Menu Zavřít

Bezpečnost připojení stoupá

22. 10. 2007
Autor: Euro.cz

Počet WiFi sítí v centru Prahy rok od roku prudce roste. Jen od loňska nárůst představoval 91 procent. Uživatelé současně stále pečlivěji dbají na jejich zabezpečení.

WiFi sítě v Praze Počet WiFi sítí v centru Prahy rok od roku prudce roste. Jen od loňska nárůst představoval 91 procent. Uživatelé současně stále pečlivěji dbají na jejich zabezpečení.

První dva pražské obvody jsou doslova přeplněny bezdrátovými sítěmi. Podle průzkumu společnosti Ernst & Young jich v této oblasti funguje více než 1080 a lze se k nim připojit z 1671 přístupových bodů. Ještě v minulém roce přitom bylo ve stejné oblasti funkčních přístupových bodů pouze 876. Meziroční nárůst tak činí více než 90 procent.

Podobný trend sleduje společnost díky každoročním průzkumům už několik let. „Výsledky průzkumu potvrdily tendenci posledních let,“ říká Jan Fanta z oddělení podnikového poradenství Ernst & Young. „Nový standard 802.11g umožnil vyšší přenosové rychlosti a zároveň díky jeho příchodu na trh zlevnily standardy starší,“ dodává Fanta. Díky tomu se podle něj staly bezdrátové technologie dostupnější pro širší okruh uživatelů a jejich počet vzrostl.

Uživatelé jsou opatrnější Společně s růstem počtu WiFi sítí zaznamenal průzkum další pozitivní trend. Uživatelé jsou podle něj rok od roku opatrnější. Zatímco před dvěma lety představoval podíl sítí zabezpečených šifrováním přenášených dat pouhých 44 procent, loni to bylo již 52 procent. Letos se poměr vyšplhal na téměř dvě třetiny (64 procent). „Stále více uživatelů, a to jak firemních, tak soukromých, si uvědomuje rizika nezabezpečeného přístupu do sítě a proti útokům zvenčí se brání šifrováním,“ potvrzuje manažer pro bezpečnost informačních technologií v Ernst & Young Petr Plecháček. „Především pro firmu představuje nezabezpečený přístup značné podnikatelské riziko. Podnikatel riskuje ztrátu cenných informací nebo nabourání firemních databází,“ dodává Plecháček. Podle něj průzkum zjistil, že uživatelé pro zabezpečení nejčastěji používají standard WEP. Ten používalo 68 procent ze zabezpečených přístupových bodů. Zbývajících 32 procent ze zabezpečených sítí pak bylo chráněno jinými standardy, například WPA. Přesto podle Plecháčka Praha zaostává v oblasti bezpečnosti WiFi sítí za metropolemi v západních zemích. Podle loňského průzkumu provedeného v evropských městech je totiž poměr zabezpečených přístupových bodů k nechráněným 75 procent. Nové technologie, vyšší rychlosti Průzkum Ernst & Young se vedle bezpečnosti soustředil i na používané technologie. U jednotlivých sítí proto také sledoval, zda používají pro svoje fungování standard 802.11b, nebo 802.11g. První ze standardů umožňuje přenášet data v síti rychlostí 11 až 50 megabitů za sekundu, druhý pak o rychlostech do 11 megabitů za sekundu. I v této oblasti došlo ke zlepšení. „Potvrdil se náš předpoklad, že oproti výzkumům z minulých let bude patrný přechod od sítí 802.11b k 802.11g,“ říká Plecháček. Výzkum ukázal, že podíl rychlejších sítí tvořil 57 procent. Podle názvu přístupového bodu, jeho geografického umístění a typu zabezpečení průzkum také rozlišil privátní sítě a takzvané hotspoty. Ty jsou určeny pro přístup k internetu pro veřejnost a zpravidla nepoužívají šifrování. Poskytují připojení všem v dosahu. Z celkového počtu 1671 přístupových bodů bylo identifikováno 260 hotspotů. Zbylých 1411 bodů tvořily přístupové body firemních sítí nebo domácností. Jak průzkum probíhal**

bitcoin_skoleni

Pro průzkum bezpečnosti bezdrátových sítí použili pracovníci směrové antény WiFi a software pro takzvaný wardriving. Následně analyzovali přístupové body podle maximální podporované přenosové rychlosti (od 1 do 54 megabitů za sekundu) a otestovali, zda je přístup zabezpečen.

Území Prahy 1 a 2 poté rozdělili na 45 částí podle zeměpisné šířky a délky. Každá představovala čtverec o velikosti strany deset sekund zeměpisné šířky. V každém takovém čtverci bylo provedeno pět měření, a to do všech světových stran a s anténou ve vertikální i horizontální poloze. Celkem tak bylo pořízeno více než 900 měření. K přesnému určení polohy přístupového bodu byla na závěr použita metoda triangulace.

  • Našli jste v článku chybu?