(EURO 47/2006)
Článek o spáse zemědělců při energetickém využívání biomasy nemusí být v praxi zdaleka tak optimistický. Biomasa, stejně jako další obnovitelné zdroje, má své problémy. Pro příklad uvedu, že k nahrazení zhruba šesti tisíc megawattů energetického výkonu v dožívajících tepelných elektráren v severočeské oblasti by bylo potřebné pěstovat biomasu a energetické rostliny na více než jedné třetině území ČR.
Podle statistických údajů je u nás celková výměra zemědělské půdy zahrnující i louky kolem čtyř milionů hektarů. Počítá se s tím, že dva a půl milionu hektarů jsou nutné pro zajištění výroby potravin. Značný podíl zbývající části zřejmě připadne na pěstování obilnin a řepky olejné pro výrobu biopaliv jako přídavku do pohonných hmot podle směrnice Evropské unie. Jde o perspektivní projekt pro obnovu venkova, zvýšení zaměstnanosti a kulturnosti krajiny. Dalším efektem je částečné snížení emisí z motorových vozidel. Jestliže se u nás výroba biopaliv rozeběhne, bude zřejmě naším hlavním žolíkem pro vyšší využívání obnovitelných zdrojů.
Z uvedeného rozboru je zřejmé, že program pěstování biomasy pravděpodobně nebude mít rozměr celostátního charakteru. Rozhodně bude k dispozici sláma z obilí pro biopaliva, lokálně dřevní hmota včetně zbytků z lesních porostů, seno, piliny a podobně. Pro energetické rostliny pak pouze menší plochy v regionech a obcích. Zatím uniká pozornosti i skutečnost, že i kotle pro spalování biomasy musí plnit stejně jako ostatní energetické zdroje při svém provozu všechny zákonné limity a normy. V blízké budoucnosti se budou muset vyrovnat i se zachycováním mikronových částic prašného aerosolu podle připravované směrnice Evropské unie. Nezanedbatelný nárůst provozních výdajů spojený dále se svozem, sušením a paletováním značně zvýší provozní výdaje a tím i ceny tepla.
Na druhé straně, když u nás nedostane zelenou program biopaliv, bude nutno do České republiky zcela zbytečně zajistit dovoz lihu. Zemědělskou půdu pak lze přesunout na pěstování biomasy. Stoupající celosvětový zájem o zajištění spolehlivých dodávek energií při její rostoucí spotřebě i ceně však nesmí u nás vyústit do sloganu „energie pouze pro někoho“.
Jiří Hanzlíček ekologický poradce ministerstva průmyslu a obchodu