Menu Zavřít

Bez „tabaka“ ani ránu

22. 7. 2009
Autor: Euro.cz

Nippon je zemí zaslíbenou kouření, ale i ji čekají pozvolné změny

Prší. Déšť vystřídal úmorné vedro, jež každé léto souží Tokio. Na čtvrt hodiny, než se sprška přežene, se zastavuji v obyčejném podloubí ve čtvrti Jocuja. Pozoruji kolemjdoucí. Během chvilky ke mně přichází první. Sklápí deštník a zapaluje si cigaretu, po japonsku tabako. Rutinně vytahuje z kapsy přenosný popelníček; dvakrát třikrát potáhne, típne nedopalek a spěchá dál. Za chvíli jej napodobí další muž. A hned další, málokdo ale dokouří celou cigaretu. Za onu čtvrthodinku se totéž opakovalo devětkrát… Není divu: kuřáky tu je asi 43 procent dospělých mužů (třináct procent žen), kuřivo je velmi laciné, „cígomaty“ jsou na každém rohu a země má jedny z nejmírnějších postihů veřejného kuřáctví na světě. Pro nikotinomilce hotový ráj na zemi! Ale i Nippon se mění. Některé prefektury či čtvrti zakazují kouření na ulicích, metro se již také stalo nekuřáckou zónou. „Ministerstvo zdravotnictví by mělo kouření potírat, ale nyní se soustředí na tloustnoucí populaci,“ říká profesor Manabu Sakuta z protikuřácké lobby. Boj to nebude snadný. Dle průzkumů totiž kouří také polovina japonských lékařů, kteří dosti často bagatelizují – oproti západním trendům – dopady kouření na lidské zdraví a okolí.

Kouřím, kouříš, kouříme V Japonsku, které má 127 milionů obyvatel, pravidelně „čudí“ odhadem přes třicet milionů lidí, což z bohaté země činí jeden z největších trhů planety. Podíl kuřáků je na vyspělou zemi nebývale vysoký. Většina chlapců vyrostla v kuřáckých rodinách, v televizi nenajdete žádné antireklamy, krabičky nejsou polepovány obřími varováními před poškozením spermatu… Zkrátka kouření ještě nemá punc něčeho nepřístojného jako u nás. Ale rakovina plic tam je taky – navzdory tezím o odolnějších japonských genech. Dle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) souvisí v zemi až osmina úmrtí s kouřením. „Na rakovinu plic umírá více mužů, než jich spáchá sebevraždu: nádory ročně zabíjejí 46 osob ze 100 tisíc mužů, zatímco suicidum se týká třiceti mužů ze 100 tisíc,“ porovnává zpráva oba ostrovní fenomény.
Arabská televize Al-Džazíra přinesla reportáž o dvojici mužů, kteří se soudí s polostátním koncernem Japan Tobacco (JT), třetí největší tabákovou korporací světa. Chtějí odškodnění ve výši sto tisíc dolarů za zdravotní následky, neboť prý nevěděli, co jim kouření způsobuje. Jenže pozor! Na rozdíl od USA či Evropy, kde leckteří vykukové takto zkoušejí štěstí, běžní Japonci o následcích kouření skutečně nevědí. Informovanost je – i ze strany médií pečujících o inzerenty – mizivá. „Kdyby byli lidé náležitě poučeni, tolik by nekouřili,“ tvrdí Korejoši Takahaši, jenž má vyoperovanou plíci. Tošimasa Kurita, šéf společenské odpovědnosti u JT, televizi vzkázal: „Nevěříme, že by kouření způsobovalo rakovinu. Ta je zapříčiněna řadou rizikových faktorů, kouření je jen jedním z nich vedle stravovacích návyků a dispozic.“ Firma, v níž ministerstvo financí drží 50,2 procenta, bývá kritizována kvůli provázanosti se zájmy politiků. Japan Tobacco, která v dubnu 2007 akvírovala Gallaher Group za 15 miliard dolarů a uskutečnila největší zahraniční převzetí v japonských dějinách, ovládá dvě třetiny domácího trhu. Státní zájem, aby lidé kouřit nepřestávali, je zde ještě markantnější než kdekoli jinde.

MM25_AI

Cigarety & doutníčky na dosah Omezení už ale vystrkují růžky. Na chodnících se objevují obří přeškrtnuté cigarety, v tokijské Čijódě můžete dokonce dostat pokutu 1500 jenů (300 korun) za kouření na ulici. To by se dříve nestalo. „Stejně to neberou moc vážně. Mám tady kamaráda, který se baví tím, že fotí lidi se zapálenou cigaretou přímo před tabulí zákazu kouření,“ směje se Pavel Záhorský, jenž do Japonska dováží moravská vína. V prefektuře Kanagawa zase byla zavedena zlomová vyhláška zakazující kouření i v populárních pačinko hernách. „Vezme mi to zákazníky, vždyť sedmdesát procent z nich si dává šluka,“ citoval list Mainiči Šimbun majitele Rjódži Širaišiho.
Některé bary či kavárny upouštějí od kuřáctví samy. Když do země vstupoval řetězec Starbucks se svou nedýmavou politikou, lidé si ťukali na čelo. Ale jeho obliba mezi mladými ukazuje, že i Japonec si umí odpustit cigaretku. Protikuřácká opatření dostávají v restauracích paradoxní rozměr; nabízejí sice posezení v nekuřácké sekci, leč ta bývá oddělena pouhou zástěnou. Všudypřítomná klimatizace naštěstí stíhá hodně čmoudu odvětrat. Tohle na rušné Šibuji, poblíž pověstné sochy psa Hačiko, nečekejte. Rozkládá se tu totiž jedna z oficiálních kuřáckých zón. Tísní se zde desítky lidí (přibývá prý mladých slečen), a nevěřili byste, jak může být pod širým nebem „zahulíno“ – až se štiplavá šeď doslova plazí mezi davy… Cigaretám se těžko vyhýbá. Ceny jsou nízké. Asi 300 jenů za krabičku (60 korun), což se týká i vlajkových značek Mild Seven, Sakura, Caster, Camel či Winston. Na ostrovech je taktéž k dispozici asi půl milionu prodejních automatů. Jsou všude. Až do loňska si proto krabičku marlborek mohl koupit úplně každý bez dozoru, ale novinkou jsou kartičky Taspo (tabako no pasupōto), které dokládají dovršení dvaceti let věku. Kouření je holt všudypřítomné. A není možné zapomenout na vliv klimatu. Ač zapřisáhlý nekuřák, když nemohu kvůli vedru ve tři ráno usnout a sedím na zápraží, ještě rád si připálím doutníček. Vlastně hamaki.

***
BOX (metro s logem):
Česko-japonský slovníček
cigareta = tabako (z angl. tobacco)
zapalovač = raitá (z angl. lighter)
sirky = matchi (z angl. matches)
dýmka = paipu (z angl. pipe)
Kouříte? = Tabako o sujmas-ka?
Pramen: Barron's Japanese Vocabulary

  • Našli jste v článku chybu?