Firmy mohou ušetřit až šedesát procent cestovních výdajů
Poletíte-li do Bruselu se společností SkyEurope, může se vám stát, že budete sedět vedle generálního ředitele ČSOB Pavla Kavánka. Jenže zatímco šéf ČSOB prý využívá nízkonákladové aerolinie při obchodních cestách pravidelně a úspora cestovních nákladů v jeho případě s krizí nesouvisí, aktuální snaha firem osekat výdaje, kde se dá, se odráží i v objemu a způsobu korporátního cestování.
Nejvíc trpí USA
„Hlavním trendem všech klientů je ušetřit peníze, zároveň se ale i nadále snaží dělat byznys,“ říká David Radcliffe, výkonný ředitel jedné ze tří největších konzultantských společností zaměřených na korporátní cestování Hogg Robinson Group (HRG). V Evropě dle jeho zkušeností firmy stále více přecházejí k nízkonákladovým aeroliniím, což potvrzuje i mluvčí společnosti SkyEurope Tomáš Kika: „S krizí sice poklesl počet nahodile létajících pasažérů, přibylo nám však obchodní klientely. Létá hlavně z Vídně a Prahy a více utrácí za letenky.“
Dle Radcliffa také obchodní cestující zejména v Evropě stále více využívají železniční dopravu. „V USA je korporátní cestování zasaženo mnohem více než v Evropě,“ dodává Radcliffe, „na vnitrostátních cestách je pokles v rozmezí dvacet až padesát procent.“ Vzhledem k tomu, že ve Spojených státech je infrastruktura založena na letecké dopravě a země nemá tak hustou síť železnic, jako například Německo nebo Francie, americké firmy mnohem více využívají videokonference.
V České republice se dle hrubého odhadu místní pobočky HRG objem firemních cest snížil v porovnání s loňskem asi o patnáct procent. „Oblasti, do kterých čeští byznysmeni míří, se nemění, mění se ale způsob, jakým se do nich dostávají, ale i nedostávají,“ podotýká ředitel pro oblast korporátního cestování HRG Czech Republic Pavel Němec. Na jedné straně se firmy uchylují k levnějším formám cestování, na druhé straně se velcí klienti s vysokými výdaji na cestování snaží dosáhnout výhodnějších smluv s dosavadními dodavateli služeb. Aerolinie i hotely se zase snaží o potvrzení loajality klientů. „Pokud se firma zaváže ke spolupráci po dobu následujících čtyř nebo pěti let, jsou ochotni udržet pro ni nižší ceny,“ popisuje Radcliffe.
Luxus v ohrožení?
Zatímco v první polovině loňského roku rostla výkonnost hotelů ve většině regionů světa dvouciferně, již v závěru léta začala důvěra spotřebitelů klesat. Dle analýzy společnosti Deloitte dosáhly koncem roku dvouciferného růstu výnosu na dostupný pokoj (RevPAR) pouze Jižní Amerika (o 14,5 procenta) a Střední východ (18,3 procenta). V Asii, Tichomoří a v Evropě vzrostla hodnota RevPAR o méně než dvě procenta, v USA se propadla o 1,6 procenta. „V letošním roce se hotely budou muset zaměřit na zajištění odpovídajícího poměru hodnoty a peněz,“ domnívá se partner společnosti Deloitte pro cestovní ruch Alex Kyriakidis.
Přestože je pro letošní rok v odvětví cestovního ruchu prvořadým cílem přežití, nabízí momentální situace i nové příležitosti. Hotely vyšších kategorií budou nuceny zefektivňovat provoz, aby mohly snížit cenu. „Výrazný pokles již nastal a výjimkou nejsou speciální nabídky pětihvězdičkových hotelů za osmdesát eur. To tu nikdy nebylo,“ potvrzuje Němec.
Nové možnosti se nabízejí i hotelům nižší kategorie. „Zatímco dříve by tříhvězdičkový hotel v centru Prahy na silné korporátní zákazníky nedosáhl, díky rostoucí poptávce po levnějším ubytování budou nyní řešit spíše otázku, jak je udržet i do budoucna,“ domnívá se Němec. Až krize odezní, část korporátní klientely se do dražších hotelů možná nevrátí, protože se z momentální nutnosti stane cestovní politika firmy do budoucna.
„Dokud se bude po světě obchodovat, lidé budou cestovat,“ předpovídá nicméně Radcliffe, „a přestože některé změny ve způsobu cestování přetrvají, cestovní průmysl se zefektivní. A bude hledat cesty, jak přitáhnout byznys klientelu zpátky k náročnějším typům cestování.“ Zároveň dodává, že jeho firma dokáže firmám ušetřit až šedesát procent cestovních výdajů, přičemž běžně je to kolem dvaceti až čtyřiceti procent. Až krize pomine, je otázka, nakolik se opět uvolní striktní pravidla během krize zavedená. Jak asi bude obchodník vysvětlovat vedení, že potřebuje letět v business class, když to doposud šlo i bez welcome drinku na palubě?
