Planeta Země čím dál častěji ohromuje své obyvatele přírodními katastrofami a ukazuje se, že zdaleka ne všichni jsou na ně připraveni
A když je kvůli mimořádným situacím třeba přijímat rychlá řešení, opravovat a znovu stavět zničené domy anebo objekty infrastruktury, je zásadní podmínkou existence stabilních a spolehlivých zdrojů elektrické energie. Takovou stabilitu a spolehlivost nabízí jádro. „Perspektivy rozvoje jaderné energetiky jsou jasné – lidstvo se bez ní už dnes zkrátka neobejde,“ říká šéf útvaru strukturální analýzy slovenské inženýrské společnosti VUJE Ludovít Kupča. Jaderná energetika však musí být nejen spolehlivým a stabilním, ale i bezpečným zdrojem energie. Na zajištění absolutní bezpečnosti nelze šetřit ani finančními prostředky, ani intelektuálním úsilím.
Poučení z minulosti „Havárie ve Fukušimě nám dala lekci, díky níž lidé dokážou analyzovat problémy, se kterými se setkávají, a brát si z nich ponaučení pro další rozvoj,“ je přesvědčen Jan Zdebor, poradce generálního ředitele společnosti Škoda JS, lídra česko-ruského Konsorcia MIR.1200. Hlavní poučení z Fukušimy spočívá podle odborníků v tom, že zapomínat na bezpečnost se nevyplácí. A ne vždy jde pouze o peníze.
Reaktory VVER-440 byly prvními průkopníky komerční linie reaktorů tohoto typu. V České republice fungují v dukovanské jaderné elektrárně. V Temelínu pracují dva reaktory větší verze VVER-1000. „Reaktory VVER mají vysoké bezpečnostní záruky, jsou vyprojektovány z kvalitních konstrukčních materiálů, a navíc mají vynikající parní generátory. Pracujeme s reaktory VVER už více než 30 let a ještě nikdy jsme s nimi neměli problém,“ dodává Kupča. bezpečnostní systémy Součástí nového reaktoru VVER-1200 je i účinná kombinace aktivních a pasivních bezpečnostních prvků, které vycházejí ze základních principů postfukušimské éry.
Aktivní bezpečnostní systémy jsou takové systémy, které jsou závislé na dodávce elektrické energie. Klasickým příkladem aktivních systémů bezpečnosti jsou záložní generátory, které v případě odpojení vnějšího napájení zajišťují elektrickou energii pro chladicí systémy jaderné elektrárny. Nehoda v japonské elektrárně Fukušima však ukázala na zásadní nedostatek aktivních bezpečnostních systémů – jsou citlivé na vnější vlivy. Aktivní bezpečnostní systémy se aktivují teprve tehdy, když se parametry činnosti reaktoru začínají vychylovat z normy. Úlohou aktivních systémů je zastavit další negativní vývoj situace a ochránit reaktor.
Nadprojektová situace Nadprojektovou nehodou je situace, kterou nepředvídá projekt jaderné elektrárny, vzniká v důsledku neočekávaných událostí nebo selháním bezpečnostních systémů. Ve střední Evropě mohou být nadprojektové nehody vyvolány přírodními úkazy, například povodněmi, tornádem nebo extrémními teplotami. Nedávné vysoké teploty v České republice vyvolaly požáry transformačních stanic, povodně přinutily energetiky odpojit několik rozvoden. Pasivní bezpečnostní systémy Pro zajištění bezpečnosti jaderných elektráren i pro případ nadprojektových havárií jsou v projektu VVER-1200 obsaženy pasivní systémy bezpečnosti. V porovnání s aktivními tyto pasivní systémy nevyžadují přívod elektrické energie. Nemohou zabránit vzniku nehody, ale jsou nezbytné, pokud aktivní systém nefunguje.
Pasivní systémy fungují na základě přírodních sil, například gravitace. V projektu VVER-1200 je například obsažen rozprašovací systém kyseliny borité, která zastavuje řetězovou reakci. Tento systém je instalován pod střechou reaktorového sálu a zajištěn ventilem citlivým na teplo. Pokud teplota v místnosti stoupne nad normální stav, ventil se roztaví a v důsledku gravitace z nádrží rozprašovacího systému začne vytékat voda.
Lapač taveniny Reaktor VVER-1200 obsahuje pro případ opravdu nepředvídatelné situace i „hlavní trumf“ projektantů – lapač taveniny. Lapač taveniny je kovová nádoba, která je umístěna pod reaktorem. V něm jsou naskládány kazety se speciální směsí – tzv. „obětní“ látkou. Pokud z nějakého důvodu klasické systémy bezpečnosti jaderné elektrárny selžou a palivo se roztaví, tato tavenina steče do lapače a zůstane tam tak dlouho, jak bude nutné pro odstranění důsledků havárie. V průběhu celé této doby se lapač ochlazuje nezávisle na reaktoru a obětní materiál zastavuje řetězovou reakci. „Jsme přesvědčeni, že taková kombinace pasivních a aktivních bezpečnostních systémů, které se mohou vyrovnat i s nadprojektovými haváriemi, obsažená v reaktoru VVER-1200 je optimální variantou pro současnost. Konkurenceschopnost těchto reaktorů se na trhu určitě prokáže,“ uzavřel Zdebor. l