Zvýšení stropu umožňující další zadlužení Spojených států a nedávné snížení nejvyššího ratingu USA agenturou Standard & Poor’s výrazně ovlivnilo minulý týden návštěvu amerického viceprezidenta Joe Bidena v Číně. Bidenův protějšek Si Ťin-pchin však Američany ujistil, že Čína přesto USA důvěřuje. „Americká ekonomika je vysoce odolná a má velkou kapacitu pro samoobnovu,“ uvedl Si. Stal se tak prvním vysokým státním činitelem Číny, který se k poslední krizi USA oficiálně vyjádřil.
Bidenova cesta byla domlouvána již od ledna a viceprezident měl původně přiletět do Pekingu utužovat vztahy se Si Ťin-pchinem, jenž zřejmě v roce 2013 vystřídá ve funkci prezidenta Chu Ťin-tchaa. S dalšími nejvyššími čínskými představiteli měl v plánu jednat především o otázkách státní a regionální bezpečnosti, zvláště o napjaté situaci v Jihočínském moři, v KLDR a o prodeji amerických zbraní na Tchaj-wan. Vývoj posledních týdnů ale původní agendu zastínil. Nejdůležitější rozhovory Bidena se týkaly ekonomiky.
U jednacího stolu sice seděli zástupci dvou největších ekonomik světa, nicméně to nebyli partneři, kteří jsou jeden s druhým spokojeni a panuje mezi nimi zdravá důvěra. Čína po celý loňský rok kumulovala devizové rezervy, které díky tomu v porovnání s rokem 2009 narostly o 18,6 procenta a nyní dosahují hodnoty 3,2 bilionu dolarů. Zároveň se tak stala největším zahraničním držitelem amerických státních obligací, a to v hodnotě více než bilionu dolarů, představující více než 30 procent celkových devizových rezerv země.
Čínu pochopitelně jakožto největšího zahraničního věřitele nedávné hádky mezi americkými demokraty a republikány hodně znepokojily. Existují totiž obavy, že v důsledku vysokého amerického fiskálního deficitu by mohlo dojít k nárůstu inflace a výraznějšímu poklesu kurzu dolaru. „Zvýší se tak tlak na růst čínského jüanu. S jeho posilováním již dnes bojují čínští výrobci a jsou nuceni zdražovat a přesouvat výrobu do levnějších míst,“ říká Petr Hýl, výkonný předseda Čínského investičního fóra. Čína a americký dolar jsou podle něj „propojeny jako siamská dvojčata“. „Čínská ekonomika stojí na exportu a investicích (domácí spotřeba má pouze třetinový podíl), a ty jsou uzavírány převážně v amerických dolarech,“ tvrdí Hýl.
Bidenovi nezbylo než v průběhu návštěvy šířit optimismus a pokusit se Peking ujistit, že Washington dluhy zvládne a Čína o dolary nepřijde. Zdá se, že tato taktika alespoň částečně zabrala, a Si dal svému protějšku za jeho snahu po čínsku „tvář“. Obě strany si totiž uvědomují, že ekonomická stabilita světa spočívá do značné míry i na jejich vzájemné spolupráci.
