Reformu veřejných financí pocítí na svých bedrech všichni občané včetně podnikatelů. Ačkoli zatím nejsou známy všechny propočty, zřejmě daňové zatížení celkově vzroste. Daňové úpravy směrem dolů jsou totiž minimální.Jedinou daní, která nezaznamená žádné úpravy, je daň z příjmu fyzických osob.
Reformu veřejných financí pocítí na svých bedrech všichni občané včetně podnikatelů. Ačkoli zatím nejsou známy všechny propočty, zřejmě daňové zatížení celkově vzroste. Daňové úpravy směrem dolů jsou totiž minimální.
Jedinou daní, která nezaznamená žádné úpravy, je daň z příjmu fyzických osob. Znamená to, že prozatím neprošel návrh na zavedení pátého zdaňovacího pásma pro osoby s nejvyššími příjmy, jak prosazovala sociální demokracie. U všech ostatních daní se tak můžeme těšit na nejrůznější změny, bohužel spíše k horšímu. Daň z příjmů právnických osob má z dnešních 31 % klesat až na 24 % v roce 2006. Snížení daňového zatížení práce je jedním z cílů vládní politiky. Daleko více než korporátní daň však podnikatele tíží odvody na sociální a zdravotní pojištění. Ty ovšem nepoklesnou.
Radost podnikatelům bude kalit i fakt, že snížení daně z příjmů právnických osob bude částečně kompenzováno zrušením reinvestičního odpočtu při pořízení hmotného majetku ve výši deseti až dvaceti procent vstupní ceny. Omezení čeká i úlevy na dani při výplatě dividend. Vzrostou odvody na sociální i zdravotní pojištění u osob samostatně výdělečně činných, i když ne tak razantně, jak se snažila původní reformní verze. Během následujících tří let tak vzroste vyměřovací základ z 35 % na 50 % z příjmu a zároveň vzroste minimální vyměřovací základ od roku 2004, a to na 40 % průměrné mzdy. Důvodem úprav je nepoměr ve výši plateb na pojistném mezi OSVČ a osobami v pracovním poměru. Největší změny ale nastanou u nepřímých daní. Za své vzaly dosavadní diskuze o postupném sbližování obou sazeb daně z přidané hodnoty (ještě donedávna totiž ministerstvo financí uvažovalo o možnosti zřídit třetí, takzvanou parkovací sazbu, která by vyrovnávala hluboký rozdíl mezi sníženou a základní sazbou DPH). V ětšina zboží a služeb přejde do dvaadvacetiprocentní sazby. Pro ČSSD totiž bylo nepřijatelné jakékoli zdražení potravin, tedy i zvýšení DPH byť i jen z pěti na sedm procent. V ýjimky dohodnuté s EU například na bytovou výstavbu zůstanou zachovány. Nahoru půjdou i spotřební daně. O jejich zvýšení se uvažuje již delší dobu, především kvůli harmonizaci daně z tabákových výrobků se směrnicemi EU. V edle daně z tabákových výrobků, která má být vyrovnána s EU do roku 2007, se zvýší spotřební daň z lihu (z 234 Kč za litr etanolu na 265 Kč/l. Na přání ministra dopravy Milana Šimonovského stoupne i daň z minerálních olejů (o 0,65-0,80 Kč/litr bezolovnatého benzinu a o 2,0 -2,1 Kč/litr nafty. V ýtěžek by měl jít především do Fondu dopravní infrastruktury. Z ostatních daní zbývá zaznamenat, že zvažované placení daní z nemovitosti z tržní ceny se má týkat pouze pozemků. U staveb bude daň placena nadále z ceny úřední. V ylepšit státní bilanci by měla i další opatření týkající se především správy daní. ČSSD tak prosadila většinu svých představ, které koaliční partneři donedávna odmítali. Některá opatření, jako je omezení plateb v hotovosti, již parlamantem procházejí. Nejvíce změn čeká stánkový prodej a prodej na tržištích. Prodavači zde nebudou moci prodávat cigarety a alkohol, ale budou muset mít registrační pokladny. Doklady z těchto pokladen se stanou součástí dokladování při daňovém řízení.
Za své vzaly dosavadní diskuze o postupném sbližování obou sazeb daně z přidané hodnoty. Většina zboží a služeb přejde do dvaadvacetiprocentní sazby.
