Kdo ještě před pár měsíci projížděl oblastí bývalého vojenského prostoru Ralsko, ze kterého jsme s velkou slávou v roce 1990 vyprovázeli sovětskou armádu, měl pocit, že se vrátil oněch dvacet let zpět.
Autor: Jakub Stadler
Potkával staré otlučené vojenské objekty, betonové kolosy v různém stádiu rozpadu a na sklonku léta i pravé hřiby nasáklé atmosférou doby a možná i trochou benzínu…
O tom, že bude lépe, slyšeli obyvatelé Ralska už mnohokrát. Veškeré snahy o rekultivaci tu ale vyznívaly vniveč. Nepovedlo se realizovat ani z jeden ambiciózních projektů – autodrom mladoboleslavské škodovky, přírodní rezervaci s bílými nosorožci nebo Kludskyland. Přitom Ralsko je svoji rozlohou čtvrté největší město v České republice. Jenže má pouhých 2200 obyvatel na 170 kilometrů čtverečných a z 90 procent jej tvoří lesy a zeleň.
Ralsko procitá
Radní města po odsunu vojsk nepříliš úspěšně sháněli nové investory. Obec potřebovala zlikvidovat vojenské objekty, dekontaminovat půdu, začít stavět a samozřejmě přispívat do městské pokladny svými penězi. I relativně nově vystavené panelové domy zely prázdnotou a ruka času i zlodějů ukrádala na všem, co šlo. Bývalý vojenský prostor Ralsko poctila občas svojí návštěvou výprava poslanců či senátorů, ale k novým investicím nepřispěla. Jen si odnesla nasbírané plody lesa. Časem ustalo i to.
Od letošního jara se ale v Ralsku hodně změnilo. Nový starosta Miloš Tita dokázal přivést prvního velkého investora, který by měl městský rozpočet výrazně posílit. A chystá i další investiční příležitosti. Ralsko se tak snad konečně začíná stavět na nohy. „Sluneční elektrárny, které zde dnes staví společnosti eEnergy Ralsko, stojí na pozemcích v majetku města, které je firmě pronajalo na dvacet pět let,“ říká Tita. Celkem jde o plochu zhruba 60 hektarů, na kterých již rostou fotovoltaické elektrárny. Jejich celkový výkon by měl přesahovat 30 megawattů.
Radnici se podařilo dohodnout s firmou platbu za pronájem pozemku dopředu – měla by tak ještě letos získat do své pokladny přibližně 40 milionů korun. To je pro představu částka, která odpovídá ročnímu příjmu městské pokladny. „Se zahájením činnosti elektráren počítáme do konce letošního roku,“ potvrzuje Martin Shenar, předseda představenstva společnosti Amun.Re, která elektrárny staví. „Většinu těchto peněz chceme použít na výstavbu vodovodů a kanalizací,“ říká starosta Ralska s tím, že sama eEnergy ještě slíbila v Kuřívodech udělat nové chodníky za zhruba dva milióny korun. Peníze by problém být neměly – už proto, že společnost eEnergy 1. září přešla do stoprocentního vlastnictví energetického gigantu ČEZ.
Jednou bude líp
Hlavní přínos nového investora ale není jen v jednorázovém příjmu pro městskou pokladnu, více jak dvakrát tak vysokou částku totiž eEnergy investovala do dekontaminace půdy, odstranění pyrotechnické zátěže, odstranění starých vojenských budov, likvidace tankodromů a podzemních staveb v bývalém vojenském prostoru, kde staví sluneční elektrárny. Práce běží neuvěřitelně rychle – tam, kde ještě před prázdninami stály rozpadající se budovy, je dnes srovnaný pozemek bez jakýchkoliv zbytků sutin, připravený na montování solárních panelů. Po ukončení nájmu se navrátí vyčištěný a dekontaminovaný pozemek městu. Celkem tak firma jen do těchto prací v Ralsku investovala 112 milionů korun.
V městské části Kuřívody navíc vyrostla průmyslová zóna o rozloze 12 hektarů. Pozemky tu patří městu a už se také objevují první zájemci o koupi. Kdyby se podařilo všechny pozemky v zóně prodat, získala by městská pokladna podle Tity řádově 20 až 30 milionů korun. V jednání jsou zatím prodeje celkem za pět milionů. Radnice se snaží podporovat i takové projekty, které mohou čerpat peníze z evropských strukturálních fondů. „V Ralsku máme více jak třicetiprocentní nezaměstnanost. Každý investor, který přinese nové pracovní příležitosti, je tedy velmi vítaný. Zatím máme od investorů slíbeno 150 až 230 nových míst,“ doufá v lepší časy Miloš Tita.