Téměř tři čtvrtiny manažerů zaujímají k Paroubkově snaze negativní postoj
Myslíte si, že se Jiřímu Paroubkovi podaří modernizovat ČSSD?
- Ano 11,2 %
- Ne 73,3 %
- Nevím 15,5 %
Otevřená. Moderní. Sebevědomá. Pod tímto heslem proběhl 23.-25. března na brněnském Výstavišti XXXIV. sjezd ČSSD. Jiří Paroubek na něm ve svém projevu promluvil o projektu Modernizace strany, který se dle něj „netýká jen navrhovaných změn ve stanovách…, ale jde o mnohem komplexnější úkol“. A strana již „k zavádění řady modernizačních opatření“ přistoupila. Patří mezi ně projekty transformace Masarykovy dělnické akademie a nového kulturně-politického periodika, proměna internetu na skutečně moderní a přitažlivý komunikační nástroj strany, kvalitní akademické zázemí v Lidovém domě a diskuse představitelů strany s jejími členy a veřejností o důležitých politických otázkách na internetu a intranetu. Britští labouristé také před více než deseti lety vyhlásili program modernizace strany. Jejich vůdce Tony Blair v něm zašel až tak daleko, že se o něm začalo mluvit jako o stoupenci Margaret Thatcherové. I snad kvůli tomuto srovnání českých a britských socialistů 73,3 procenta manažerů odpovědělo na naši otázku záporně.
Jeden z těch, kteří odpověděli kladně, poskytl velmi zevrubnou analýzu ČSSD: „Myslím si, že se Jiřímu Paroubkovi povede téměř cokoli včetně modernizace ČSSD, ale dá mu to pořádnou fušku. Modernizovat ČSSD je velmi náročný, možno říci manažerský úkol, který si zaslouží téměř případovou studii.
Nedávným a současně překvapivým odchodem Miloše Zemana z ČSSD se jen potvrdilo to, co mnozí manažeři při pohledu na ČSSD říkají již delší dobu: proměnil stranu na svůj jednoúčelový ,výtah k moci‘, což se mu stoprocentně povedlo. Poté, co se míra jeho inovačního cyklu vyčerpala a začal se u něj naplno projevovat syndrom ,vyhoření‘, se stáhl do ústraní s hlavním cílem ,dobít baterie‘ a pak se znovu vrátit ,ke kormidlu‘. Jenže nevstoupíš dvakrát do téže řeky. Když už se jeho baterie zdály v podstatě dobité, vyzkoušel si svoji formu na volbě prezidenta, ale nečekaná tajná dohoda Stanislava Grosse s Václavem Klausem způsobila jeho nedůstojný odchod zadním vchodem. Od té doby se chová jako ,zhrzený‘, jednou úspěšný manažer, který není schopen si na základě pohledu do minulosti přiznat své obrovské výsledky s důrazem na to, že nyní je ,u kormidla‘ jiný úspěšný manažer-nástupce, jehož je třeba podpořit, a nikoli mu házet klacky pod nohy. A protože minimálně 40 procent členů ČSSD nikdy nebylo manažery ani neabsolvovalo žádné manažerské školení, nedokáže tuto jednoduchou realitu pochopit a neustále lpí a bude lpět na zažitých klišé. Takto by ovšem ČSSD degenerovala a místo rozvoje by začala ztrácet své voliče, až by nejsilnější opoziční strana dosáhla mety bezvýznamnosti.
Jiří Paroubek toto zřejmě chápe, a proto se snaží ČSSD modernizovat. Prozatím se chová jako ,buldozer‘, ale otázkou zůstává, měla-li by jiná taktika na dnešní české politické scéně vůbec šanci na úspěch. Důležité je především to, že Jiří Paroubek stejně jako každý správný vrcholný manažer má manažerskou vizi, není spokojen se současným stavem a přesně ví, kde se nachází a kam se chce v budoucnu dostat. A manažer bez vize nemůže ani firmu, ani stranu dovést vůbec nikam, leda ,do kytek‘. Zda se mu to povede, se ukáže časem.“
Jiní manažeři už tak vstřícní k Jiřímu Paroubkovi nejsou. Tento odpověděl: „Pokaždé, když se o podobných cílech mluví a spouštějí se bombastické kampaně, je něco špatně. Takové věci musejí takříkajíc vyplynout z běžné činnosti, nikoli z náhlého rozhodnutí vůdce. Nedávám tomu žádnou šanci.“ A další položil otázku: „Děláte si legraci? Odpověď zcela bezpochyby zní, že ne!“
Několik respondentů se pak zamýšlí, co může v pojetí Jiřího Paroubka modernizace strany znamenat. Své pochybnosti o otázce vyjádřil manažer: „Mimochodem, co to znamená ,modernizace levicové strany‘? To zní jako oxymóron.“ V této odpovědi se pak nabízí řešení: „Modernizovat něco mohou lidé, kteří jsou moderní, a to zcela jistě o Jiřím Paroubkovi říci nelze. Nejde mi však o jeho vzhled. Ten ponechávám těm, kdo mnoha našim politikům dokázali zcela změnit image. Těžko se však mění vnitřní image člověka. Navíc pouhou silou mnoho změnit nelze a působí to pouze krátkodobě. Jsem přesvědčen, že strana bude muset hledat jiného, pokud možno charismatického vůdce. Otázkou zůstává, kde ho vzít. Ze současného vedení ČSSD to nepochybně nikdo není a tito pánové se jistě postarají, aby se mezi ně nikdo nový nedostal.“
A ještě razantněji celý problém vidí tento manažer: „Ne, ledaže by začal vlastní rezignací.“
Odpovídalo 116 manažerů
