BEZPEČNÁ ASIE

Rusku se vyhněte, radí investorům analytici

Singapur a Tchaj-wan budou v příštím roce pro investory nejméně rizikovými zeměmi. Naopak investice v Rusku můžou přinést jen bezesné noci. Vyplývá to z nejnovější zprávy o rizikách v 93 zemích světa, kterou sestavili analyti ci Economist Intelligence Unit (EIU), sesterské společnosti ekonomického týdeníku The Economist.

Ve své analýze hodnotí EIU investorská rizika z regionálního i globálního pohledu vybraných zemích. Do této skupiny nebyly zahrnuty vyspělé země, jako skupina G7, a převládají v nich transformující se a rozvojové ekonomiky. Z Evropské unie je tam jako jediné Řecko, které se umístilo v lepší polovině tabulky.

Hodnotilo se podle 77 různých faktorů, například podle úrovně politické stability, podle měnové a fiskální politiky, likvidity, platební bilance nebo finančního zdraví bankovního sektoru. Politická rizika se na celkovém skóre podílejí 22procentní v ahou. Za zjištěná rizika se načítají trestné body, maximální riziko představuje sto bodů. Průměr všech sledovaných zemí vyšel na 54 bodů.

Hvězda nad Asií.

Pro asijské ekonomiky je slušné umístění překvapením. Znamená to, že hospodářská krize posledních dvou let jihovýchodní Asii nepodlomila. Je také více než dobrou zprávou v době, kdy životně potřebuje další příliv kapitálu k udr žení nastartované hospodářské obnovy, tažené zejména vývozem. Příznivý dojem kazí problémy bankovního a firemního trhu v Indonésii a Malajsii a politické napětí mezi Indonésií a Pakistánem. Ostatně obě země jsou na tom s hod nocením nejhůře. Jako zapovězené státy pro investory obě dosahují stobodového limitu. Průměrné riziko asijského kontinentu je celkově ohodnoceno 48 body. Vedoucí Singapur je mimo to chápán jako nejsilnější ekonomika regionu.

Po Asii následuje Blízký východ s průměrem 53 body, Latinská Amerika s 54 body a střední a východní Evropa, která je na tom o čtyři trestné body hůře. Stín leží nad Afrikou s 60 body, která zmizela z investorského obzo ru hlavně kvůli dvěma vysoce rizikovým zemím: Nigérii se 77 a Angole s 93 trestnými body.

Poláci před sousedy.

V první desítce se za Singapurem s pouhými šestnácti černými body a Tchaj-wanem s 24 body umístila například latinskoamerické Chile. Nejlépe (na devátém místě) ze střední Evropy si stojí Polsko s 35 body. Jako jedenáctá skončila Česká republika s 36 body, zatímco Maďarsko je překvapivě až na 28. příčce. Stále však patří do poměrně široké skupiny zemí s podprůměrným rizikem (pod padesát bodů), stejně jako Thajsko, Čína, Indie, Izrael nebo Řecko.

Od A do E.

Srovnávací tabulka vychází z podrobných studií o jednotlivých zemích. Ty se v detailní analýze hodnotí podle škály od „A do „E , které představuje největší riziko. Rozlišuje se podle krátkodobých obchodních, střednědobých úvěrových rizik a konečně i politických rizik. Každá země pak dostane známku ve čtyřech skupinách: politická rizika, hospodářská politika, hospodářská struktura a likvidita.

Například Rusko, před kterým analytici Economist Intelligence Unit investory varují, získalo nejhorší ratingy „E , jen hospodářská struktura a likvidita jsou na tom o stupeň lépe.

Česká republika pro svá politická a hospodářská rizika získala mírně nadprůměrný rating „B , avšak strukturu ekonomiky hodnotí EIU průměrným ratingem „C , zatímco vítězný Singapur má ve všech bodech známku „A .

Podle EIU může další český ekonomický vývoj negativně ovlivnit fakt, že Česká republika není schopna pokrýt své investice vlastními úsporami. Ke slabostem patří také nedostatečná průhlednost státního rozpočtu a nevalné uplatňování práv drobných akc ionářů. Negativně je vnímán i pokračující silný vliv státu v bankovním sektoru, navzdory chystané privatizaci.

Transformující se středoevropské země budou mít podle Economist Intelligence Unit v příštím roce problémy s nestabilitou běžného účtu. Mezi státy, jež jsou tomuto riziku vystaveny, patří Polsko a Slovinsko. V hodnocení Polska se stří dají tři první ratingy: zatímco hospodářská politika a hospodářská struktura jsou hodnoceny známkou „C , za likviditu má Polsko výbornou.

Pro Maďarsko představuje největší hrozbu nedostatečná disciplína ve fiskální politice. V hodnocení se však Maďarsko od svých středoevropských sousedů příliš neliší, má střídavě známky „B“ a „C“ .