Změna penzijního systému se stává hitem předvolební kampaně. Vláda Mirka Topolánka svou reformu nestihla dotáhnout, a tak se po volbách začne od začátku. Jedno je ale jisté – bez spoření dnešní třicátníci z důchodů nepřežijí.
Autor: Jakub Stadler
O nutnosti reformovat český penzijní systém se hovoří už několik let. Vzhledem k rozdílnosti názorů jednotlivých politických stran na způsob a směr reformy se však žádný z návrhů nikdy nepodařilo prosadit. Situace se přitom podle odborníků zhoršuje a s každým rokem odkladu rostou i související náklady. Reformovat důchodový systém je nutné především kvůli stárnutí české populace. V současnosti se totiž penze financují průběžně, a pracující tak platí ze svých odvodů důchodcům. Zatímco nyní je v České republice 15 procent lidí starších 65 let, v roce 2065 jich bude už téměř třetina. Je tedy jasné, že bez významných úprav nebudou pracující lidé schopni důchody zaplatit.
Ke stárnutí populace se letos přidal důvod další: ekonomická krize. Ruku v ruce s rostoucím počtem nezaměstnaných se snižují i odvody na sociální pojištění, a tedy i příjmy důchodového účtu. Jestliže doposud politici tvrdili, že současný systém bude ještě řadu let v přebytku, výsledky hospodaření za letošní první pololetí jim vzaly vítr z plachet. Poprvé po dlouhé době se totiž důchodový účet, spravovaný Českou správou sociálního zabezpečení, propadl do deficitu už v polovině roku. Zatímco příjmy důchodového účtu dosáhly přibližně 155 miliard korun, na důchody bylo vydáno o téměř deset miliard více – 163 miliard. Také to je důvodem, proč se důchodová reforma stává jedním z hlavních bodů volebních programů.
Nečasova reforma se nestihne
Důchodová reforma byla jednou z priorit koaliční vlády Mirka Topolánka. Ta už v roce 2008 stanovila tři základní fáze reformy, které měly vést k postupné stabilizaci systému. Prvním z nich byla parametrická úprava průběžného systému v podobě zvýšení věku odchodu do důchodu. Ta začne platit od příštího roku. Muži a ženy bez dětí nebo s jedním dítětem by měli mít nárok na důchod od 65 let. Ženy s více dětmi pak budou pracovat do 62 až 64 let. Druhá fáze počítala podle tehdejšího ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase s vytvořením účtu rezerv pro důchodovou reformu, s přípravou návrhu zákona o penzijním spoření a změnou současných důchodových fondů v nové důchodové společnosti s širší škálou možností na důchodové spoření. Třetí, nejkontroverznější fáze měla spočívat v zavedení takzvaného opt-outu, tedy možnosti odvádět dobrovolně část důchodového pojištění na soukromý účet.
Zatímco parametrické změny se podařilo prosadit, zbylé dvě fáze nejspíš neproběhnou vůbec. Topolánkova vláda padla a dotáhnout reformu do dalších fází nezvládne ani současný překlenovací Fischerův kabinet.
Pravice chce spořit, levice brát jiným
Zásadně rozdílné pohledy na reformu důchodů mezi jednotlivými politickými stranami potvrzují předvolební programy. Zjednodušeně řečeno – pravicové strany preferují vícepilířové financování s možností vyvedení části odvodů do soukromého spoření, levicové strany trvají na pokračování současného, čistě průběžně financovaného systému, pouze s dobrovolným, státem podporovaným spořením.
Jak si jednotlivé politické strany důchodovou reformu představují? Podle ODS, lidovců i TOP 09 by si měli lidé v aktivním věku spořit na důchod a bezdětní by měli postupně do systému vnášet o něco více peněz. Vedle státního průběžného systému by se mělo podle nich využít doplňkové fondové spoření a mezigenerační solidarita. Nejpropracovanější část programu o mezigenerační solidaritě nabízejí lidovci. V rámci průběžného systému by se podle nich mohla snižovat výše povinného příspěvku na důchodové pojištění o tři procenta na každé dítě. Celková sleva by mohla dosáhnout až 12 procent.
ODS i TOP 09 sázejí na možnost dobrovolného vyvázání části odvodů na důchody a jejich převedení na soukromý penzijní účet. Podle Miroslava Kalouska z TOP 09 je totiž nutné dnešním třicátníkům jasně říci, že výše penzí bez soukromého spoření bude v budoucnu mnohem nižší, a to jak v poměru k předchozím výdělkům, tak k průměrné mzdě. Základní důchod z průběžného systému podle Kalouska bude jen mírně nad hranicí zajištění minimálních životních potřeb. TOP 09 proto počítá s tím, že kdo se rozhodne část peněz vyvést na soukromý účet, bude muset přispívat navíc i určitou částku, z níž se budou vyplácet důchody jeho rodičům.
Naproti tomu ČSSD i KSČM preferují zachování současného průběžného systému a „pravicové“ reformy odmítají. „Pro ČSSD je klíčovou prioritou pokračování důchodové reformy takovým způsobem, který zajistí dlouhodobou finanční stabilitu základního průběžného důchodového systému,“ tvrdí předseda ČSSD Jiří Paroubek. I přes pololetní deficit důchodového účtu se podle Paroubka dá v příštích letech počítat s několikamiliardovými přebytky. Přesto se chce ČSSD zaměřit hlavně na zvýšení příjmové strany, a to například zvýšením odvodů pro bohatší lidi. I sociální demokraté připouštějí možnost soukromého spoření. To by však bylo ryze dobrovolné a nebylo by tak možné vyvést peníze z 
;průběžného systému. Soukromé spoření by ČSSD podporovala formou státní podpory penzijního připojištění.
Češi spoří, ale málo
Česká republika patří společně se Spojenými státy už dnes k zemím, kde je největší podíl lidí spořících si na stáří. Lidé v Česku si ovšem na důchod spoří velice nízké částky, které jim nemusí při odchodu do penze zajistit zachování životní úrovně. Podle ředitele Penzijních fondů ČSOB Petra Beneše tvoří průměrná částka spořená na účet zhruba 450 korun měsíčně. Více peněz na důchod než v Česku si podle něj ukládají i Poláci, Maďaři nebo Slováci, i když je v těchto zemích hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele menší než v ČR. Například Poláci si podle Beneše spoří v průměru měsíčně více než dva tisíce korun.
V současnosti odpovídá starobní důchod 40 procentům předchozí hrubé mzdy, podle projekcí ministerstva práce a sociálních věcí to bude za zhruba 20 let jen 36 procent. „K tomu, aby propad životní úrovně po odchodu do důchodu nebyl příliš velký, by penzisté měli mít měsíční příjem odpovídající alespoň sedmdesáti procentům jejich předchozího čistého výdělku,“ upozorňuje Petr Beneš. Soukromé úspory by proto podle něj měly být vyšší než v současnosti. Zároveň by lidé se spořením na důchod měli začít co nejdříve.
