BITVA NA MORAVSKÉM POLI

Moravia Trade Systems podnikatele Komárka se chystá k odchodu

Bohumínské železárny mohly být prosperujícím podnikem. Teď stojí před krachem, k němuž je zřejmě z velké části dovedly finanční operace dřívějších majitelů. Firma zaměstnává 3100 lidí a za loňský rok vykázala více než dvoumiliardovou ztrátu. Hrozbu konkursu se nyní snaží odvrátit návrhem na soudní vyrovnání. Tato cesta je však málo schůdná, protože předchozí snahy o mimosoudní dohodu s věřiteli skončily fiaskem. Nynější majitelé Železáren a drátoven Bohumín (ŽDB), soukromé tuzemské firmy Moravia Trade Systems (MTS) a Exportní a průmyslová, se navzájem obviňují, že právě jejich kroky firmu potopily. Valná hromada 30. srpna (EURO 36/2000) navíc ukázala, že se na společném řešení nedohodnou. Nového strategického partnera, který by firmu vyvedl z tíživé finanční situace, tak zřejmě mohou Železárny a drátovny Bohumín najít jedině v konkursu. Firma Moravia Trade Systems, která patří moravskému podnikateli Karlu Komárkovi, řídí železárny od dubna. Dříve, zhruba od roku 1997, je plně ovládala další moravská skupina, společnost Exportní a průmyslová. Karel Komárek podniká hlavně v plynárenství a ke spolupráci se ŽDB se dostal oklikou přes výrobu armatur. Exportní a průmyslová vznikla z aktivit zlínské Foresbank a řídí ji stejní lidé jako ostravský investiční fond Kredital. Ten je od července v nucené správě, protože z něj zmizela miliarda korun. Dramatický nástup. Odboráři ze železáren letos na jaře protestovali proti situaci v podniku a pod hrozbou okupační stávky žádali, aby se MTS konečně ujala vedení. „Firmu může zachránit pouze to, že se co nejrychleji domůže svého práva a že ji tak uchrání před dotunelováním, řekl koncem března odborový předák svazu Kovo Jan Uhlíř. V té době některé části podniku nevyráběly vinou omezení dodávek od průmyslových věřitelů. Firma měla potíže s provozními úvěry a věřitelské banky navíc začaly stahovat peníze z odběratelských účtů. Komárkova MTS uvádí, že se jí přesto podařilo situaci v podniku stabilizovat. Železárny sice stále dodavatelům dluží 1,6 miliardy korun, s rozhodujícími subjekty však uzavřely nové splátkové kalendáře. Na provozní financování podniku uvolnila MTS ze svých zdrojů 360 milionů korun a dodávky materiálů pro výrobu zajišťuje přes společnost Revmont. Provozní zisk, který za první čtvrtletí činil třináct milionů korun, se po jejím vstupu do ŽDB do konce pololetí zvýšil na 109 milionů. Odchod bude tichý. Firma MTS nyní uvažuje o tom, že železárny opustí. Má možnost využít opce a akcie ŽDB vrátit. „Rozhodneme se co nejdříve. Předpokládám, že do konce tohoto měsíce, uvedla mluvčí společnosti Marie Pressburgerová. Představitelé MTS tvrdí, že jejich snaha o záchranu podniku naráží na neprostupnou bariéru. Věřitelé odmítli návrh na mimosoudní vyrovnání. Exportní a průmyslová využila toho, že disponuje blokační minoritou, a na valné hromadě zamítla plán finanční restrukturalizace. Předseda představenstva Exportní a průmyslové Ivan Doubrava později potvrdil, že se jeho firma obávala, že by se její akciový podíl snížil. Miliardová překvapení. MTS dosadila do čela Železáren a drátoven Bohumín své nejlepší lidi. Předsedou představenstva se stal Miroslav Jestřabík, který má za sebou úspěšnou restrukturalizaci dalšího podniku Komárkovy skupiny, Moravských naftových dolů. „Věděli jsme, že situace v ŽDB není růžová, ale předpokládali jsme, že ji zavinily běžné provozní záležitosti. Nicméně problémy způsobené předchozími vlastníky se ukázaly jako mnohem závažnější, a to jak vzhledem k převaze cizích pasiv nad aktivy, tak i v oblasti podrozvahových závazků a ručení, uvedl Jestřabík. Tyto závazky v podobě směnek nebo ručení přesáhly miliardu korun a auditor na ně požadoval oprávky v plné výši. Místo očekávané ztráty, jež se měla původně pohybovat kolem 200 milionů korun, tak skončilo hospodaření minulého roku propadem ve výši 2,52 miliardy korun. Představitelé Exportní a průmyslové tvrdí, že ke ztrátě přispěly transakce, které provedla MTS. A to zejména převod nejzajímavější části ŽDB, závodu Železniční dvojkolí, do majetku této firmy. „Původní předpoklady a renomované znalecké posudky počítaly s tím, že ŽDB za převod dostanou 1,55 miliardy korun. Po převodu, který proběhl plně v režii MTS, však získaly pouhých šedesát milionů korun, řekl Doubrava. Závod Železniční dvojkolí ovšem kupovala firma Bonatrans. Tehdejší představenstvo ŽDB, v němž byl i Doubrava, o tom rozhodlo už v září minulého roku, tedy dávno před příchodem MTS do železáren. Představitelé firmy Bonatrans nyní uvádějí, že původní cena byla nadsazená, protože zahrnovala pohledávky, které nesouvisely s činností závodu. Závod proto Bonatrans nakonec koupila za 926 milionů korun. V hotovosti zaplatila 60 milionů korun, dalších 160 milionů šlo bankám jako úhrada za úvěry ŽDB a zbytek, zhruba 700 milionů korun, činí dluhy železáren, které převzala a řádně splácí. Těžší kalibr. Doubrava trvá na tom, že Moravia Trade Systems snížila kupní cenu protiprávně. „Pravděpodobně to budeme muset řešit soudní cestou, řekl. Soudí, že protistrana nyní hraje o čas. „Jediným zájmem Moravia Trade Systems je oddálit konkurs železáren, aby se operace kolem prodeje závodu dostaly mimo období, v němž by je mohl prověřovat konkursní správce. Šestiměsíční termín, v němž by mohl tuto transakci zpochybnit, uplyne 31. října tohoto roku. Možnost trestního oznámení na operace provedené bývalým představenstvem ovšem zvažuje také ŽDB. Miroslav Jestřabík uvedl, že se nyní snaží okolnosti podezřelých transakcí prošetřit. „Tyto operace jsou složité a komplikované, takže zatím sbíráme podklady, protože si nejprve chceme udělat vnitřní audit, dodal. Exportní a průmyslová například v minulosti provedla transakci, při níž ŽDB prodělaly více než miliardu korun. Na pokyn firmy totiž železárny koupily její vlastní akcie. Přestože za ně daly 1,057 miliardy korun, vzápětí je prodaly jen za 795 milionů korun. Okamžitě tak „inkasovaly čistou, téměř třísetmilionovou ztrátu. Také ze zbylých 795 milionů neviděly ani korunu a akcie Exportní a průmyslové se jim nakonec vrátily zpět. Nyní jsou v majetku ŽDB a mají nulovou hodnotu, protože je auditor označil za bezcenné. Jestřabík uvedl, že na další miliardu korun vydal bývalý vlastník směnky nebo záruky, které před příchodem Moravia Trade Systems nefigurovaly v účetnictví. „Závazky vyplývající z těchto podrozvahových položek činily k 31. 12 1998 zhruba 435 milionů korun. Už k 31. 12. 1999 to bylo 1,443 miliardy korun, řekl. Zděšení auditora. Nynější představenstvo ŽDB tvrdí, že se o výsledku auditu a více než dvoumiliardové ztrátě dozvědělo den před valnou hromadou. Auditoři sice už od jara upozorňovali, že ztráta bude pravděpodobně mnohem větší, než se původně očekávalo, s požadavkem na opravné položky ve výši 2,3 miliardy korun však přišli až před valnou hromadou. Jeden z auditorů, firma Ernst & Young se dokonce ve finále odmítla pod audit podepsat. Ve zdůvodnění uvedla, že nemá jistotu, že účetní závěrka obsahuje úplné a správné údaje o dopadu všech závazků, které společnost v roce 1999 uzavřela. „Některé dohody zavazující společnost nebyly schváleny představenstvem ani valnou hromadou a existuje možnost, že jejich vliv není do závěrky promítnut, uvádí Ernst & Young. Odchod ze železáren nebude pro MTS jednoduchý. Proti tomuto kroku stojí i fakt, že by při něm Komárkova firma přišla o lukrativní společnost Bonatrans. Stoprocentním majitelem této společnosti, do níž přešel závod Železniční dvojkolí, je od poloviny března tohoto roku. Akcie získala od nizozemské firmy Navigata Holding, která je měsíc předtím koupila od Exportní a průmyslové. Spolu s akciemi Bonatrans se z Navigaty převáděly i akcie ŽDB. Pressburgerová potvrdila, že MTS má na obě transakce opci, takže pokud ji uplatní u akcií ŽDB, přijde i o podíl ve firmě Bonatrans.