Od konce krvavé války ve Vietnamu brzy uplyne již celé půlstoletí, a přestože čistě z ideologického hlediska stojí Washington a Hanoj na zcela opačných koncích spektra, zdá se, že vztahy USA s touto jihoasijskou zemí nebyly nikdy lepší. Potvrzuje to fakt, že americký prezident Joe Biden během právě probíhající návštěvy tamní metropole povýšil s generálním tajemníkem vládnoucí komunistické strany Nguyenem Phuem Trongem diplomatickou spolupráci obou stran na novou úroveň – z dřívějších nepřátel se tak stávají ,všeobecní strategičtí partneři‘. Uvedl to Bílý dům.
Co konkrétně toto ujednání přinese, ukážou až následující týdny a měsíce. Již teď se však ví, že budou zahrnovat nové obchodní dohody o polovodičích či vzácných materiálech používaných při výrobě elektromobilů (jichž má Vietnam podle různých odhadů druhé největší zásoby na světě), ba dokonce i některé bezpečnostní otázky. Například Microsoft by měl ve spolupráci s několika tamními společnostmi začít vyvíjet „řešení založené na generativních modelech umělé inteligence šité na míru Vietnamu a rozvíjejícím se trhům“, napsala zpravodajská agentura Reuters.
Spojené státy, respektive americké firmy také plánují uskutečnit v zemi investice do vybudování center na vývoj pokročilých čipů, to vše ve snaze omezit svoji současnou závislost na dodavatelích z Číny, s níž mají USA poslední dobou čím dál více sporů. Navážou tím tak na investice realizované v letech minulých, v rámci nichž došlo například k vybudování zbrusu nové továrny na testování polovodičů poblíž Hanoje. Její výstavba přišla americký Amkor na 1,6 miliardy dolarů, tedy jen o trochu víc, než kolik na zhotovení podobného zařízení na jihu Vietnamu vynaložila společnost Intel.
Minimálně o jedné transakci mezi americkými a vietnamskými firmami se však ví už přeci jen o něco víc. Společnost Vietnam Airlines měla dle Reuters, která se odkazuje na informace Bílého domu, podepsat smlouvu na dodávku 50 zbrusu nových Boeingů 737 MAX. Cena zakázky činí 7,8 miliardy dolarů (necelých 179 miliard korun), přičemž počítá s podporou 30 tisíc pracovních míst v USA.
Dlouhodobě ztrátová společnost
Zpráva o novém kontraktu na posílení stávající flotily letadel přichází v době pokračujících finančních potíží dopravce Vietnam Airlines. Tato společnost již zkraje letošního roku splnila podmínku, na základě které mělo dojít ke stažení jejích akcií z Ho Či Minovy burzy, na níž je zalistována. To proto, že po dobu tří po sobě jdoucích let vykázala čistou ztrátu, upozornil v únoru web Nikkei Asia.
Konkrétně hospodaření aerolinek za rok 2022 skončilo ztrátou ve výši 439,6 milionu dolarů (dle tehdejšího kurzu zhruba 7,9 miliardy korun), přičemž černá čísla se nedostavila ani v následujících měsících – za letošní druhé čtvrtletí činila inkriminovaná ztráta dle Reuters 53,96 milionu dolarů (asi 1,18 miliardy korun). Navzdory všem uvedeným skutečnostem je nicméně stažení dopravce z burzy poměrně nepravděpodobné, napsal tehdy Nikkei Asia, a to s ohledem na její vlastníky, kterými je z 86 procent stát samotný.
Do roku 2035 na 150 milionů pasažérů
V případě Boeingu se nejedná o jedinou podobně významnou zakázku ve Vietnamu. Americký výrobce letadel má stejné úzkotrupé stroje dodat i konkurenční nízkonákladové společnosti VietJet, a sice v počtu 200 kusů.
Všechny tyto letouny se budou tamním aerolinkám náramně hodit, neboť místní letecký sektor se v roce 2022 stal podle dat Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) po odstranění všech proticovidových omezení pátým nejrychleji rostoucím na světě. Do poloviny příští dekády pak IATA počítá s tím, že vietnamští přepravci obslouží na 150 milionů pasažérů.
O sílící pozici Vietnamu v rámci celého průmyslu letecké dopravy svědčí ale i další fakta. Jen samotný Boeing má v zemi hned šest svých dodavatelů, přičemž vedení americké společnosti dle Reuters usiluje o to, aby se jejich kapacity v příštích letech nadále rozšiřovaly.
