Mohou za to jako obvykle novináři. Místo aby propagovali myšlenky integrace a vůbec „dobrého evropanství“, o němž rád mluví šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, se 29 novinářů (většinou z Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů) v posledních dvou letech věnovalo zjišťování, jak europoslanci nakládají s nezdaněnými příspěvky na práci ve svých domovských zemích. Zjistili leccos zábavného (viz tabulka).
Začalo to tak, že už v červenci v roce 2015 si chtěla řečená skupina novinářů ověřit, co poslanci dělají s více než čtyřmi tisíci eur, jež měsíčně dostávají primárně na nájem kanceláře v zemi, která je do Evropského parlamentu vyslala. Parlament sám totiž nakládání s těmito příspěvky nijak neaudituje. Poslanci však novinářům při třech různých příležitostech odmítli takové informace poskytnout. Vzhledem k tomu, že příspěvek nedaní, by logika věci mohla velet, že takový jej lze považovat za veřejné peníze, nikoli za jejich soukromé - ale kam na europarlament s logikou.
Poslanecké kanceláře v číslech:
• 751 poslanců má Evropský parlament; na každého z nich připadá zhruba 10 zaměstnanců parlamentu, jenž využívá 17 budov v Bruselu, Štrasburku a Lucemburku o celkové rozloze 1,16 milionu čtverečních metrů
• 748 jich pobírá příspěvek na kancelář v domovské zemi (Co ti tři zbylí? Ti neexistují, obsazeno je pouze 748 křesel)
• 249 europoslanců na dotaz novinářů z Projektu MEP buď řeklo, že kanceláře nemají, nebo na ně odmítlo sdělit kontakt
• 133 europoslanců sdělilo výši nájmu kanceláře
• 59 europoslanců uvedlo, že je ochotno na internetu zveřejnit údaje o tom, jak se svými výdaji nakládají
• 38 europoslanců potvrdilo, že si najímá kancelář od vlastní politické strany
• 1 europoslanec neutracené peníze z příspěvku na nájem a provoz kanceláře vrátil
• 8484 eur měsíčně činí základní plat europoslance (po zdanění 6611 eur)
• 307 eur nezdaněného příspěvku na „osobní výdaje“ navíc za každý jednací den parlamentu
• 4342 eur nezdaněného příspěvku na nájem a provoz kanceláře v domovské zemi každý měsíc
• 4262 eur měsíčně čítá maximální příspěvek na dopravu
• 24 164 eur činí maximální měsíční příspěvek na platy asistentů
• 40 000 až 45 000 eur je europarlament připraven každému řadovému poslanci celkem zaplatit měsíčně
• 1,9 miliardy eur zhruba čítá celkový rozpočet Evropského parlamentu, tj. asi 1,2 procenta rozpočtu Evropské unie
V listopadu 2015 se novináři pokusili domoci se informací soudní cestou a zažalovali kvůli tomu europarlament u Evropského soudního dvora (ECJ). V březnu 2016 předložili poslanci u soudu svoji protiverzi. V září téhož roku na ni za novináře odpověděla slovinská právnička Nataša Pirc Musarová, kterou za tím účelem najali. A od té doby se stalo následující: ECJ přemýšlí, jak rozhodne. Europoslanci, kteří si nesmějí určovat výši platů, ale výši různých příspěvků ano, si odhlasovali jejich celkové zvýšení o zhruba tisíc eur měsíčně. Novináři vydali letos posledního května zprávu, jež obsahuje, co vyšetřili po vlastní ose.
Manfred Weber
Z toho mála, co zjistili, je nejpikantnější, že jen hrstka poslanců souhlasí se zveřejněním svých informací, ostatní zatloukají, jak umějí. V osmatřiceti případech se přesto podařilo prokázat, že poslanci rovnou posílají příspěvky své domovské partaji, a v několika případech dokonce sami sobě.
Obzvlášť šťavnatý je v tom smyslu příklad Manfreda Webera, šéfa nejpočetnější europarlamentní frakce, středopravé EPP. Úřaduje z kanceláře umístěné ve statku v odlehlé bavorské vesničce, daleko od drtivé většiny voličů. Majitelem statku je - tušíte správně - Manfred Weber.
Čtěte: Kdo potřebuje dotace z EU?
Z evropských fondů čerpají Agrofert, vývojáři her i autoři genderových studií
Dále čtěte:
Fanglička za hodně peněz. K čemu potřebujeme dotace?
ČLÁNKY DO MAILU