Předvolební nápad sociálních demokratů zavést nové zdanění bank by zasáhl především klienty. Podle bank i analytiků by se daň nutně odrazila na zákaznických účtech. Jak také ukazují zkušenosti ze zahraničí, řada menších finančních ústavů po zavedení podobných odvodů volila ústup z trhu.
Vyšší poplatky, méně výhodné úvěry, omezení podpory větších projektů a snížení konkurence. To vše by mohlo přinést zavedení nové bankovní daně, jak zamýšlí sociální demokracie.
„Případné zavedení sektorových daní by bankovní systém zasáhlo citelným způsobem. Podle mezinárodních zkušeností bankovní daně na klienty dopadají v oblasti cenotvorby bankovních produktů a služeb,“ říká pro Euro.cz výkonný ředitel České bankovní asociace Pavel Štěpánek.
Návrh ČSSD počítá se zavedením čtyř sazeb podle výše aktiv bank. Nejvyšší sazba 0,3 procenta by byla pro banky s aktivy nad 300 miliard korun, nejnižší 0,05 procenta pro banky s aktivy do 50 miliard korun.
Přečtěte si komentář Vladana Gallistla:
ČSSD se paskvily snaží získat zpět „svého“ voliče
Progresivní schéma má za cíl postihnout zejména největší banky na trhu. Podle lidí z oboru by však zavedení nových daní vedlo k opaku. Zisky bank působících v tuzemsku totiž v minulém roce sice rostly, ale jen díky prodeji podílu v platební asociaci Visa Europe, kterou odkoupila americká Visa. Příjmy bank navíc kvůli bezpečnostním mechanismům Bruselu, jako je například bankovní rezervní systém, ve srovnání s minulostí zpomalily růst. A finančním domům se už opasky utahovat nechce.
„V českém bankovním sektoru se v posledních letech docela vyostřila konkurence a ziskové marže již zdaleka nejsou takové jako v minulosti. Je tedy pravděpodobné, že by alespoň část této daně byla převedena na klienta,“ uvádí analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta.
Vyšší zdanění může podle Brychty odradit od vstupu na trh další bankovní subjekty, což by vedlo ke zbytečné koncentraci v bankovním sektoru, na kterou následně opět doplácí klienti bank. Právě konkurence má největší vliv na výši poplatků účtovaných zákazníkům.
Přečtěte si také:
Bankovní revoluce: na scénu míří „virtuální operátoři“
Po zavedení bankovních daní v zahraničí nebylo výjimkou ani omezení aktivit stávajících bank. Příkladem mohou být škrty Unicreditu po zavedení speciální bankovní daně v Maďarsku či omezování činnosti Sberbank a odchod značky Zuno po zavedení a následném zvýšení bankovní daně na Slovensku.
„Dlouhodobé působení negativních faktorů, jakými jsou daňově-odvodové zatížení, nízké úrokové sazby a cenová regulace některých bankovních produktů, zvyšuje pravděpodobnost, že banky působící na Slovensku budou ve snaze snižovat provozní náklady hledat úspornější formu působení na slovenském trhu nebo z něj pro nedostatečné výnosy odejdou,“ uvádí ke stávající situaci na Slovensku tamní bankovní asociace.
Banky se k politické rovině a načasování návrhu ČSSD před sněmovními volbami vyjadřovat nechtějí. Podle analytiků je ovšem role předvolebního boje jedním z možných motivů návrhu sociálních demokratů, a proto by nebylo překvapením, kdyby po volbách toto politicky vděčné téma znovu odeznělo.
Čtěte také:
Banky stagnují. A nebude líp
Čtveřice největších bank v Česku loni vydělala 50 miliard
UniCredit stoupl v Česku a na Slovensku zisk na šest miliard
Kalkulačka: Spočítejte si, jak by se vás dotklo progresivní zdanění
