(EURO 33-34/2006)
Zatímco na MF ČR pracují na nové legislativní úpravě finančního poradenství, poradenské firmy o sobě dávají hlasitě vědět. Článek trefně popsal spory mezi předními poradenskými firmami a novou, malou, ale dravou společností, která jim „přetahuje“ poradce.
Údajně poškozené společnosti podávají žaloby. Obviněná se brání, že poradci jsou samostatní podnikatelé, kterým centrála poskytuje podporu a různé služby. Je tedy na nich, aby si svobodně vybrali. Poškozené firmy tvrdí, že odešlí poradci často ruší svým klientům smlouvy sepsané pod předchozí společností, aby s nimi uzavřeli nové a získali nové provize. To prý poškozuje jak tyto společnosti, tak pojišťovny, jejichž produkty poradci přednostně prodávají.
Ze všeho se tak nějak vytrácí klient. V celém sporu jsem dosud nezaznamenal argument, že by tento stav poškozoval zákazníky. Přestože tomu tak je, poradce to nezajímá. Běžný občan bez odborných znalostí však nemá šanci rozeznat, který z několika tisíc finančních produktů na našem trhu má kdy zvolit a jak ho nastavit pro nejefektivnější dosažení svých finančních cílů. Sám si těžko správně vybere. Ale co dělat, když za poradci se skrývají prodejci, kterým jde jen o kšeft ze zprostředkování co nejvíce produktů? A poradenské firmy to teď samy přiznávají…
Kde nefunguje efektivně trh, musí nastoupit regulace. Dejme si však velký pozor, abychom finanční trh nepřeregulovali. Na trhu by pak mohla zůstat jen hrstka největších společností, zmizela by výrazná konkurence a ve výsledku by to bylo opět nevýhodné pro klienta. Regulace vedoucí k požadovanému výsledku mohou být následující: povinnost uzavírat s klientem písemnou smlouvu o poradenství a vydávat živnostenský list na finanční poradenství pouze při prokázaném dostatečném vzdělání. Nesmyslné regulace v podobě drahého prodeje licencí či dokonce jen omezeného počtu licencí a podobně nehodlám vůbec připouštět.
Uzavírání písemné smlouvy chrání klienta. Poradce se zavazuje, že bude hájit zájmy zákazníka a skutečně mu odborně poradí. Klient má v ruce případný důkaz, který dnes chybí, že nešlo jen o zprostředkování finančních produktů. Poškozený pak může požadovat náhradu škody, která mu špatnou prací poradce vznikne. Zprostředkovatel totiž podle zákona nechrání klienta, ale zájmy finančních institucí – pojišťoven, bank, investičních společností…
Finanční poradenství je dnes pouhou ohlašovací živností. Zjednodušeně řečeno, přijdete na úřad, ohlásíte, že v tomto oboru budete podnikat, zaplatíte správní poplatek a za pár dní si přijdete po živnostenský list. Každému musí být jasné, jak bude vypadat takové poradenství. Například v sousedním Německu mohou poskytovat poradenství jen ti, kdo získali licenci obchodníka s cennými papíry. Na rozdíl od nás tam ale může tuto licenci získat i fyzická osoba. Licenci obchodníka s cennými papíry lze získat jen s prokázáním hlubokých odborných znalostí.
Vyskytly se i nápady zakázat souběh obou činností, aby střet zájmů nenastal. Kdo by chtěl být poradcem, nesměl by produkty prodávat. To by však vedlo k potlačení poradenství pro chudší obyvatele, kteří si nemohou dovolit zaplatit finančního poradce a nezbývá jim než využít bezplatného poradenství, chtějí-li využít co nejlépe to málo ze svých peněz, které mohou dát stranou.
Já osobně se kloním pouze k první variantě. Nasazovaní dalších regulací na získání živnostenského oprávnění vidím velmi nerad, když například ve Velké Británii funguje podnikání i bez živnostenských listů… Proveďme konečně soudní reformu a zrychleme soudy. Pak stačí povinnost sepsat písemnou smlouvu a několik prvních úspěšných žalob za nedodržení smlouvy a poškození klienta trh spolehlivě od podvodníků pročistí. Fyzická osoba podnikající jako finanční poradce ručí za svou činnost celým svým majetkem…
Přemysl Tišer, SNK Evropští demokraté
