Kandidáti na post ředitele České televize jsou známí. Jen čtyři zatím vypadli, protože nedodali něco, co bylo nezbytné. Jeden nedodal vůbec nic. Pozoruhodné. Na povrch vyplouvající projekty jsou neméně pozoruhodné.
Foto: Profimedia.cz
V každém je kus pravdy, na každém je vidět, čím je autor „raněn“. Tomáš Kouřim dokonce přiložil kopii certifikátu o tom, že dokáže za minutu rozepnout ústy 15 podprsenek… Nechci si ani představovat, jak od těch háčků musejí brnět zuby.
Ale i s Kouřimem lze v lecčems souhlasit – třeba když ve své analýze tvrdí, že ústní projevy sportovců na obrazovkách jsou opravdu strašlivé. Vina sportovců, nikoliv televize. Znáte to… když máte křivou hubu, nezlobte se na zrcadlo.
Další vraždění neviňátek se bude odehrávat co nevidět, a tak se nechme překvapit, kdo se dostane do poslední pětice. Zřejmě to bude Petr Dvořák, exředitel Novy. Ostatně je to favorit volby a sázkové kanceláře mají už kurzy, na něž se snad ani nevyplatí sázet. Tak uvidíme. Televize mezitím pracuje dál a snaží se – jako dáma – předstírat, že se nic neděje. Tak to má být. Pod sukně jí nikdo vidět nemusí.
Americká média se nebaví volbou ředitele, ale pro změnu válkami a katastrofami. Zdá se, že má jmenovkyně Irene novináře moc nepotěšila. Apokalypsa se nakonec nekonala, manévry s přestěhováním dvou milionů lidí ano, a život jde dál. Naštěstí, chtělo by se říct.
Ale zdá se, že obyvatelé New Yorku spokojeni nejsou. Nadávají na média, že způsobovala svým zpravodajstvím paniku, a na starostu, který je prý varoval zbytečně. Kdyby bouře bývala udeřila naplno, mluvili by jinak. Ale to je úděl politiků. Neudělají nic a je to špatně. Udělají, co mohou a měli by, a je to zase špatně. Být médii a starostou, příště bych se na obyvatele vykašlala. Ten, komu vadí, že nepřišla živelná pohroma, si totiž nezaslouží nic jiného než spláchnout.
