Jednotný systém hodnocení má usnadnit drobným firmám přístup k penězům
Tým lidí z Hospodářské komory hlavního města Prahy, společnosti Czech Credit Bureau (CCB) a Československé obchodní banky (ČSOB) pracuje na projektu, který by měl podstatným způsobem prospět rozvoji drobného a středního podnikání. V září má být zahájena pilotní fáze systému ratingování drobných a středních firem. Aktéři plánují, že nejpozději po šesti měsících se projekt otevře všem zájemcům a stane se jednotným systémem hodnocení finančního zdraví a důvěryhodnosti malých a středních podniků. Podaří-li se to uskutečnit, bude těžké, ne-li přímo nemožné bez ratingu získat v solidní bance úvěr. Prověřeným firmám by se však měla výrazně zjednodušit cesta k finančním zdrojům i k zakázkám.
Bariéra.
Know how pro vypracování ratingu dodá firma CCB, která je mimo jiné provozovatelem úvěrového registru a specializuje se na projekty úvěrových rizik. Pavel Finger, člen představenstva CCB odpovědný za vývoj a prodej produktů pro prevenci úvěrového rizika, argumentuje ve prospěch ratingu SME (Small and Medium Enerprise) tím, že by měl významně přispět ke zprůhlednění segmentu středních a malých podniků, který je v současné době považován za nečitelný. Banky sice deklarují svůj eminentní zájem o spolupráci, ale obezřetnost je vede jen k velmi váhavému uvolňování zdrojů.
To neodmítá ani představitel ČSOB, ředitel sekce SME Aleš Pospíšil: „Je třeba objektivně říct, že banky se dosud zaměřovaly buď na retail, nebo na velké korporace,“ říká. „To mezi tím – malé a střední podnikání - se dostává do centra pozornosti až teď. Na druhé straně je třeba říct, že konzervativní přístup bank je způsoben i nedostatkem relevantních a validních informací o sektoru. Zavedení obecně akceptovatelného systému hodnocení by tuto bariéru prolomilo.“
Pochlubte se.
Pavel Finger nepopírá, že svou účast v projektu chápe CCB jako komerční záležitost. Budoucí profit odvozuje od množství potenciálních zákazníků, jejichž počet se pohybuje v řádu stovek tisíc. Cena ratingu by měla činit několik tisíc korun. Předseda sekce malého a středního podnikání Hospodářské komory hlavního města Prahy Vladimír Srp říká, že podnikatelé si budou moci objednat rating prostřednictvím krajských hospodářských komor, přičemž styčným místem pro celou Českou republiku bude Hospodářská komora hlavního města Prahy. Hospodářské komory budou také kontaktními místy, kde podnikatelé získají informace o projektu. Podklady pro ratingové hodnocení bude možné poslat poštou v příslušných formulářích, anebo elektronicky prostřednictvím speciální webové stránky. Informačními místy budou i pobočky ČSOB. „Vybrali jsme si ČSOB za partnera nejen proto, že měla o projekt zájem, ale také kvůli husté síti poboček,“ říká Vladimír Srp. Banka rovněž vydá údajně v masovém nákladu „kuchařku pro zájemce o rating“. Podkladem pro její vypracování budou finanční údaje o firmě, její lokalizace, postavení v oboru a na trhu i prověrka managementu z hlediska jeho dalších aktivit, samozřejmě s využitím pouze legálních zdrojů. Výsledek ratingu bude důvěrný, bude majetkem zákazníka a zpracovatel bude povinen o něm zachovávat přísnou mlčenlivost. Klient se sám rozhodne, zda dá své hodnocení k dispozici například bance, při jednání o úvěru. Jak ovšem připomíná Aleš Pospíšil, jedním z cílů zavedení všeobecně akceptovaného systému ratingu je pročištění trhu. Kdo nebude ochoten své hodnocení zveřejnit, bude předem diskvalifikován. Dobří to ale zase budou mít jednodušší.
Univerzální vysvědčení.
Vladimír Srp připomíná, že zavedení ratingu znemožní firmám „optimalizovat“ své výsledky podle toho, kdo je od nich vyžaduje nebo za jakým účelem je zveřejňují. Banky současně ušetří na nákladech, zjednoduší se monitoring klienta a urychlí se vyřizování úvěru, protože ratingové hodnocení bude harmonizované s parametry prověrky bonity klienta v bankovním sektoru. Československá obchodní banka podle Aleše Pospíšila od září poskytne úspěšným žadatelům o úvěr, kteří se prokáží ratingem pro SME, padesátiprocentní slevu na schvalovacích poplatcích. To může znamenat úsporu desítek, někdy i stovek tisíc korun.
Pavel Finfer tvrdí, že projekt ratingu SME je unikátní i v evropském kontextu. V zahraničí samozřejmě existují firmy zabývající se prověrkou úvěrového rizika podniků i jednotlivců. Nikde však prý není systém na takové úrovni, s jakou počítají autoři českého projektu – že by se totiž podle jednotné metodiky udělované a pravidelně obnovované ratingy staly všeobecně uznávanou součástí hodnocení bonity a důvěryhodnosti malých a středních podniků nejen při jednáních s bankami, ale i v leasingových společnostech, při jednáních s obchodními partnery, při ucházení se o veřejné zakázky.
Vzorek.
Podle metodiky Evropské unie jsou za malé a střední podniky považovány firmy s ročním obratem do půldruhé miliardy korun a s maximálně 250 zaměstnanci. Tato velebená, leč současně přehlížená část byznysu podle odhadů produkuje asi polovinu českého hrubého domácího produktu. Jak je ale zřejmé, jedná se o poměrně rozsáhlý, a tím pádem i diverzifikovaný segment, kde vedle sebe stojí například klempíř Fanda z Dolní Lhoty a vysmátý majitel prosperujícího hotelu. Podniky blížící se horní hranici obratového i zaměstnaneckého intervalu mají také zcela jiné starosti než ti z dolních pater.
Pilotní projekt se podle Vladimíra Srpa bude týkat podniků s ročním obratem deseti až tří set milionů korun. Nepostihne tudíž větší ryby ani takzvané mikropodniky a živnostníky, kteří ovšem početně tvoří přes devadesát procent SME subjektů. Ty by měly dostat příležitost k získání ratingu příští rok na jaře, kdy se a podle představ realizačního týmu do projektu zapojí i další bankovní domy.
