Nenasytná poptávka...
Celý podtitul: Nenasytná poptávka rychle se rozvíjejících zemí připravuje možnost střetu kvůli průmyslovým aktivům
Celosvětová sháňka po velmi důležitých energetických a průmyslových komoditních aktivech je rychlá a nespoutaná a není pravděpodobné, že se brzy zmírní. Z této skutečnosti vychází bouřlivý protest japonských, korejských, čínských a evropských výrobců oceli kvůli navrhované fúzi australské skupiny BHP Billiton a anglo-australského důlního gigantu Rio Tinto v hodnotě 138 miliard dolarů, které by společně kontrolovaly bezmála jednu třetinu celosvětových zásob železné rudy.
Železo dnes není jedinou žhavou komoditou. Hliník, zinek, měď a samozřejmě ropa - všechny tyto komodity jsou velmi žádané, a to především v ekonomikách Číny a Indie, které se rychle industrializují. Soupeření o zdroje by mohlo ovlivnit inflační výhled a strategie průmyslových fúzí. Ve Washingtonu už panuje zděšení například z investiční strategie Číny v Íránu a z jejích styků s autokratickými režimy v Africe.
Uvažte nenasytnou potřebu komodit v Číně. Podle odhadů Deutsche Bank spotřebuje tento hladový drak do roku 2010 přibližně 35 procent světové produkce železné rudy, 30 procent vyrobeného hliníku, 25 procent zinku a 23 procent zásob mědi. A očekává se, že koncem desetiletí se poptávka Indie po železné rudě zdvojnásobí na 150 milionů tun ročně. „Čína a Indie se vyznačují velkým hladem po komoditách,“ potvrzuje Amanda Leeová, analytička Deutsche Bank, „potřebují si zajistit budoucí dodávky a investují do nerostných surovin po celém světě.“
Čínské společnosti s vazbami na stát, které jsou zaplavené hotovostí, směle nakupují energetická aktiva ve střední Asii a Africe. Čínská státní ropná skupina China National Overseas Oil Company (CNOOC) zaplatila loni 2,7 miliardy dolarů za pětačtyřicetiprocentní podíl na jednom nigerijském ropném poli. Čínský producent ropy China National Petroleum už je díky investicím do energetiky hlavním zahraničním investorem v Súdánu a v roce 2005 zaplatil 4,2 miliardy dolarů za společnost PetroKazakhstan.
Do akvizic se v současnosti pouštějí rovněž indické společnosti. Firma Tata Power v dubnu oznámila, že za 1,1 miliardy dolarů kupuje podíly ve dvou indonéských uhelných dolech. Indická společnost Jindal Steel & Power se chystá stát největším zahraničním investorem v Bolívii, protože se v červenci dohodla vložit 2,1 miliardy dolarů do projektu železorudného dolu a ocelárny. Ratan Jindal, generální ředitel přidružené firmy Jindal Stainless, vyjadřuje naději, že získá podniky na výrobu manganu a chromu v Turecku - tedy pokud ho nepředběhne nějaký čínský rival. Jak přiznává: „Na čínské společnosti narážíme všude.“
Popisek s. 28:
Potřeba komodit v Číně roste obrovským tempem
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
