Bloudění pokračuje

V dubnu 2008 se uskuteční sjezd KDU-ČSL, který možná bude i volebním

Jiří Čunek po zasedání celostátní konference KDU-ČSL sdělil novinářům: „Milion jsem našetřil já, milion mi půjčil otec a jeden a půl milionu bratranec Jan Machů, který od roku 1991 podniká.“ Zda ony rodinné transakce proběhly bankovními převody, anebo v obligátních igelitkách, proč se uskutečnily v době, kdy Čunek ještě nevěděl, že se stane vsetínským starostou, a ledacos dalšího, zůstává nadále tajemstvím. „Předvedl jsem všechno, co jsem chtěl, jakékoli další pitvání už dělat nebudu,“ prohlásil Jiří Čunek. Pouze prý chránil rodinu, když neřekl všechno hned rovnou, ale také nevyužil nabídek jakýchsi odborníků, ochotných „udělat takový příběh“, aby jeho finance nebudily rozruch.

Zda však jeho finanční záležitosti opravdu nepatří k imaginárním příběhům, jimiž podle Čunka zásobují veřejnost jiní politici, může s konečnou platností rozhodnout jen soud.
Čunkovo obnovené trestní stíhání nějakou dobu potrvá, pokud je Nejvyšší státní zastupitelství obratem nezastaví. Mirku Topolánkovi to už může být celkem jedno. „To loučení bylo příjemné…, myslím v tom smyslu, že jsme to zvládli dobře,“ pravil poté, co mu Jiří Čunek předal rezignaci na funkce místopředsedy a ministra jeho vlády. Čunek však zůstává Topolánkovým a Bursíkovým partnerem v koaliční „trojce“ zatím do příštího dubna a možná ještě déle. V dubnu 2008 se totiž uskuteční sjezd KDU-ČSL, který měl být sice věnován programovým otázkám, ale kvůli tlaku části lidové strany na Čunka bude asi i sjezdem volebním. Tlak to byl tentokrát nebývale silný! V KDU-ČSL se nestává, aby veřejně vyzvali „bratra předsedu“ k odstoupení senátoři, část poslanců a také zástupci krajských organizací, byť těch „českých“ a co do členstva nepříliš početných. Protože však Čunek před konferencí potvrdil, že z čela strany sám neodstoupí, mohla mu teoreticky vyjádřit nedůvěru, ale nikoli ho odvolal, což smí pouze sjezd. Hlasování o důvěře by se neobešlo bez ostrého střetu mezi Čunkovými stoupenci a jeho odpůrci. Takový očistný střet by strana sice potřebovala jako sůl, ale mohl by ji také rozpoltit. S výhledem, že Čunek zůstane na místě, vyvinul překvapivě Miroslav Kalousek velké úsilí, aby svým stoupencům ve straně rozmluvil úmysl téma nedůvěry k předsedovi strany na konferenci vyhrotit. Poté se obrátil přímo na Čunka, aby i on mezi svými lidmi zařídil „klid zbraní“. Zasedání celostátní konference se skutečně začalo odvíjet podle dohodnutého harmonického scénáře. I čunkovci zatleskali Kalouskovu projevu, ačkoli byl otevřený a důrazný: Možná je „naladilo“ jeho ujištění, že už nikdy nemíní kandidovat na předsedu strany. Byla to téměř idyla, dokud nevystoupil bývalý královéhradecký vicehejtman Vladimír Derner s filipikou, kterou Kalouskovi lidé pochopili jako vykopání válečné sekyry. Nezůstali čunkovcům nic dlužni, posléze povstali a následujíce Kalouska opustili sál. Podle čunkovců šlo o méně než deset lidí, podle kalouskovců plus minus o třicet. Pro závěrečná usnesení mělo hlasovat 56 ze 78 přítomných členů konference, leč předsedající prý před hlasováním nedal počet přítomných ověřit. V takovém případě však nemusela být konference usnášeníschopná - pokud s Kalouskem odešlo víc než jen pár lidí - a přijatá usnesení by byla neplatná.
Ono by se toho ostatně tolik nestalo! Konference pouze vzala na vědomí informace předložené předsedou strany a přijala jeho vysvětlení. A dále požádala, aby únik informací z Čunkova trestního spisu byl řádně vyšetřen. To první znamená, že Čunek nebyl ani „svatořečen“, ani zneuctěn a na jeho stranické pozici se nic nemění. To druhé je nesmysl, protože politické straně nepřísluší „fušovat“ státu do řemesla. A jak to bude s dubnovým sjezdem, rozhodne se podle konference až příští měsíc. Jisté je, že programový ten sjezd být musí už proto, že Čunek byl v listopadu 2006 zvolen předsedou KDU-ČSL, aniž by prezentoval uchopitelnou programovou vizi. Lze si představit i sjezd volební, i když najít během pár měsíců nového předsedu a místopředsedy může skončit blamáží stejně jako kvapné hledání Kalouskova nástupce. Dubnový sjezd by však bylo možné přerušit (kdysi v Jihlavě a Prostějově už lidovci takový sjezd měli) a jeho volební část uskutečnit až na základě poučení z podzimních krajských a senátních voleb. Výběr nového vedení by pak mohl být racionální, kdyby Čunkovo předsednictvo, jež stranu fakticky nevede, dokázalo cosi tak náročného jako volební kandidátky a kampaň seriozně připravit. Kdyby se mu to však nepovedlo a KDU-ČSL ve volbách vyhořela, odepsalo by nejen sebe, ale směrem do hrobu by posunulo celou lidovou stranu. Lidovou, neboť z celostátní konference podle jednoho moudrého účastníka „Češi odešli a zůstala moravská strana“. Ta v KDU-ČSL představuje většinu a není „západnicky“ křesťanskodemokratická.

Autor je komentátor Českého rozhlasu 1-Radiožurnálu