Bezdůvodné obohacení se může dotknout i vás, stačí poplést číslo účtu při platbě. Jak situaci řešit?

14. 6. 2023

Doba čtení: 6 minut

Už se vám někdy stalo, že jste poslali omylem peníze na cizí bankovní účet? Nebo jste odstoupili od kupní smlouvy na zboží zakoupené na internetu a dodnes vám prodejce nevrátil peníze? V těchto a mnoha dalších případech dochází k takzvanému bezdůvodnému obohacení. Získané prostředky má příjemce povinnost vrátit zpět, a to buď na základě dohody, nebo v horším případě soudní cestou.

Co je bezdůvodné obohacení

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, definuje bezdůvodné obohacení jako majetkový prospěch bez spravedlivého důvodu. Cílem tohoto právního institutu je obnovení stavu před vznikem bezdůvodného obohacení, přičemž vrácení majetkového prospěchu ochuzenému je možné buď prostřednictvím peněžité náhrady, či ,in natura‘, tedy formou takzvané naturální restituce. Bezdůvodné obohacení pak může nabývat různých podob, mezi které patří následující:

plnění bez právního důvodu,
plnění z právního důvodu, který odpadl,
protiprávní užití cizí hodnoty,
za obohaceného plnil někdo jiný, i když měl plnit sám.

Osoba, která se bezdůvodně obohatila na úkor někoho jiného, musí všechen získaný majetkový prospěch ochuzenému vrátit, a to bez ohledu na úmysl, který obohaceného k činu vedl. Čili například v případě, kdy vám na bankovní účet přijdou omylem peníze, které vám nepatří, není možné si je ponechat, ale musíte je vrátit odesílateli platby.

Občanský zákoník pak v § 3000 uvádí, že jedná-li se o poctivého příjemce, musí tato osoba vrátit prospěch pouze v takovém rozsahu, v jakém jeho obohacení trvá v době, kdy ho o vrácení požádá ochuzený. Aby se jednalo skutečně o bezdůvodné obohacení, musí být současně splněny čtyři hlavní předpoklady:

prospěch nabyvatele,
újma jiné osoby,
příčinná souvislost mezi obohacením nabyvatele a újmou druhé osoby,
neospravedlnitelnost obohacení.

Plnění bez právního důvodu

Jedná se o nejčastější způsob bezdůvodného obohacení, ke kterému dochází na základě omylu. Typickým příkladem je situace, kdy ochuzená osoba splácí někomu dluh a omylem mu zaplatí více, než měla. Stejně tak je poměrně častým případem nechtěného obohacení kvůli špatně zadanému číslu bankovního účtu při platebním příkazu. Příjemce platby tak získá omylem prostředky, které má ze zákona povinnost odesílateli vrátit.

Plnění z právního důvodu, který odpadl

V některých případech mohl dříve existovat právní důvod, na základě kterého docházelo k plnění (například kupní či nájemní smlouva). Pokud byl však tento právní důvod v průběhu času zrušen, respektive odpadl, ale plnění stále probíhá, dochází i zde k bezdůvodnému obohacení příjemce.

Příkladem může být třeba nákup na e-shopu. Kupujícímu, který zaplatí za zboží, jež se následně rozhodne vrátit a odstoupit tak od kupní smlouvy (v souladu s obchodními podmínkami daného obchodu), musí být vrácena zpět zaplacená kupní cena. Pokud e-shop nereaguje a peníze nevrací, bude se z jeho strany jednat o bezdůvodné obohacení.

Protiprávní užití cizí hodnoty a plnění jinou osobou

Pakliže k bezdůvodnému obohacení došlo nepoctivým způsobem, jedná se o takzvané protiprávní užití cizí hodnoty. Jinými slovy to znamená, že obohacený nabyl majetek v rozporu s dobrými mravy nebo v rozporu s právem. Často se v takovém případě jedná například o nelegální podnikání či profit z trestné činnosti.

Za úmyslné obohacení lze také považovat situaci, kdy za obohaceného plnil někdo jiný, přestože měl dotyčný plnit sám. V takovém případě se nejedná o získání majetkového prospěchu v pravém slova smyslu, ale o zbavení se dluhu. Dotyčná osoba sice žádný majetek přímo nenabyde, respektive nedojde k navýšení jejího majetku, ale zároveň nepřijde o majetek, o který by přijít měla.

Výzva k vydání bezdůvodného obohacení

Jak bylo výše zmíněno, každý, kdo se bez právního důvodu obohatí na úkor jiného subjektu, má ze zákona povinnost vrátit nabytý majetek ochuzenému. Pokud tak dotyčný neučiní sám od sebe, může mu osoba, které vznikla újma, předložit výzvu k vydání bezdůvodného obohacení. Tato výzva pak musí obsahovat náležitosti, na základě kterých je možné identifikovat ochuzeného, obohaceného a předmět a rozsah obohacení.

V dokumentu je potřeba detailně popsat, čeho se výzva týká. To znamená, k čemu je příjemce vyzýván, co bylo předmětem obohacení a jak k němu došlo. Uvede se částka nebo věc, kterou má dotyčný vrátit, a to včetně její splatnosti. Nakonec je vhodné přiložit k výzvě také dokumenty, které potvrzují, že k bezdůvodnému obohacení došlo (například výpis z účtu).

Poslali jste někdy omylem peníze na špatný účet?

Na internetu je snadno dostupný vzor výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, avšak stejně jako v případě šablon jiných dokumentů je nezbytné tento vzor upravit, aby odpovídal danému případu. Šablona má obvykle obecný charakter a slouží spíše jako inspirace pro ty, kteří vůbec netuší, jak by takový dokument měl vypadat.

Žaloba na bezdůvodné obohacení

Pokud obohacený odmítá vydat majetek, který nabyl bez právního důvodu, nezbývá ochuzenému nic jiného než se obrátit na soud. Prvním krokem by měla být předžalobní výzva, která dává obohacenému šanci vyrovnat se s ochuzeným ještě před tím, než započne soudní řízení. V této výzvě osoba, jíž vznikla újma, informuje příjemce, že se v případě nevrácení majetku obrátí na soud. Někdy tento dopis donutí obohaceného situaci řešit, avšak není to pravidlem.

Jestliže ani přes doručení předžalobní výzvy obohacená osoba nereaguje nebo se nemá k tomu získaný majetek vrátit, přichází na řadu žaloba na vydání bezdůvodného obohacení. Tu je možné nechat si zpracovat advokátem a následně podat k soudu, nebo celou situaci rovnou svěřit do rukou advokátní kanceláře, která vše potřebné za svého klienta vyřídí.

Promlčení a úrok z prodlení v případě bezdůvodného obohacení

Jelikož bezdůvodné obohacení podléhá majetkovému právu, vztahuje se na něj také promlčecí lhůta. K promlčení tak dochází nejdříve po třech letech ode dne, kdy se oprávněný dozvěděl, že došlo k bezdůvodnému obohacení (takzvaná subjektivní promlčecí lhůta). Zákon dále stanovuje také objektivní promlčecí lhůtu, a to na 10 let v případě poctivého příjemce a na 15 let v případě úmyslného bezdůvodného obohacení.

V některých případech se navíc vztahuje na bezdůvodné obohacení úrok z prodlení. Jedná se o situaci, kdy má obohacený vrátit ochuzenému peněžní prostředky. Pokud dotyčná osoba nesplní své platební závazky včas, může se stát, že se celková částka, kterou má dlužník vrátit, navýší o zmíněné úroky nebo případně o poplatek z prodlení. Výše těchto úroků i poplatků je pak stanovena takzvaným prováděcím předpisem.

Kdy dochází k bezdůvodnému obohacení?

Bezdůvodné obohacení je právní institut, který představuje situaci, kdy dojde k získání majetkového prospěchu na úkor jiné osoby. Může k němu dojít plněním bez právního důvodu (na základě omylu), plněním z právního důvodu, který odpadl (například při odstoupení od kupní smlouvy), protiprávním užitím cizí hodnoty nebo za předpokladu, že plnění prováděla jiná osoba, než ve skutečnosti měla (když byl dluh splácen někým jiným než dlužníkem).

Co mám dělat, když pošlu peníze na špatný účet?

K bezdůvodnému obohacení dochází také v momentě, kdy v rámci platebního příkazu omylem odešlete peněžní prostředky na cizí bankovní účet. V takovém případě je příjemce, který chybně obdržel peníze, povinen vám prostředky vrátit, a to i za předpokladu, že peníze stihne utratit ještě před tím, než jej oslovíte.

Kdy dojde k promlčení bezdůvodného obohacení?

Ode dne, kdy se oprávněná osoba dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a o osobě povinné k jeho vydání, začíná běžet subjektivní promlčecí lhůta, která trvá tři roky. Zákon však stanovuje ještě takzvanou objektivní promlčecí lhůtu, která u neúmyslného obohacení činí 10 let a v případě úmyslného obohacení 15 let.