Místo kotelníků nastoupila obsluha ovládající počítače Pěstování energetických rostlin nabízí zemědělství nové podnikatelské příležitosti. Uhlí z tuzemských kotelen ve stále větším měřítku mizí. Kromě plynu jej v poslední době začíná nahrazovat spalování dřevního odpadu nebo zemědělských rostlin, které jsou pro tyto účely speciálně pěstovány.
Místo kotelníků nastoupila obsluha ovládající počítače
Pěstování energetických rostlin nabízí zemědělství nové podnikatelské příležitosti.
Uhlí z tuzemských kotelen ve stále větším měřítku mizí. Kromě plynu jej v poslední době začíná nahrazovat spalování dřevního odpadu nebo zemědělských rostlin, které jsou pro tyto účely speciálně pěstovány. „Tím, že spalujeme dřevní odpad, můžeme konkurovat plynu,“ říká Jiří Štojdl z Tepelného hospodářství (TH) v Trhových Svinech. Ve firmě, která je ve vlastnictví města, se rozhodli předělat původní centrální kotelnu o výkonu 2,5 MW na spalování dřevního odpadu z pily. Dva roky sbírali zkušenosti a zajeli se podívat i do Rakouska, kde mají s využitím biomasy značné zkušenosti. Technologii koupili od firmy Umwelt Technik ze Salczburku. V kotlích na biomasu spalují podřadnou dřevní surovinu. Pro místní pily je to výhoda, protože se zbaví dřevního odpadu a ještě dostanou něco zaplaceno. Nevýhodou byla podle představitelů firmy vysoká pořizovací cena technologie ve výši 20 milionů Kč. Společnost dostala na tuto investici nenávratnou dotaci tři miliony korun od rakouské vlády, další prostředky získala z programu Phare a od České energetické agentury. Ročně v kotlích spálí 18 000 kubíků dřevního odpadu, smluvně má zabezpečen dvojnásobný objem. Dřevní štěpku nakupuje firma z Trhových Svinů v ceně 100 Kč za prostorový metr. Kotelna zásobuje třetinu města teplem. Kromě tepla vyrábí TH pro vlastní potřebu v kogeneračních jednotkách elektřinu. Vlastním proudem kryje TH 95 procent firemní potřeby, pouze pět procent nakupuje od Jihočeské energetiky. Od plynáren místo dvou milionů kubíků nakupuje nyní ročně 600 až 700 tisíc kubíků plynu. Firma prodává teplo za 299 Kč/GJ, v loňském roce vyprodukovala 35 000 GJ tepla.
Popel si vozí jako hnojivo na pole
Při spalování dřevní hmoty vzniká v kotli v poměru jedna ku deseti popel, který si místní zemědělci odvážejí na pole a používají jako hnojivo. Provoz kotelny je automatizovaný, topiče s lopatami začerněnými od uhlí zde neznají. Nahradili je pracovníci, kteří ovládají počítače a rozumí spalovacímu procesu. „To je podle našich předpisů,“ poznamenává Václav Sladký z Výzkumného ústavu zemědělské techniky. Například v Rakousku předpisy nevyžadují, aby v kotelnách na biomasu musela být obsluha, takže provoz těchto zařízení je plně automatizován. Servis kotlů je prováděn dálkově přes počítače. Podobný kotel jako v Trhových Svinech mají již na dalších asi deseti místech v České republice. Například v Pelhřimově, kde se jedná o kotel dánské výroby. Nejblíže Trhovým Svinům pak v Českém Krumlově, kde zařízení o výkonu čtyři MW instalovala firma Lyra. Podle Štojdla by se mělo ještě letos dalších osm podobných kotlů, jako má TH, instalovat v osmi tuzemských kotelnách. Výtopny pro obce a města spalující biomasu jsou například již v Hoštětíně, Kardašově Řečici nebo v Hartmanicích. V této posledně jmenované obci, položené ve výšce 700 metrů na Šumavě, se plynofikace nepodařila, protože přívod potrubí byl značně drahý. V obci nechtěli dále topit hnědým uhlím dováženým na Šumavu ze severních Čech, které zde v zimě znečišťovalo ovzduší. Proto zde před sedmi lety jako v první české obci přešli na vytápění dřevním odpadem. Od doby pilotního projektu v Hartmanicích realizovaného za pomoci státu se podíl biomasy v České republice zdvojnásobil. Stále ale představuje jen 1,3 procenta na celkovém využití paliv.
Uplatňuje se sláma i šťovík
V České republice se začínají využívat k energetickým účelům také cíleně pěstované rostliny. Například v obci Dešná u Jindřichova Hradce začali spalovat slámu, kterou pro centrální kotelnu dodává místní zemědělská společnost. Prodává ji v balících i s dopravou za 550 Kč za tunu. Ročně jí kotelna spálí asi 700 tun. Pro místní firmu je to významný zdroj příjmů, v obci se udržuje zaměstnanost. I platby za teplo od odběratelů zůstávají v obecní pokladně. Centrální kotelna a rozvody po obci byly postaveny za pomoci Státního fondu životního prostředí, který poskytl 14 milionů korun jako dotaci a dalších 14 milionů ve formě bezúročné půjčky. Celkově investice dosáhla 38,5 milionu korun. Technologii dodaly tuzemské firmy, konkrétně kotle firma Verner. V kotelně se dá také spalovat dřevní štěpka, kterou obec rovněž nakupuje od místní lesní společnosti. Sama obec vlastní 125 ha lesa. Dřevo a sláma se dají spalovat samostatně nebo zároveň, ale slámy by v objemu paliva mělo být nejméně 80 procent. V jihočeském Neznašově spalují v kotli na štěpku odpadní dřevo z lesů a pil. Obec založila také na deseti hektarech plantáž rychle rostoucích topolů. Za poslední léta zde nekoupili podle starosty obce Josefa Lejčara ani metrák uhlí. Dřevem vytápějí všechny budovy v majetku obce. Biomasa pro vytápění v centrálních kotelnách ale není vhodná pro všechny obce. Někde chybí dostatečné zdroje suroviny. V některých místech je velice nákladné postavení teplovodů. Na to například upozorňuje Miroslav Jahelka, starosta Nové Vsi. Tato obec je roztažená podél silnice v délce několika kilometrů. „Něco jiného je to u obcí ve středních a jižních Čechách, kde domy jsou kolem návsi,“ připomíná Jahelka, že postavení centrálního vytápění v takových obcích je mnohem snažší. K energetickým rostlinám se zařadil i šťovík krmný, který Vlasta Petříková ze společnosti CZ-Biom považuje za velice perspektivní rostlinu využitelnou jako palivo. Rostlina, která vznikla křížením ze šťovíku fanšanského a zahradního, dorůstá 2,5 metru výšky. Je odolná vůči chladu a suchu, nevyžaduje hnojení. V prvním roce, kdy zakoření, je nutné odplevelení. Na zelené krmení se sklízí od časného jara do podzimu, na fytomasu pro energetické účely při plném dozrání. Při sklizni dává v suchém stavu až 25 tun z hektaru. Petříková jej poprvé vysadila na tří hektarové pole u Benešova v květnu 2000. Problém je, že na Benešovsku zatím žádná kotelna spalující biomasu není, výhledově se s ní počítá ve Struhařově. Proto spalování šťovíku zkoušeli v kotelně ve Velkém Karlově. Ukázalo se, že šťovík je křehký, dobře se láme, popel je sypký. „Šťovík je velkou nadějí pro zemědělce, mohou pěstovat energii, nemusí pěstovat pouze plodiny pro potraviny,“ tvrdí Petříková. Letos bylo v České republice šťovíku zaseto již 125 hektarů a o tuto energetickou plodinu ze začínají zajímat další zemědělci. Využití zemědělské produkce pro energetiku má totiž perspektivu nejen v České republice. Současná snaha Evropské unie snížit závislost na dovozech ropy by podle odborníků měla zvýšit zájem o využití biomasy k energetickým účelům. Kdyby pokračoval vývoj dosavadním směrem, za necelých třicet let bude Evropa ze 70 procent závislá na dovážené ropě a dalších fosilních palivech. Proto EU přijala v loňském roce dokument, že do roku 2010 se má podíl obnovitelných zdrojů energie zdvojnásobit na 12 procent z celkového množství používané energie. Biomasa v tom má značný podíl, a to vedle energie větru, slunce a vody. „Z uhlí se dá vyrábět benzin nebo nafta,“ připomíná Václav Sladký, že uhlí se dá využívat na lepší účely než jej spalovat v kotlích.
Využití biopaliv je širší
Biomasa se nemusí ale pouze spalovat. Například perspektivní je pyrolýza biomasy na bio olej, který má rozsáhlé možnosti použití. Jeho výhřevnost je na úrovni použité suroviny, z níž byl zpracován. Druhý typ
bio oleje má větší hustotu, připomíná dehet a může být spalován v kotelnách. Ověřuje se rovněž použití tohoto oleje v plynových turbínách, spalovacích motorech a kogeneračních jednotkách. Biomasu lze zplyňovat na bioplyn, který se spaluje v kotlích nebo v motorech, stejně jako zemní plyn. Již značně rozšířená je výroba bionafty ze řepkového oleje. V České republice se uvažuje o maximální produkci bionafty ve výši 200 tisíc tun za rok, což je desetina současné spotřeby motorové nafty. Odborníci připomínají, že předností biomasy jsou nižší dopady na životní prostředí. Jejím spalováním nevznikají emise síry, způsobující okyselování půdy. Biomasa má obnovitelný charakter, jejím použitím se omezuje spotřeba tuzemských i dovážených fosilních paliv. V neposlední řadě se pěstováním udržuje vzhled krajiny. Nabízí se zaměstnanost, nejen v zemědělství, ale i ve firmách, které se zabývají zpracováním tohoto paliva. V poslední době se například rozšiřuje používání tzv. biopeletek. Na speciálních lisech se vyrábějí ze suchých pilin, jemných hoblin, kůry a nejnověji z drcených stébelnin, především slámy, do tvaru válečků. Předností je možnost automatického provozu i malých topidel, jako jsou pokojová kamna s tepelným výkonem od 4 do 5 kW, automatických kotlů pro rodinné domky s výkonem 10 až 20 kW. Hodí se rovněž pro kotle velkých výkonů, pro firemní účely, například hotely, penziony, menší výrobny nebo centrální kotelny. Cena peletek se pohybuje kolem 2800 Kč za tunu. Čtyři tuzemské firmy, které je v současnosti vyrábějí, zatím většinu produkce vyvážejí, zejména do Rakouska.
Význam slámy jako paliva stále roste, surovina je vhodná pro kotelny i pokojová kamna.
FOTO: ARCHIV
