SloupekŠpidla, zahnán do kouta, vyhodil ministra průmyslu Rusnoka. Chce si tak upevnit ztracenou autoritu. Otázka je, zda pro něj už není pozdě. Premiér původně s Rusnokem do vlády nepočítal. Tohoto stoupence opoziční smlouvy přibral jenom proto, aby uchlácholil zemanovce. Jenomže smír se nepodařil.
Sloupek
Špidla, zahnán do kouta, vyhodil ministra průmyslu Rusnoka. Chce si tak upevnit ztracenou autoritu. Otázka je, zda pro něj už není pozdě. Premiér původně s Rusnokem do vlády nepočítal. Tohoto stoupence opoziční smlouvy přibral jenom proto, aby uchlácholil zemanovce. Jenomže smír se nepodařil. Rusnok a spol. potápěli Špidlu při všech klíčových hlasováních, ať už šlo o posty v konsolidační agentuře či o volbu prezidenta. Během ní navíc Špidla ztratil naději, že mu pohrobci bývalého předsedy nepůjdou na sjezdu po krku. Předseda vlády prostě nemohl z Rusnokova vládního angažmá mocensky nic získat, jen si pěstoval kabinetní opozici. Odvolání vzpurného ministra bylo za této situace logické. Ztráta hlasu v křehké stojedničkové koalici je spíše teoretická - nelze pozbýt něco, co beztak vlastně nemáte. Když už nemohl nic ztratit, pokouší se Špidla získat. Ukázal pevnou ruku a sází na stranickou disciplínu, která je v ČSSD od dob Zemana vysoká. Pokud dokáže image medvídka mývala nahradit aureolou vůdce, za nějž není alternativa, má šanci. Špidlovou smůlou je, že náhrada se může najít. Premiér je v podobné situaci, jako Klaus v roce 1997. Slabá koalice, vnitřní opozice, prezident, který ho nemá rád. Při krizi v ČSSD mohou hlasy ODS, komunistů a disidentů ve vlastní straně Špidlu snadno smést. Na efektivní vládnutí takový kočkopes nestačí. Ale na „poloúřednický“ kabinet do předčasných voleb? Jde jen o to, zda si někdo troufne vzít za něj odpovědnost.
