, ze kterých lze získat o firmách dostatek informací. Pokud informace nemáme, nejsme schopni hodnotit riziko. Tento problém je například u mnoha ruských firem. Rusko obecně je ale trh, kde se stále ještě obchoduje za jiných podmínek a platí se v hotovosti, takže poptávka po pojištění obchodu s Ruskem není zase tak velká.
EURO: Jsou v zahraničí rozšířené podobné státní instituce, jako je v tuzemsku EGAP? STRŽÍNKOVÁ: Je to běžný vývoj. Každý stát má zájem na vývozu svého zboží a podporuje vývozce. Často v minulosti pomáhal exportérům právě tím, že jim pojistil jejich pohledávky. Ve chvíli, kdy se na trhu etablují komerční subjekty, které poskytují srovnatelnou službu, státní pojišťovny oddělují komerční bázi a ty se prodávají konkurenčním komerčním institucím. K podobnému vývoji došlo například v Nizozemsku, kdy byla státní pojišťovna odprodána skupině Atradius v roce 2003.
EURO: Prodej EGAP již na tuzemský trh přilákal pojišťovnu Coface. Předpokládáte, že případný tendr na prodej přivede ještě další firmy? STRŽÍNKOVÁ: Neočekáváme, že by se objevil někdo nový. Evropský trh je rozdělen mezi tři až čtyři pojišťovny - Atradius, Euler Hermes či Coface a španělské pojišťovny.
EURO: Jaké jsou ambice skupiny Atradius v České republice a na Slovensku? STRŽÍNKOVÁ: Na Slovensku se nám daří, proto tam nyní zakládáme organizační složku a předpokládáme tam pro letošek růst o více než 50 procent. V Česku bychom se chtěli dostat do pěti let na 200 milionů korun předepsaného pojistného, tedy asi na dvojnásobek výsledku očekávaného letos.
