Kamala Harrisová se narodila před 55 lety v Oaklandu, otec pochází z Jamajky, matka z Indie. Vystudovala práva, stala se nejprve okresní prokurátorkou v San Francisku a posléze i generální prokurátorkou státu Kalifornie, kde se mimo jiné potkala i se zesnulým Bidenovým synem Beau. V roce 2016 byla zvolena jako první Afroameričanka v kalifornské historii do Senátu Spojených státech.
Jelikož její hvězda strmě stoupala, v průběhu minulého roku se po pouhých čtyřech letech v politice ucházela i o nominaci demokratů do letošních prezidentských voleb. Kampaň však ukončila jako jedna z prvních už v prosinci.
Ve své autobiografii se popsala jako „progresivní prokurátorka", i v politice místy vyjadřovala podporu pro návrhy levicového křídla demokratů, ale řazena spíše k centristickým politikům demokratů. Jako politička vzešlá z právního prostředí zaujala veřejnost v roce 2018, když v Senátu tvrdě grilovala tehdejší Trumpova kandidáta Bretta Kavanaugha na uvolněné místo na Nejvyšším soudu.
Během svého senátorského působení kritizovala imigrační politiky současné administrativy, navrhovala větší podporu nízkopříjmovým rodinám nebo během nedávným rasovým nepokojům volala po reformě policie.
I když by se na první pohled mohlo zdát, že Harrisová je ideální pro progresivní křídlo Demokratické strany, kterou v současné době reprezentují politici jako Bernie Sanders či kongresmanka Alexandra Ocasio-Cortezová, tak přesto tomu tak není.
Útok na Bidena v debatě
Během debaty před demokratickými primárkami v loňském červenci Harrisová tvrdě zaútočila na, tehdy ještě svého konkurenta, Joe Bidena. Podle ní Biden spolupracoval se zákonodárci podporujícími rasovou segregaci a podílel se tak na udržování rasové nerovnosti, kterou si ona jako dítě zažila na vlastní kůži. Biden její nařčení odmítl a označil ho jako nesprávnou charakteristiku jeho politického působení.
Senátorka Harrisová například původně podpořila právě Sandersův návrh na univerzální zdravotní péči, avšak po nějaké době si svojí původní podporu rozmyslela. Na druhou stranu se však podepsala pod Green New Deal, který byl z dílny zmiňované Ocasio-Cortézové.
Proč si teda Biden vybral zrovna Harrisovou? Již delší dobu
bylo jasné, že si demokratický kandidát vybere za spolukandidáta ženu. Ve hře
byla další z neúspěšných prezidentských uchazečů senátorka Elizabeth
Warrenová, nebo bývala poradkyně prezidenta Obamy Susan Riceová.
Právě Harrisová ať už svým původem, nebo politickou aktivitou, zapadá do současné doby nejlépe. Po smrti George Floyda, kdy se rasové otázky opět dostaly do popředí zájmu, se Kamala Harrisová angažovala při pochodech či volala po vyřešení rasových nerovností.
Harrisová je, minimálně v rámci stereotypů, vhodnou spolukandidátkou pro Bidena. Navíc existují i další, o něco méně viditelnější, ale za to důležitější, pozitiva její kandidatury pro kampaň Joe Bidena. Harrisová velkou část svého života působila ve státu Kalifornie, domovu většiny amerických technologických obrů. Jak uvádí zpravodajský web Vox, Harrisová má dobré vztahy napříč Sillicon Valley a minimálně co se týče finanční podpory učinil tak Biden dobré rozhodnutí, které mu ve výsledku může pomoct porazit Donalda Trumpa.
Stejnou radost mají podle zpravodajské stanice CNBC i finančníci z Wall Street. Zástupci průmyslu a korporací se původně obávali možné nominace Warrenové, která se netají tím, že by ráda viděla přerostlé technologické společnosti rozdělené. Harrisová sice taktéž kritizuje například některé kroky sociální sítě Facebook, ve svých vyjádření se však vyslovuje spíše pro regulaci, pomocí které by bylo možné negativní vlivy sociálních sítí a dalších online služeb omezit.
Republikánského protikandidáta a nynějšího prezidenta Donalda Trumpa výběr Joe Bidena překvapil, jelikož podle něj se Harrisová během své kampaně chovala k Bidenovi neuctivě. Avšak stejně stačil Harrisovou označit za "nejstrašnější členku Senátu". Naopak podle bývalých demokratických prezidentů Baracka Obamy a Billa Clintona je Kamala Harrisová pro Bidena skvělá volba.
