Pět nejbohatších lidí na naší planetě se v posledních letech stalo ještě mnohem bohatšími. Od roku 2020 totiž jmění těchto miliardářů po očištění o inflaci stouplo o zhruba 114 procent, takže dosáhlo celkové hodnoty 869 miliard dolarů (asi 19,5 bilionu korun). Vyplývá to z výroční zprávy společnosti Oxfam, která se dlouhodobě zabývá světovým bohatstvím a jeho distribucí.
Ačkoliv nejbohatší muži v minulých letech výrazně zbohatli, zhruba pět miliard lidí po celém světě naopak zchudlo, a to právě hlavně kvůli vysoké inflaci, dopadům války na Ukrajině či vinou pandemie covidu. Což mimo jiné znamená, že pokud by společnost jako taková měla docílit toho, aby nikdo na světě nežil v chudobě, současným tempem by jí to trvalo téměř 230 let.
Přestože ale nerovnost mezi lidmi narůstá, podle CNN zpráva přináší i pozitivní zjištění. K nim patří třeba skutečnost, že pracovníkům v mnoha odvětvích se loni dařilo posílit svůj vliv především díky stávkám, v nichž bojovali za vyšší plat a lepší pracovní podmínky.
Polovinu nárůstu zajistili Američané
S nespokojeností svých zaměstnanců se mnohdy museli vyrovnat i nejbohatší muži planety, jejich jmění to ale rozhodně nijak zásadně nepoškodilo. Nejvíce se v uplynulých letech dařilo majiteli firem Tesla a SpaceX Elonu Muskovi. Hodnota jeho jmění na konci loňského listopadu vystoupala na 245,5 miliardy dolarů (zhruba 5,5 bilionu korun), což je o 737 procent více než v březnu 2020.
Druhým nejbohatší mužem světa byl vloni Bernard Arnault, který založil francouzský koncern LVMH vyrábějící luxusní zboží. Odhadovaný majetek jeho rodiny dosáhl hodnoty 191,3 miliardy dolarů (asi 4,3 bilionu korun), což představuje nárůst o 111 procent. Zakladatel Amazonu Jeff Bezos oproti tomu vlastnil jmění za 167,4 miliardy (přibližně 3,8 bilionu korun), tedy takřka o čtvrtinu více.
Bohatství zakladatele softwarové společnosti Oracle Larryho Ellisona se dočkalo 107procentního nárůstu na 145,5 miliardy dolarů (necelých 3,3 bilionu korun), přičemž seznam pěti nejbohatších mužů uzavírá známý investor Warren Buffet, jehož majetek vzrostl o 48 procent na 119,2 miliardy (2,7 bilionu korun).
Jmění všech světových dolarových miliardářů se pak od roku 2020 zvýšilo o 34 procent, konkrétně zhruba o 3,3 bilionu dolarů (asi 74 bilionů korun). Téměř polovinu tohoto nárůstu přitom zajistili miliardáři ze Spojených států amerických.
Vysoké zisky také díky monopolu
Jednomu procentu nejbohatších lidí na světě podle Oxfamu aktuálně patří zhruba 43 procent veškerých finančních aktiv. Ve Spojených státech tato skupina vlastní 32 procent majetku. V Asii se jedná o rovnou polovinu, zatímco na Středním východě a v Evropě o 48, respektive 47 procent.
Oxfam zároveň uvedl, že výrazný růst bohatství miliardářů způsobily především vysoké zisky jejich společností. Celkem 148 největších světových korporací dosáhlo za 12 měsíců před červnem 2023 zisků ve výši téměř 1,8 bilionu dolarů (přes 40 bilionů korun). To je přitom o zhruba 52,5 procenta více, než jaký byl průměrný zisk těchto firem mezi lety 2018 až 2021.
Instituce navíc upozorňuje na fakt, že k vyššímu zisku často dochází i kvůli takřka monopolnímu postavení některých firem. „Světové vlády musejí zasáhnout, aby rozložily tyto monopoly, poskytly pracovníkům větší pravomoci, zdanily masivní firemní zisky a zásadně investovaly do veřejných statků a služeb,“ uvedl ve svém prohlášení Amitabh Behar, dočasný výkonný ředitel Oxfam International.