Na cestě do sléváren hliníku ve Wisconsinu vyjádřil koncem září zasmušilý Joe Biden lítost nad tím, že počet obětí pandemie covidu-19 ve Spojených státech překročil hranici 200 tisíc obětí. Pak se hbitě vrátil ke své ekonomické agendě. „Záleží mi na vás,“ řekl demokratický kandidát osazenstvu fabriky v Manitowocu, městě nedaleko břehů Michiganského jezera. „Nehodlám nikoho trestat, ale myslím, že je načase přestat odměňovat bohatství a začít odměňovat práci.“
Bývalý viceprezident Spojených států se v demokratických primárkách sice označoval za umírněného levicového kandidáta, ale změny, které plánuje v americké ekonomice, jsou mnohem radikálnější a progresivnější. Dokonce do takové míry, že se zdá, jako by vypadly z programu jeho stranických konkurentů Bernieho Sanderse nebo Elizabeth Warrenové, které Biden porazil v primárkách.
Hlavním pilířem jeho reforem je zvýšení daní pro korporace a domácnosti s vyššími příjmy. Ty mají snížit ekonomické nerovnosti a zafinancovat masivní veřejné investice v hodnotě 3,9 bilionu dolarů během jeho případného prvního volebního období. Odhad výše těchto investic přinesla agentura Moody’s Analytics.
Biden slíbil, že v případě svého zvolení nechá federální peníze proudit do zdravotnictví, vzdělávání, infrastruktury a čisté energie. K tomu chce ještě zvýšit minimální mzdu a podpořit odbory. To vše nad rámec okamžitých kroků, jež budou třeba pro oživení amerického hospodářství po koronavirové pandemii, včetně mimořádných výdajů na pomoc nezaměstnaným.
Bidenova strategie není jen naprostým opakem toho, co hlásá současný prezident Donald Trump, tedy ještě více snižovat daně a deregulovat ekonomiku. Je to také obraz posunu celé demokratické strany více doleva, a to zejména v posledních letech. Jde o posun, který byl vyvolán dopady finanční krize a poté posílen současnou vládou Donalda Trumpa.
Ve světle koronavirové krize, která zasáhla nízkopříjmové vrstvy mnohem tvrději než ty zámožnější, je Biden ještě více odhodlaný k odvážnějším krokům v oblasti daní a státních výdajů, jak naznačují rozhovory s jeho poradci či ekonomy, s nimiž jeho tým situaci konzultuje.
„Pandemie poodkryla množství nerovností, rasových nespravedlností a celkových politických nedostatků, které už dlouho sužují naše hospodářství a občany,“ řekl Jared Bernstein, člen Bidenova reformního týmů poradců a jeho hlavní ekonom z doby, kdy Biden působil jako americký viceprezident.
Novější New Deal
Ačkoli se Biden zatím brání dlouhodobým progresivním návrhům (jako je například zavedení základního nepodmíněného příjmu či plán nazvaný „zdravotní péče pro všechny“, který by v podstatě zničil americký sektor soukromého zdravotnictví), své plány na přeměnu amerického hospodářství připodobnil k programu New Deal prezidenta Franklina Delano Roosevelta, zahájenému po velké hospodářské krizi roku 1929.
„Podle mě rozsah této agendy reaguje na situaci, v níž se naše hospodářství nyní nachází, a na střet všech krizí, které v něm panují: máme tu krizi veřejného zdravotnictví, hospodářskou krizi, klimatickou krizi a krizi v oblasti rasové nespravedlnosti,“ říká Stef Feldmanová, vedoucí Bidenovy politické kampaně.
Z politického hlediska umožnily Bidenovy ekonomické plány Trumpovi označit svého protivníka za socialistu. Ale zároveň by mohly vyvolat vlnu nadšení uvnitř liberálního křídla demokratické strany. Levicová kritika minulých demokratických vlád, jako byla ta Clintonova či Obamova, argumentuje, že jejich hospodářské agendy byly výrazně zaměřeny na fiskální disciplínu a tržní liberalizaci a chovaly až přílišnou úctu k podnikům a finančníkům z Wall Street.
„Není pochyb, že je Biden se svou vizí progresivnější než víceméně jakýkoli jiný vlajkonoš demokratů za posledních 30 až 40 let,“ říká Michael Linden, výkonný ředitel levicově orientovaného ekonomického think-tanku Groundwork Collaborative.
„I lidé, které byste mohli nazvat starou gardou, uznávají, že nerovnosti jsou problém, že podpora kapitálového sektoru vysoce převyšuje podporu pracovního trhu. Ale debata, jak daleko zajít a jak rychle a jak moc zasáhnout, se stále vede,“ dodává.
Jak se kampaň postupně rozvíjí, přivedl Biden do svých poradních týmů množství liberálních ekonomů a politických expertů. Jmenovitě například Heather Bousheyovou, jejíž organizace se na boj s nerovnostní zaměřuje. Mezi čelnými poradci z Bidenova reformního týmu figuruje také Felicia Wongová, prezidentka Rooseveltova institutu, který v lednu vydal zprávu vyzývající k nahrazení „selhávajícího neoliberalismu“ „novým progresivismem“.
Některé politické body, jako například slib investovat 1,7 bilionu dolarů do zelené energie, čerpají z práce „unifikačního týmu“ vytvořeného letos ve spolupráci s Berniem Sandersem. Mezi jeho členy patřilo i množství vlivných osob z okolí tohoto vermontského senátora. Biden přijal za svůj i plán reformy zákona o vyhlášení bankrotu, který prosazovala další demokratická kandidátka Elizabeth Warrenová.
Není demokrat jako demokrat
Přesto se Biden snaží nasát více umírněných názorů na ekonomiku od kolegů centristického smýšlení, jako jsou například Janet Yellenová, bývalá předsedkyně Rady guvernérů Federálního rezervního systému (Fed), Gene Sperling, veterán obamovské a clintonovské administrativy, nebo Larry Summers, bývalý ministr financí. Ačkoli by toto shromažďování osobností demokratického bloku mohlo zalepit trhliny v táboře této strany, není to krok bez rizika. Když například bývalý senátor za Delaware a spolupředseda Bidenova reformního týmu Ted Kaufman minulý měsíc v rozhovoru pro The Wall Street Journal prohlásil, že Trumpovo pohrdání fiskální disciplínou bude mít za následek „prázdnou spižírnu“ ve smyslu možností budoucích státních výdajů, přišla zleva ostrá reakce. „Přijmout (republikánské) snahy snížit vládní deficit ve chvíli, kdy jsou v sázce miliony životů, je naprosto nezodpovědné,“ napsala na Twitteru kongresmanka za New York Alexandria OcasioCortezová. Stef Feldmanová prohlásila, že ačkoli budou Bidenovy dlouhodobé plány, co se investic a výdajů týče, financovány z vyšších daní, v krátkodobém horizontu bude potřeba okamžitých zásahů, jako je například podpora vyplácení dávek v nezaměstnanosti, jež budou hrazeny skrze navýšení schodku státního rozpočtu. Podle jejích slov je ale ještě příliš brzy na odhady konkrétních částek.
„Věci jsou stále ještě v pohybu. Určitě bude potřeba jisté míry aktivní ekonomické stimulace ze strany nové administrativy, protože se nacházíme uprostřed hospodářské recese způsobené Trumpovou neschopností zvládat koronavirovou situaci,“ dodává Feldmanová.
Sabeel Rahman z levicové politické organizace Demos Action říká, že si v Bidenově táboře „doopravdy uvědomují vážnost této krize“. Ale jejich odhodlání dotáhnout tyto progresivní reformy do konce bude případně vyzkoušeno až po volbách. „Až dojde na lámání chleba, bude záležet hlavně na tom, kdo bude kam jmenován a jaké priority Biden stanoví ve smyslu záchranného hospodářského balíčku a jeho podoby,“ říká Rahman. Co se týče vedoucích postů případné Bidenovy ekonomické administrativy, ve hře jsou jména jako Sarah Bloom Raskinová, bývalá náměstkyně ministra financí, nebo Lael Brainard, jeden z guvernérů Federálního rezervního systému.
Heidi Shierholzová, vrchní ekonomka v Institutu ekonomické politiky ve Washingtonu, říká, že Biden stále čelí tuhému boji, aby dokázal prosadit tuto progresivní legislativu proti opozici ze strany makléřů a firem z Wall Street. „Tito lidé už sice nemají tolik síly jako kdysi, ale předpokládám, že pořád dokážou vyvinout značný vliv,“ tvrdí.
Bohatým brát, chudým dávat
Bidenovy hospodářské reformy jsou už nyní terčem kritiky Bílého domu a republikánské části kongresu jako příliš radikální a neúčinné. „To poslední, co teď americké podniky potřebují, je masivní zvýšení daní,“ nechal se slyšet Chuck Grassley, senátor za stát Iowa.
Tuto kritiku odmítá William Spriggs, vrchní ekonom největší americké odborové federace AFLCIO. „Trump, kam se jen člověk podívá, dával všechny peníze bohatým. Takže tu vůbec nejde o zvyšování daní pro ty majetné. Je to návrat k příčetnému způsobu daňové politiky,“ říká.
U daně z příjmů fyzických osob se chce Biden vrátit k maximálním hodnotám, jež platily za vlády Baracka Obamy. Jeho plán jde ale zčásti ještě dál – zvýšením daní z kapitálových zisků a mzdovými daněmi pro domácnosti s vysokým příjmem. Pro korporátní subjekty chce zvýšit příjmovou daň na 28 procent, sazbu navrhovanou již Obamou, zároveň chce ale zavést minimální daň ze zisku a také penalizaci off shoringu.
Bidenovy reformní plány posílilo zjištění agentury Moody’s, že pokud by se stal prezidentem a měl podporu kongresu ovládaného demokraty, během příštích čtyř let by to vedlo k rychlejšímu hospodářskému růstu a vyšší zaměstnanosti, než kdyby post obhájil Trump. Někteří komentátoři prohlašují, že rozdíly mezi ekonomickými plány Joe Bidena a kroky jeho předešlých stranických kandidátů a vlád jsou minimální.
„Víceméně se drží té samé rozumné a pragmatické linie v otázce ekonomických problémů, kterých se držel i Clinton nebo Obama – samozřejmě s přihlédnutím k aktuálním okolnostem,“ říká Robert Rubin, bývalý ministr financí z vlády Billa Clintona. Dodává, že Bidenův plán je „v zásadě na správné cestě“ vzhledem k tomu, že Spojené státy „zoufale potřebují dodatečné investice z veřejného rozpočtu“.
Podle Jareda Bernsteina zatím mezi Bidenovými ekonomickými poradci nepanuje „větší rozkol“ navzdory tomu, že přicházejí z různých konců demokratického politického spektra. „Místo toho je spojuje cíl jeho politické agendy: potřeba vybudovat mnohem odolnější hospodářství, jakmile krize pomine,“ dodává.
Dalším evidentním pojítkem je i obviňování Trumpa, že jako obhájce domácností se středními a nízkými příjmy selhal a není schopen vnímat jejich realitu a problémy. Biden při svém vystoupení ve Wisconsinu prohlásil: „Prezident celou dobu tvrdí, v jak skvělém stavu ekonomika je. Tedy nevím jak u vás, ale tam, odkud pocházím, a v mnoha dalších místech v tomhle státě, to tak určitě není.“
Političtí poradci
Stef Feldmanová Šéfka Bidenovy politické agendy již od dob jeho viceprezidentského působení. V utváření jeho domácí hospodářské politiky, zejména v oblasti daní a klimatu, hraje klíčovou roli.
Jake Sullivan Bývalý vedoucí politického plánovaní na americkém ministerstvu zahraničních věcí za vlády Baracka Obamy. Byl hlavní postavou v jednáních s Íránem ohledně jeho jaderného programu. Jedná se o protřelého politického poradce s dlouholetou zkušeností, včetně té na Bidenově ekonomické agendě.
Antony Blinken Za Baracka Obamy byl náměstkem ministra zahraničí a v současné chvíli radí Joeu Bidenovi v oblasti mezinárodního obchodu. Bidenova ekonomická strategie Klimatická Investice dvou bilionů dolarů během prvního volebního období na infrastrukturu, dopravu a energii šetrnější k životnímu prostředí. Výroba Financování důležitých dodávek, vývoje a výzkumu na podporu amerického průmyslu částkou okolo 700 miliard dolarů. Vzdělávání a sociální péče Celkové investice ve výši 775 miliard dolarů, které mají posílit vládní podporu poskytovatelům péče o starší osoby, nemocné a malé děti. Daně Bidenův plán počítá se zvýšením inkasa daně z příjmu právnických osob o 822 miliard dolarů, daně ze mzdy o 317 miliard a daně z příjmů fyzických osob o 303 miliard jen během prvního volebního období, vše podle odhadů agentury Moody’s. Nejbližší poradci
ted kaufman Jeden z šéfů Bidenova reformního týmu. Bývalý senátor za stát delaware a dlouholetý Bidenův spojenec. Hrál klíčovou roli v rozpracování Dodd–Frankovy finanční reformy po finanční krizi let 2007–2009.
Bruce Reed Bývalý výkonný ředitel Simpson–Bowlesovy komise pro snižování deficitu z dob Baracka Obamy.
jeff zients Bývalý poradce a ředitel Obamovy Národní hospodářské rady a úřadující ředitel pro rozpočet Bílého domu. Jeden z předsedů Bidenova týmu, který se zaměřuje spíše na management než politiku.
Ron klain Bývalý šéf štábu Ala Gorea a Joea Bidena z dob jejich viceprezidentství. Vedl americkou účast na boji proti ebole a v řešení covidové situace bude klíčovou postavou. Řadí se spíše k umírněným demokratům.
Progresivní ekonomové kolem Bidena
heather Bousheyová Zakladatelka washingtonského centra pro spravedlivý růst a jedna z vedoucích amerických expertek na příjmové nerovnosti.
lisa Cooková renomovaná ekonomka na Michiganské státní univerzitě, která se zaměřuje na inovaci, mezinárodní vývoj a rasové nerovnosti.
William spriggs Profesor ekonomie na Howard University a vrchní ekonom odborové skupiny AFL-CIO.
Raj Chetty Profesor z Harvardovy univerzity, jehož doménou je podpora sociální a ekonomické mobility.
Ben harris Bidenův vrchní ekonomický poradce z dob Obamova působení v Bílém domě a ekonom z Northwestern University. V současnosti je jedním z poradců města Chicago v boji proti covidu-19.