Nedávno zveřejněné údaje o spotřebitelských cenách v USA oživily optimismus, že Federální rezervní systém (Fed) ve své snaze udržet inflaci pod kontrolou nezvedne úrokové sazby v nadcházejících měsících více než jednou. Finanční trhy podle všeho již počítají s tím, že Fed na zasedání 24. srpna zvýší sazby o čtvrt procentního bodu. Jestliže k tomu opravdu dojde, mělo by to mít jenom malý, nebo dokonce žádný vliv na kurs dolaru a trh obligací.
Naděje, že zvýšení sazby federálních fondů bude pouze jednorázové jako v roce 1997, je ale možná až příliš optimistická. Fed musí pokračovat ve svém zápase s rozpornými signály, jež přinášejí finanční trhy, silná hospodářská aktivita Spojených států a stále ještě utlumená inflace.
Trhy obligací naléhavě čekají na znamení, že tempo růstu americké ekonomiky se konečně zpomalí na tři procenta, tedy na úroveň, kterou předseda Fed Alan Greenspan podle všeho považuje za udržitelnou. Bohužel důkazy o zpomalení jsou ale zatím neprůk azné. Domníváme se, že tak to může zůstat až do podzimu. To ponechává otevřené dveře pro možné další zpevnění měnové politiky Fed počátkem října. Proto je těžké předpokládat, že ceny obligací mají nějaký větší prostor k růstu v blízkém období.
Podle názoru ING Barings bude Fed pravděpodobně schopen zajistit postupné zpomalení hospodářského růstu, respektive měkké „přistání . Předpokládáme, že tempo růstu hrubého domácího produktu oslabí z impozantních čtyř procent v uplynulých třech letech pod tři procenta ve druhé polovině letošního roku. Jedním z důvodů tohoto našeho vzrůstajícího přesvědčení je, že Fed se chová z hlediska možné akcelerace inflace preventivně. To snižuje pravděpodobnost dlouhé série vzestupů úrokových s azeb, jíž se mnozí pozorovatelé obávají a která by s sebou nesla riziko prudšího hospodářského zpomalení. Rovněž to vede k závěru, že korekce na kapitálovém trhu budou pravděpodobně poměrně mírné.
Načasování a míru hospodářského zpomalení je nicméně těžké předpovědět. Vzhledem k silné spotřebě a investicím je možné, že úkolem zvýšení úrokových sazeb, jež se očekává tento měsíc, je stlačit hospodářský růst pod tři procenta ročně, tedy na již zmíněnou úroveň, kterou Fed považuje za udržitelnou. V takovém případě by se pak sazby v dalším období neměnily a bránilo by se infla ci. Vyšší ceny ropy, které mohou inflaci zvednout, se podle nás neudrží. Oslabování dolaru v důsledku snižování růstového diferenciálu mezi americkou a ostatními ekonomikami se pravděpodobně rovněž nestane velkou inflační hrozbou. Přebytek výr obních kapacit uvnitř i vně USA bude tlumit výrobní ceny, přičemž pokrok v informačních technologiích slibuje pokračování vzestupu produktivity a snižování nákladů.
Nelze ovšem lehkovážně vyloučit riziko, že Fed svou měnovou politiku přitvrdí příliš, anebo naopak málo. Jestliže by Fed neporozuměl signálům, možná z důvodu neočekávaně silných hospodářských aktivit v globálním měřítku, a nepřitvrdil by svou politiku dostatečně rychle a razantně, americký ekonomický růst by mohl pokračovat dlouhodobě neudržitelným tempem až do roku 2000. Vzestup inflace, k němuž by nakonec došlo, by pak mohl přinutit Fed ke zpožděné a větší sérii úprav úrokových sazeb směrem nahoru, která by zřejmě odstartovala prudké hospodářské zpomalení a probl émy kapitálového trhu na konci roku 2000 nebo počátkem roku 2001.
Méně pravděpodobná je varianta, že Fed si bude počínat příliš agresivně. Kdyby k tomu nicméně došlo, prudký vzestup sazeb by přinesl vážné škody globálním hospodářským aktivitám a silně by omezil chuť investorů k riziku, zejména pak na ml adých trzích. V případě realizace tohoto scénáře by inflace dále klesla, a tím umožnila Fed rychle napravit svou vlastní chybu dramatickým uvolněním měnové politiky.
I při vědomí příznivého růstu a mírné inflace v USA v posledních letech nelze přehlédnout existenci několika nerovnováh. Akciový trh se zdá být těžce nadhodnocen, a posiluje dokonce i v situaci, kdy růst zisku slábne. To vytvoři lo podklad ke vzestupu zadlužení, které se ovšem může stát náhle velmi tíživé, jestliže trh prudce poklesne. Nadhodnocený akciový trh rovněž povzbudil příliv zahraničního kapitálu, který následně umožnil posilování dolaru bez ohledu na prohloubení defici tu běžného účtu platební bilance. Oživení v globálním měřítku by mohlo odlákat kapitál ze Spojených států jinam a podpořit růst dovozních cen. Určité náznaky takového vývoje se ostatně již vyskytly v souvislosti s oslabením dolaru v několika posledních týdnech.
(anglicky psaný originál přeložila redakce)
