Zatímco po celé republice se vážně probíralo, jak daleko máme od sebe sedět na zahrádce u piva, vláda s naprostou lehkostí a bez veřejné debaty schválila úvěr pro výstavbu nového jaderného reaktoru v Dukovanech. ČEZ půjčí 162 miliard korun, tedy 70 procent plánovaných nákladů. „Naším hlavním zájmem je, abychom měli levný proud pro občany, pro průmysl, pro všechny, a hlavně, abychom měli nezávislou energetiku,“ vysvětlil premiér Andrej Babiš. Jenže právě tady je zakopaný pes.
Potřebuje Česko rozšíření jaderné elektrárny Dukovany?
Stát vlastní v ČEZ 70 procent akcií a podnik prakticky ovládá. Další miliardy, které si ČEZ na „nové Dukovany“ půjčí, budou tedy opět ve většině jištěny státem. Český stát na sebe bere náklady ve výši čtvrt bilionu korun, které ještě mohou zvýšit vícenáklady při samotné stavbě, což je zcela běžné nejen v Česku, ale i jinde ve světě. Dělá to bez větší záruky a bez propočtu, bez veřejné diskuse o energetickém mixu v době klimatické změny, bez rozboru skutečných nákladů v porovnání s jinými variantami řešení.
Kdyby se takový rozbor udělal, mohlo by se zjistit to, co naznačují
minoritní akcionáři ČEZ, tedy že nový reaktor je suverénně nejdražší variantou
zajištění elektřiny do budoucna, a to nejen kvůli velkým nákladům na stavbu,
ale i pro nevyřešený problém trvalého úložiště vyhořelého paliva.
A pak jsou tu čistě finanční rizika, před nimiž dosti důrazně varuje už i
Národní rozpočtová rada. Babišova vláda má v ekonomické koronakrizi problémy
poskytovat milionovou pomoc malým a středním firmám, v nichž si může toky peněz
snadno uhlídat. S bohorovnou lehkostí ale půjčuje stovky miliard na spornou
stavbu, kterou vybudují velké zahraniční firmy (pravděpodobně ruské), kde se
toky peněz snadno rozplynou v korupčních cestách mimo vládní dohled.
Neměli bychom to ve stínu koronakrize nechat projít jen tak. I když je hezky
a vláda lidu otevřela zahrádky.
