Ministr dopravy přichází se změnami bodového systému a zvýšením rychlosti na dálnicích. Hrozí masakry, tvrdí experti.
O co pomaleji se stavějí české dálnice, o to více návrhů na změny v dopravních předpisech předkládá ministr dopravy Dan Ťok. Podle dopravních expertů jsou šité na míru pirátům silnic s tučnými konty a vazbami na politiky.
Ministerstvo dopravy přitom změny bodového systému představuje jako zjednodušení. „Zaměřujeme se na nejčastější prohřešky na silnicích, které někdy končí i tragicky. Cílem je postihovat především piráty silnic, kteří ohrožují ostatní. Kdo neporušuje pravidla, nemusí se obávat, že od policie dostane vysokou pokutu a body na své konto. Naopak bagatelní přestupky jako špatné parkování, zapomenutí dokladů nebo nízké překročení rychlosti jsou bez bodů a bez drakonických pokut,“ říká ministr dopravy Dan Ťok.
Jaká by měla být maximální povolená rychlost na českých dálnicích?
Nová podoba bodového systému počítá s udělováním bodů ve třech pásmech 0,4 a 6 bodů. Zavádí se zároveň princip dvakrát a dost, pokud se tedy řidič dopustí závažného přestupku dvakrát, přijde na rok o řidičské oprávnění. O uloženém počtu bodů se řidič okamžitě dozví. Kdo bude chtít, bude moci dostat informaci například textovou zprávou.
Největší zabiják za nula bodů
„U méně závažných přestupků se pokuty sníží. Například překročení rychlosti o 10 km/h, které je dnes za dva body, snižujeme na nulu.
Mírnější budou pokuty u špatného parkování, zapomenutí dokladů nebo nerozsvícených světel. U těchto přestupků ponecháme u blokové pokuty rozpětí nula až 1500 korun, aby policisté měli prostor řidiče na přestupek upozornit a u nejméně závažných přestupků to řešit domluvou,“ dodává ministr Ťok. U bagatelních přestupků může dnes policista na místě uložit až dvoutisícikorunovou pokutu.
Začínající řidiči by mohli mít po dvouletou dobu pouze šestibodovou hranici, po které mohou přijít na rok o řidičský průkaz.
Jenže v tom, co je méně závažný přestupek, se ministr dopravy diametrálně liší od dopravních expertů. Právě překračování rychlosti o deset kilometrů v hodině totiž podle odborníků patří k hlavním příčinám nehod se smrtelnými následky v obcích.
„Rozdíl mezi padesátkou a šedesátkou je obrovský. Při rychlosti 50 kilometrů v hodině je šance na přežití chodců 50 procent, při rychlosti 60 kilometrů v hodině jen 15 procent. V obcích se rozhodně nemůže tolerovat překročení rychlosti o více než pět kilometrů v hodině,“ upozorňuje dopravní expert Robert Šťastný.
Překračování rychlosti o deset kilometrů v hodině tak podle něj rozhodně nepatří k méně závažným přestupkům. Naopak. „Polovinu mrtvých máme v obcích. Nejde jen o chodce na přechodu. Mezi další patří srážka automobilů, které pak odskočí na chodník. S vyšší rychlostí se zhoršují i následky pro posádky v autech,“ vypočítává Šťastný.
Návrh ministerstva dopravy kromě tolerance překračování rychlosti zavádí i další změny. Například pevně dané pokuty, které policie může uložit na místě. Konkrétně za vjetí na železniční přejezd přes zákaz, překročení rychlosti o 50 kilometrů v hodině nebo například projetí křižovatky na červenou bude pět tisíc korun na místě a šest bodů.
Za držení telefonu při řízení nebo nedodržení bezpečné vzdálenosti policista na místě uloží 2500korunovou pokutu a řidič dostane čtyři body. Nepoužití bezpečnostních pásů, nepoužití autosedačky, nepřipoutané dítě nebo jízda na motocyklu bez přilby přijde na 1500 korun a řidič dostane čtyři body.
Ruská cesta
Novela také navrhuje po britském vzoru zavedení takzvaného řidičáku na zkoušku. Ze statistik jednotlivých zemí EU vyplývá, že řidiči s krátkou praxí jsou častými viníky dopravních nehod s vážnými následky. Začínající řidiči by proto mohli mít po dvouletou dobu pouze šestibodovou hranici, po které mohou přijít na rok o řidičský průkaz. Zavedení tohoto opatření například v Rakousku snížilo počet nehod se zraněním o 19 procent.
Podle dopravních expertů přitom změny bodového systému v Česku nejsou potřebné. „Nedostatky nejsou v současném nastavení bodového systému, ale v jeho aplikaci. Nikdo nepostihuje notorické piráty silnic,“ říká Šťastný.
| Celkové ekonomické ztráty z dopravní nehodovosti za rok 2017 | |||
|---|---|---|---|
| Výše ztrát | Počet osob (nehod) | Ztráta na osobu (nehodu) | Celkové ztráty |
| na lidských životech (zemřelí do 30 dnů po DN) | 577 | 19 784 000 | 11 415 368 000 |
| v důsledku těžkých zranění | 2 286 | 5 097 500 | 11 652 885 000 |
| v důsledku lehkých zranění | 24 719 | 716 700 | 17 716 107 300 |
| z nehod jen s hmotnou škodou | 82 558 | 386 400 | 31 900 411 200 |
| Celkové ztráty za rok 2017 (v Kč) | 72 700 000 000 | ||
Zdroj: výpočet CDV
Zavedení bodového systému mělo podle něj dva cíle. „Jednak vybodovat grázly na silnicích. A zároveň nás slušňáky přimět, abychom zpomalili, když nabereme první body,“ vysvětluje Šťastný. „Chyba je, že se body nedávají tak, jak by měly. A s problémovými řidič se nepracuje. Ti bohatí si vlastně jen na školeních řidičů koupí odečet bodů. Aniž by se skutečně řešily jejich nedostatky a zlozvyky za volantem. Jde jen o peníze, je to jako v Rusku,“ dodává.
Ze spravedlivého systému se tak podle něj stal nástroj, který dopadá jen na chudší řidiče, zatímco ti movitější si s předpisy dál nedělají starosti, a pokud nasbírají body, zaplatí jen „odpustek“.
Zrychlení přinese kolapsy
Notorickým pirátům silnic vyhovuje také to, že rychlost namísto policie stále častěji měří automatické radary. „Obce chtějí vydělat, je pro ně důležité, že dostanou zaplaceno za auto, které jede vysokou rychlostí. Ale už nedohledávají konkrétního řidiče, který přestupek způsobil. Ten proto nedostane přidělené body, a tak ani nemění své chování na silnici,“ upozorňuje Šťastný.
Ve vyspělých zemích si umějí i s touto situací poradit. „Pokud se nepodaří identifikovat řidiče, napíšou se body na automobil. Pokud majitel řidiče neidentifikuje, nemusí auto s neodepsanými body získat technickou kontrolu nebo má dražší pojistku,“ popisuje Šťastný modely ze zemí, kde se daří počty nehod snižovat.
V Česku naopak počty mrtvých na silnicích loni vzrostly. Při nehodách v roce 2018 zahynulo 565 lidí, o 63 více než v roce 2017. Nepromyšlené úpravy bodového systému, které představilo ministerstvo dopravy, mohou počty mrtvých dál zvýšit. Stejný efekt má i další populistický krok ministerstva – plánované zvýšení maximální rychlosti na dálnicích na 140 kilometrů v hodině. Náplast, která má zakrýt skutečnost, že se loni v Česku otevřely jen čtyři kilometry nových dálnic, může vést k dalším masakrům na silnicích. Přitom pro řidiče v Česku kromě malé skupinky majitelů rychlých vozů s tmavými skly není zvýšení rychlosti na dálnicích prioritou.
Mnohem důležitější je, aby rozestavěné dálnice nekončily uprostřed polí a ty hotové nebyly každých několik kilometrů paralyzované omezeními, na kterých stavební firmy nepracují vůbec, nebo tempem, jaké je v jiných podnicích obvyklé v době celozávodní dovolené.
Zpomalení zachraňuje třetinu životů
Populistický plán ministerstva dopravy by byl kontroverzní i v mnoha zemích, kde má dálniční síť mnohem blíže k dokonalosti. V Česku, kde autostrády připomínají okoralý ementál, ale působí naprosto nepatřičně. Navíc namísto zrychlení cestování po dálnicích může přinést pravý opak.
„Lidi primárně nezajímá, jestli mohou jezdit o deset kilometrů v hodině rychleji. Ale to, že po dálnici pojedou plynule a bezpečně. A nebudou někde hodinu stát v koloně kvůli nehodě. Se zvýšením rychlosti na 140 kilometrů stoupne jak počet nehod, tak jejich následky a tím i množství kolon na dálnicích. Zvýšení rychlosti na dálnicích by bylo naprosto kontraproduktivní. Bude více nehod, více kolon a zdržení,“ varuje Šťastný.
V zemi, kde policie ročně zaznamená 300 případů jízdy v protisměru na dálnici, možná není zvyšování povolené rychlosti dobrý nápad
Navíc na celé dálnici D1 je podle něj rychlost 140 kilometrů v hodině reálné zavést zhruba jen na padesáti kilometrech. Což přinese časovou úsporu minutu až dvě. „Když pak člověk stojí sedm minut na semaforu v Brně v Pisárkách, tak to veškerou úsporu naprosto odbourá,“ upozorňuje Šťastný na absurditu ministerského návrhu. Vývoj v Česku jde přitom opačným směrem než ve vyspělých zemích. „Ve Francii si spočítali, že když sníží o deset procent rychlost, zachrání 30 procent životů. A funguje jim to. V Nizozemsku v době špiček omezují rychlost na dálnicích na 80 kilometrů v hodině, a lidé dojedou do cíle rychleji,“ porovnává Šťastný.
Konec papírových kuponů
Kromě nepodařených změn bodového systému nebo zvyšování maximální rychlosti na dálnicích chystá ministerstvo dopravy i další opatření. Tentokrát pozitivnější. Dálniční známky přejdou do elektronické formy a odpadne jejich vylepování na čelní sklo. Umožní to vládou schválená novela zákona o pozemních komunikacích. Možnost platby za používání dálnic prostřednictvím internetu či mobilní aplikace má začít fungovat od roku 2021. Roční kupon bude i nadále stát 1500 korun, horní limit se nezvýší.
„Řidič zaregistruje přes internet nebo v mobilní aplikaci registrační značku vozidla, zaplatí a už nemusí lepit známku na čelní sklo. Počítáme i s tím, že poplatek půjde uhradit i na vybraných distribučních místech, kde si dneska řidiči kupony kupují. Ušetříme tím až sto milionů korun za tisk a distribuci klasických známek,“ dodává ministr dopravy Dan Ťok.
Od roku 2021 si tak řidiči vozidel do 3,5 tuny budou moci vybrat mezi online platbou a nákupem na prodejním místě, papírové kupony úplně skončí. Prakticky totiž půjde zaregistrovat přes e-shop registrační značku vozidla, zaplatit dálniční poplatek a jezdit.
Kupovat bude možné stejně jako dnes desetidenní, měsíční a roční kupony. Změna způsobu úhrady dálniční poplatek nezvýší, a tak se počítá nadále s cenami 310 korun, 440 korun a 1500 korun.
Kontrolu zaplacení dálničního poplatku bude jako doposud provádět celní správa a policie. Využívat k tomu bude několik stálých nebo mobilních kamer. Platby bude evidovat informační systém ve správě Státního fondu dopravní infrastruktury. Videotolling již používají například na Slovensku, v Rakousku či Maďarsku, zavedení systému chystá také Německo.
Článek vyšel v magazínu Profit
