Komentář
V Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) sídlí nejspíš poltergeist z předchozího režimu. Budova má ostatně nezpochybnitelný genius loci, v domě na pražském Žižkově kdysi sídlili komunističtí prognostici.
Prozatímní ředitel ústavu Zdeněk Hazdra minulý týden odvolal šéfa Archivu bezpečnostních složek Ladislava Bukovszkého a tento personální krok nakonec může stát hlavu i jeho. Učinil tak přesto, že ho rada ÚSTR vyzvala, ať takováto rozhodnutí ponechá až na řádně zvoleném řediteli. Na zítřejší schůzi rady se proto chystá její člen Patrik Benda předložit návrh na Hazdrovo odvolání.
Čím Hazdra Bukovszkého odvolání, o které aktivně usiloval už jeho předchůdce Jiří Pernes, zdůvodnil? Především zveřejněním materiálů vojenské kontrarozvědky, v němž figurují jména lidí, kteří pro vojáky pracovali i po roce 1989, nebo poškozováním archiválií – konkrétně svazku Jana Palacha.
Materiály vojenské kontrarozvědky, jež byly vyvěšeny na webu, ale předali archivářům sami vojáci, aniž by upozornili na jména živých armádních informátorů (nebo je sami vymazali). Jejich zveřejnění tak padá na vrub vojáků, a ne na hlavu Bukovszkého.
Co se týče Palachova spisu, ředitel Hazdra vycházel z informací archiváře Antonína Slavíčka. Ten loni v lednu upozornil na to, že Palachův svazek byl poškozen neodbornou manipulací při jeho skenování pracovníky odboru informatiky a digitalizace ÚSTR, kteří měli zpřeházet listy, a jednu stránku dokonce ztratit. Z vyjádření šéfa odboru Petra Rendeka ale vyplývá, že nikdo z jeho podřízených se svazkem nepřišel do styku. Podle dostupných informací s Palachovým svazkem naopak manipulovali v roce 2005 archiváři ministerstva vnitra, kteří ho skenovali. A při Rendekem nařízené kontrole Palachova digitalizovaného spisu z tohoto roku se přišlo na to, že zmiňovaná stránka chyběla už tehdy.
Aby toho nebylo málo, zaměstnanec ústavu Miroslav Vodrážka si radě postěžoval na nekompetentnost a nestandardní manažerské kroky prozatímního ředitele Hazdry. „Nejbližší spolupracovníci ředitele vyhrožují některým zaměstnancům, jak s nimi nový ředitel zatočí,“ upozorňuje Vodrážka radní ústavu. A zmiňuje i zastavení projektu digitalizace za desítky milionů korun, který měl být financován z fondů Evropské unie, nebo kontroverzní návštěvu historiků z komunistické Číny.
Jedno je jisté – tento týden v úterý bude na radě Ústavu pro studium totalitních režimů pořádně dusná atmosféra. A pokud nebude v dohledné době jmenován nový ředitel, jenž bude požívat důvěry napříč celým rozhádaným archivářsko-badatelským spektrem, může se stát toto období zmaru pro ÚSTR jednou z posledních smrtících ran. A to by bylo opravdu smutné vypořádání se s vlastní minulostí.
