Jediný tuzemský výrobce biopaliv druhé generace Temperatior dodává předním světovým petrolejářským firmám jako Shell, Vitol a Petroineos. Pod vedením Michala Fišera se stal dvojkou na trhu Evropské unie.
Michal Fišer nastupoval v říjnu 2014 na pozici jednatele liberecké společnosti Temperatior coby manažer se zkušenostmi v oboru IT technologií. Vzděláním elektroinženýr (ČVUT FEL) má za sebou působení ve firmách EMC, Oracle či Tesco Stores. Za necelé čtyři roky Temperatior pod jeho vedením figuruje v žebříčku producentů biopaliva 2. generace, neboli FAME (zpracovává živočišné odpadní tuky) mezi třemi největšími výrobci v Evropské unii. Aktuálně je dvojkou na trhu EU a ročně exportuje do většiny zemí EU cca 50 tisíc tun biopaliva, což je veškerá produkce firmy.
Jste jediný tuzemský výrobce biopaliv druhé generace v Česku. Jak se tomuto byznysu daří?
Na první pohled zní hezky, že jste v celé zemi samotní. Ale neznám nikoho z naší evropské konkurence, kdo by se musel prokousávat takovým množstvím problémů. My jsme vlastně nezačínali ani od nuly, ale museli jsme vyhrabat výrobu FAME v Liberci doslova z hrobu. Výrobní linka se kvůli sporům tehdejších vlastníků původní firmy úplně zastavila, všechny vztahy s dodavateli i zákazníky skončily. Původní firma musela také odevzdat celní sklad. Bez něj žádné palivo, byť sebevíc ekologické nebo někým preferované, vyrábět ani prodávat nemůžete. Začínali jsme ve stavu totální ekonomické i vztahové paralýzy.
Jaké kroky jste podnikli nejdříve?
Nejdůležitější bylo získat zpět daňový sklad, což znamenalo splnit velmi přísné podmínky a složit vysokou finanční kauci u České národní banky. Úplně od začátku jsme začali budovat síť dodavatelů vstupních surovin, především kafilátu, kde nebylo vůbec jednoduché smluvně si jej v objemu, který jsme potřebovali k nastartování výroby, zajistit. I když jde o odpad, v Evropě je ho kvůli obrovskému zájmu navazujících zpracovatelských odvětví trvalý nedostatek. Dnes už k našim dodavatelům patří nadnárodní koncerny z řad nejvýznamnějších firem v oboru jako např. Darling, Demeter či Saria.
Temperatior začínal v Liberci tak, že pouze financoval výrobu a obchod. Nyní pokrývá kompletně celou produkci a dává práci skoro 100 lidem. Proč nastal ten posun?
Původně to vypadalo, že k obnově výroby postačí toolingové financování a naše role bude časově omezená rokem, maximálně dvěma. Jenže spory akcionářů původní firmy nadále eskalovaly, bez jakékoli naděje na uzavření smíru, což je bohužel živé téma ještě dnes. Skokový nárůst ceny kafilátu někdy okolo roku 2013 pak způsobil, že provoz výrobní linky se stal ekonomicky neefektivní a výroba FAME se propadla do ztráty. Bez vylepšení technologie by brzy nastal úplný konec.
S čím konkrétně jste tedy přišli?
V momentě, kdy tehdejší vybavení výrobní linky nebylo schopno zabezpečit rentabilní výrobu, která by generovala byť minimální provozní zisk, museli jsme se sami věnovat vývoji technologie a investovat další finance. Pokud by se to neudělalo, zastavená linka by dnes měla hodnotu železného šrotu. Pro zvýšení operativní marže se musela nutně zvednout zejména kvalita a efektivita produkce. Temperatior tak postupně do výrobní linky a know-how investoval dalších 150 milionů korun. To také vysvětluje, proč se naše původní pozice změnila.
Teď už v provozním zisku jste a výroba FAME je tou pomyslnou slípkou snášející zlatá vejce?
Potom, co jsme linku pracně vyladili, jsme se postupně přehoupli do černých čísel. Provozně nyní v zisku jsme, vyděláváme, ale nejde o tak lukrativní byznys, jak se může zdát. Kus práce je už za námi, ale ještě na hodně věcech budeme muset tvrdě zapracovat. Aktuálně nyní třeba spolupracujeme s VŠCHT v Praze na dalším vylepšení technologie a řízení výrobní linky. Bez dalších investic v řádu desítek až stovek milionů korun to také nepůjde. Jenže pokud nebude dořešená minulost spojená s už několikrát zmíněnými spory původních vlastníků, bylo by hodně rizikové další finance poskytovat.
Původní firma, která je stále vlastníkem výrobní linky je od února 2017 v insolvenci. Věřitelům předložila reorganizační plán postavený na fúzi právě s Temperatiorem. Jaký je aktuální vývoj?
Věřitelé a opakovaně i soud reorganizační plán navržený současným vedením Oleo Chemical přijali. Proti němu ale trvale vystupuje jedna skupina věřitelů právě z řad původních vlastníků. Momentálně se tak jejich odvoláním bude zabývat Vrchní soud v Praze, opakovaně se obracejí i na Ústavní soud. Žádný ze soudů všech stupňů, které v záležitosti rozhodovaly, dosud ale kromě formálních nedostatků, neshledal žádná zásadní pochybení odporující insolvenčnímu zákonu. Neprokázal se ani žádný nepoctivý úmysl, který záchrannému projektu jeho odpůrci stále podsouvají.
Má stále neukončená insolvence Olea nějaký vliv na výrobu FAME?
Než padne pravomocné rozhodnutí, platí současné status quo – Temperatior zajišťuje výrobu FAME na výrobní lince Oleo Chemical. Investovali jsme tady už nemalé finance, takže logicky máme zájem na bezproblémovém fungování. Ruku v ruce s tím navíc udržujeme všem věřitelům i výrazně vyšší hodnotu jejich majetku, než kdyby provoz stál a chátral. Pokud se linka zastaví, do pár měsíců je z ní kvůli agresivnímu výrobnímu prostředí, především pak koroznímu působení vstupních surovin, železný šrot. Jeho cena je úplně někde jinde, což všichni určitě vědí.
Opravdu nebylo a není možné postupovat jinak?
Jsme stále přesvědčeni, že novým managementem Oleo Chemical navržené a námi podporované řešení poskytuje nejvyšší možné uspokojení všem skupinám věřitelů. Jako jediní jsme také prokázali, že disponujeme prostředky na jejich vyplacení. Máme prokazatelně k dispozici i v reorganizačním plánu uváděnou částku 400 milionů korun, určenou pouze na uspokojení všech věřitelů. Fúze představuje jedno z možných řešení reorganizace a je zcela v souladu s insolvenčním zákonem.
Linku i výrobu by mohl kontinuálně převzít někdo jiný, to přeci nemusí být Temperator...
Když odejdeme, výroba se minimálně dočasně zastaví a než ji někdo znovu rozeběhne, může to trvat půl roku a déle. Jenom vyřízení záležitostí spojených s obnovením celního skladu zaberou tento čas, bez něj vyrábět ani prodávat nemůžete. Co je však ještě důležitější, dojde ke ztrátě dodavatelů vstupních surovin i zákazníků. To nemluvím o milionových investicích do výrobní linky a (ne)znalosti zdejšího specifického know-how pro nově nastupující subjekt.
Což by asi stálo daleko více peněz...
Každý jiný investor by vedle prostředků na uspokojení věřitelů musel vynaložit další finance do pořízení technologie a potřebného know how, aby se dostal na minimálně stejnou ekonomickou výkonnost, jakou dnes provoz generuje. Domnívám se, že zejména tyto ekonomické důvody a celková paralýza dodavatelsko-odběratelských vztahů vedly k tomu, proč se od počátku insolvenčního řízení (rok 2011) nepodařilo nalézt jiného zájemce, ochotného investovat do záchrany OCH. S nabídkou jasně deklarovaného a vyššího uspokojením pro věřitele, než je připraven poskytnout Temperatior.
Pojďme zpět k FAME. Jste opravdu jediní výrobci biopaliv druhé generace v ČR? Kde se uplatňují?
Pokud vím, tak nikdo další v ČR biopaliva ze zbytků živočišných tuků nevyrábí. Naše výrobní linka má všechny potřebné certifikáty podle příslušných směrnic EU. Umí zpracovávat i suroviny pro první generaci těchto paliv jako např. řepku, ale touto cestou jít nechceme. Kromě zmíněného kafilátu ještě využíváme použitý potravinářský olej. Ekologicky a k tomu ještě velmi efektivně likvidujeme tento druh odpadů. Navíc se zanecháním nejnižší uhlíkové stopy, naše FAME dosahuje úrovně 86 %. Využívá se jako biosložka přimíchávaná do motorové nafty nebo rovnou jako palivo v zážehových motorech.
I u běžných osobních aut?
Ano, ale i pro velké motory různých stavebních strojů, traktorů nebo lodí. Tady mohou biopaliva pomoci zabránit např. i ekologické katastrofě. Vezměte si třeba modelový příklad havárie nákladní lodi, která bude pro svůj pohon využívat naše palivo. Vzhledem k tomu, z čeho jej vyrábíme, ho buď sežerou ryby, nebo se samovolně za pár dnů rozloží bez jakéhokoli negativního dopadu na mořskou flóru a faunu.
Kolik ho v současnosti vyrábíte?
Z původních 2500 tun měsíčně na začátku roku 2013 jsme se dostali na měsíční objemy 4500 tun FAME. V průběhu několik let se nám povedlo nejen optimalizovat celý provoz, ale hlavně získat zcela nové dlouhodobé zákazníky. V současnosti k nim patří významné globální petrochemické společnosti jako např. Vitol, Petroineos, Varo, Alfatraiding a nově i Shell. Dodávat jim, představuje velmi náročný proces, kde je potřeba získat různé certifikace a osvědčení, což trvá většinou rok i déle.
