Evropské biotechnologické odvětví mělo vloni výrazně nižší tržby i přísun investic. Podle odborníků se však jedná o nutný cyklus, který nakonec vyústí v jeho posílení.
Po letech rozmachu zaznamenal sektor vloni v Evropě poprvé ztráty
Evropské biotechnologické odvětví mělo vloni výrazně nižší tržby i přísun investic. Podle odborníků se však jedná o nutný cyklus, který nakonec vyústí v jeho posílení.
Výsledky analýzy evropského biotechnologického trhu, kterou vypracovala společnost Ernst & Young, ukazují, že po deseti letech ztratil tento sektor dech. Tržby vloni spadly o dvě procenta na 12,9 miliardy eur a počet zaměstnanců klesl o šest procent na 82 100. V minulých letech naopak tržby meziročně rostly průměrně o třicet až čtyřicet procent a počet zaměstnanců o deset až dvacet procent. Současná nepříznivá atmosféra v oblasti financování nutí biotechnologické společnosti, aby radikálně měnily strategii. Vzhledem k tomu, že se rozšiřuje propast mezi firmami, které mají finanční prostředky, a těmi, které je nemají, lze podle Ernst & Young v příštích dvanácti měsících očekávat další propad sektoru. Nejde však o žádnou tragédii, ale o nevyhnutelný cyklus, kterým už několikrát prošly firmy v USA a který nakonec zřejmě povede k silnějšímu a odolnějšímu odvětví v Evropě.
Investice do biotechnologií významně klesly
Vloni získaly podle Ernst & Young evropské biotechnologické firmy na veřejných akciových trzích prostředky na svůj rozvoj pouze v objemu 123 miliony eur. V roce 2000 to však bylo 5,5 miliardy eur. Rizikoví investoři jsou nuceni pokračovat ve financování společností. Přitom za standardní situace by tento úkol už převzaly veřejné trhy. Výsledkem pak je dramatické snížení finančních prostředků plynoucích do začínajících firem. Zatímco v roce 2000 rizikoví investoři obstarali sedmdesát procent jejich financování, vloni na konci roku to bylo jen 35 %. Celkový objem investic do biotechnologických společností klesl z 6,7 miliardy eur v roce 2000 na pouhých 1,2 miliardy eur v minulém roce. Vloni pak proběhly jen tři primární emise biotechnologických firem. O dva roky dříve jich bylo téměř čtyřicet. Rizikové investice byly i tak velmi silné. Roční objem investic 1,1 miliardy eur je třetí nejlepší výsledek v historii sektoru. Do biotechnologických společností plynulo 26 procent ze všech rizikových investic v Evropě, což je největší podíl společně se sektorem softwaru. V čele evropského biotechnologického průmyslu zůstává Velká Británie. Zdejší společnosti představují 42 procenta celkové hodnoty odvětví v Evropě a 38 procent jeho tržeb. V minulém roce získaly britské firmy rizikové investice v objemu 286 milionů eur. Druzí v pořadí byli Francouzi s rizikovými investicemi za 231 milion eur a třetí Němci s 210 miliony eur.
Nejvíc fúzovali Švýcaři
Podle analýzy Ernst & Young poklesla vloni v tomto sektoru aktivita v oblasti fúzí a akvizic na pouhých 29 transakcí, což je nejméně od roku 1998. Transatlantické transakce prodělaly propad ještě větší - o padesát procent. V důsledku nedostatku hotovosti a politické i hospodářské nejistoty společnosti váhají s uzavíráním transakcí, které by mohly odčerpat jejich hotovost. Americké firmy se většinou poohlížejí po příležitostech na domácí půdě. Nejaktivnější tak byly vloni v oblasti fúzí a akvizic v Evropě švýcarské biotechnologické společnosti. Na druhou stranu je třeba říci, že roste počet ziskových biotechnologických společností. Pozitivní je jistě i skutečnost, že z deseti největších evropských biotechnologických firem, které vloni prodávaly produkty, bylo osm ziskových. V roce 1997 přitom produkty prodávalo pět společností a jen čtyři byly ziskové. Firmy také - i přes nepříznivou situaci - pokračují ve vývoji nových produktů. V Evropě jsou 53 produkty biotechnologických firem (jejichž akcie se veřejně obchodují) ve třetí fázi klinického testování.
Problémem je i veřejné mínění
Odvětví má podle Ernst & Young stále ještě určité problémy s regulací a musí se zaměřit na veřejné mínění například v oblasti geneticky upravovaných organizmů a výzkumu kmenových buněk. Zcela dořešená není ani patentová ochrana, cenová politika u léků a regulační schvalovací proces u léčiv. To vše může ohrozit schopnost odvětví dosáhnout plného potenciálu. Přesto však má biotechnologické odvětví v Evropě zřejmě budoucnost. Velikost evropského biotechnologického průmyslu se přibližně rovná velikosti tohoto odvětví v USA v letech 1994/95, to je v době, kdy sektor procházel jedním z mnoha cyklických propadů. Od té doby odvětví v USA vzrostlo více než třikrát.
Největší sloučení a akvizice evropských biotechnologických firem v roce 2002
Kupující společnost Kupovaná společnost Hodnota v mil. eur
Johnson & Johnson Tibotech-Virco 306
Berna Biotech (Švýcarsko) Rhein Biotech (Švýcarsko) 246
Versicor (USA) Biosearch Italia Spa (Itálie) 226
Serono (Švýcarsko) Genset (Francie) 100
Bio-Technology General Corp (USA) Akso Nobel (Francie) 96
DeCODE Genetics (Island) Medichem Life Sciences (USA) 80
Modex (Švýcarsko) IsoTis (Nizozemsko) 42
Qiagen (Nizozemsko) Geno Vision (Norsko) 27
Proteome Sciences (Velká Británie) Xzillion Proteomics (Německo) 18
LION Bioscience (Německo) Net Genics (USA) 17
Topotarget (Dánsko) Prolifix (Velká Británie) 13
PRAMEN: ERNST & YOUNG
Deset největších evropských biotechnologických firem (ke konci roku 2002)
Společnost Sídlo Tržní kapitalizace Změna během
(v mil. eur) roku 2002 (v %)
Serono Švýcarsko 6095 -44
Shire Pharmaceuticals Velká Británie 2914 -56
Celltech Group Velká Británie 1451 -62
Galen Velká Británie 1436 -33
Actelion Švýcarsko 894 -16
Elan Irsko 767 -95
Qiagen Nizozemsko 687 -76
Powderject Pharmaceuticals Velká Británie 576 -28
Acambis Velká Británie 449 -26
Skye Pharma Velká Británie 398 -32
PRAMEN: ERNST & YOUNG
