S krátkými prošedivělými vlasy, brýlemi v kovových obroučkách a uctivým vystupováním vypadá pětapadesátiletý Andrej Vavilov jako běžný profesor ekonomie. Vystupuje jako muž, jenž se zasloužil o přechod někdejší sovětské ekonomiky na tržní systém.
Jen málokterý akademik však dokáže svou erudici zúročit tak dobře jako on. Když v roce 2009 platil za bezmála osmisetmetrový byt v budově Time Warner Center (TWC) s výhledem na newyorský Central Park, stálo ho to 37,5 milionu dolarů; přinesl je v hotovosti.
Americké úřady se domnívají, že ony peníze pocházejí z prodeje ropné firmy Severnaja Něfť. Vavilov ji koupil v roce 2000 za 25 milionů dolarů; už v roce 2003 ji však prodal státní Rosněfti za rovných 600 milionů.
„Byl to můj velký investiční úspěch,“ citoval jeho lakonický komentář na to téma deník The New York Times. I v Rusku to vyvolalo poprask: na schůzce v Kremlu se tehdy kvůli Vavilovově transakci pustil do křížku s prezidentem Putinem největší ropný magnát té doby, spolumajitel firmy Jukos Michail Chodorkovskij. Jak jejich střet skončil, víme.
Prominenti
V roce 2009, když měl Chodorkovskij odsezeno něco přes půl trestu, koupil Vavilov zmiňovaný obří byt na Manhattanu. Právě jeho případ byl jedním z několika prominentních, které coby pověstná špička ledovce začaly přitahovat pozornost amerických úřadů.
Jiným šťavnatým případem byl tchajwanský exprezident Čen Šuej-pien, jehož manželka otevřeně přiznala, že měla „privilegované postavení“ a kasírovala miliony dolarů na úplatcích. Do New Yorku se začaly stěhovat desítky superboháčů z celého světa; zdroje jejich příjmů přitom zhusta vypadají na první pohled podivně.
Na svědomí to má mezera v zákonech: zatímco například americké banky mají povinnost sledovat, odkud se berou peníze jejich klientů, obchodníky s nemovitostmi k tomu nic nezavazuje. A tak se stalo, že luxusní nemovitosti se staly stále oblíbenějším prostředkem ukládání, případně praní kapitálu získaného v různých koutech světa různými metodami. Nasvědčuje tomu rychlý vzestup utajeného vlastnictví těch nejdražších bytů (viz mapa).
Washingtonské ministerstvo financí se proto rozhodlo proti řečené praxi zasáhnout: v průběhu letošního roku začne kupce luxusních rezidencí lustrovat. „Jsme znepokojeni možností, že se do USA dostávají špinavé peníze zadními dveřmi, prostřednictvím realitních transakcí,“ citovala média Jennifer Shasky Calveryovou, ředitelku oddělení ministerstva pro potírání finanční zločinnosti.
Program ministerského úřadu se prozatím má soustředit na New York a floridské Miami. Taková Šárka Grossová, jež v posledně jmenovaném městě vlastní (ač již neobývá) dvousetpadesátimetrový byt, se však bát zřejmě nemusí. Úřady se soustředí především na to, aby obchodníci s realitami dokázali doložit skutečné vlastníky právních entit, které se stávají novými vlastníky tamních nemovitostí.
Hlavní roli v tom hrají firmy s označením LLP, tedy s ručením omezeným - některé státy umožňují jejich anonymní vlastnictví. „Půjdeme po bankéřích, právnících, účetních, zakladatelích společností s ručením omezeným a nadací - zkrátka po lidech, kteří toky špinavých peněz umožňují,“ řekl konsorciu investigativních novinářů (ICIJ) Patrick Fallon z FBI, jenž se bude na programu podílet.
Ruští miliardáři do NY
Kauza má také jistý politický kontext. Ačkoli od Vavilovovy koupě uběhlo již sedm let a články na to téma se objevují v tisku již dva roky, ministerstvo čekalo s vyhlášením boje proti špinavým penězům až do chvíle, kdy vrcholí prezidentské primárky.
Obamova administrativa se tím dostává do nepřímo formulovaného, ale zjevného boje s Michaelem Bloombergem, bývalým newyorským starostou. Jeho oblíbeným heslem bylo: „Cožpak by nebylo skvělé, kdyby se do New Yorku nastěhovali všichni ruští miliardáři?“ Bloomberg donedávna uvažoval o tom, že by se na poslední chvíli stal nezávislým kandidátem na prezidenta.
Deník New York Times, jenž o postupu ministerstva financí informoval nejobšírněji a kauzou možného praní peněz přes nemovitosti se dlouhodobě zabývá, stojí za pravděpodobnou prezidentskou kandidátkou Demokratické strany Hillary Clintonovou. Právě ona je ze všech současných uchazečů o nejvyšší úřad Obamově administrativě nejblíže - a je to ona, kdo by Bloombergovou účastí ve volbách tratil více než kdokoli jiný.
| Parta z Time Warner Center |
|---|
| Kde bydlí pohromadě sedmnáct dolarových miliardářů? V obří budově Time Warner Center na newyorské adrese 10 Columbus Circle v jihozápadním rohu Central Parku. Funguje od roku 2003 a s 1,1 miliardy dolarů (odhad z roku 2006) patří k nejdražším newyorským nemovitostem. Kde je zakopán pes? Dvě třetiny bytů patří anonymně vlastněným organizacím. Deník The New York Times ve spolupráci s projekty OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project) a ICIJ (International Consortium of Investigative Journalists) dal dohromady seznam několika prominentních obyvatelů TWC. |
| Andrej Vavilov, ruský politik Někdejší ruský náměstek ministra financí, jenž měl za vlád prezidentů Jelcina a Putina na starost program „půjček za akcie“, v jehož rámci banky půjčovaly vládě peníze výměnou za podíly ve státních podnicích; byl už i v Rusku obviněn, ale stal se senátorem a imunita jej ochránila do doby, než byl případ promlčen |
| Vitalij Malkin, ruský finančník Ruský bankéř, někdejší vlastník banky Rossijskij Kredit, jež byla až do roku 1998 třetí největší ruskou soukromou finanční institucí; coby ruský senátor v USA lobboval proti takzvanému Magnického zákonu (uvalujícímu sankce na lidi spojené se smrtí právníka Sergeje Magnického v ruském vězení) |
| Creflo Dollar, americký duchovní Známý televizní evangelista z Atlanty, jenž učí své ovečky, že chudoba není vůlí Boží; v roce 2007 se zpovídal před Senátem, když jeho okázalé utrácení začalo hodně lidí překvapovat |
| Tom Brady, profesionál amerického fotbalu Zadák Patriotů z Nové Anglie koupil byt v 74. patře TWC v roce 2006, bůhvíproč k tomu použil vlastní charitu s názvem Odvaha pod palbou; za pět let jej zase prodal |
| José Murat Casab, mexický politik Šéf vlivné mexické politické rodiny a bývalý guvernér státu Oaxaca; jeho syn Alejandro vede státní úřad pro rezidenční výstavbu |
| Kábul Čavla, indický developer V Indii je stíhán kvůli tisícům stížností, že vybral od kupců nových bytů miliony dolarů, ale nic jim za ně nepostavil |
| Jho Low, malajsijský finančník Dlouholetý rodinný přítel malajsijského premiéra nakoupil v New Yorku a Los Angeles nemovitosti za více než 140 milionů dolarů; dvě z nich předloni prodal premiérovu nevlastnímu synovi |
| Anil Agarwal, indický těžař Zakladatel globálního těžařského konglomerátu Vedanta Resources, jehož chemické těžební postupy mimo jiné strašlivě zaneřádily Indii a Zambii; indické soudy jej viní z ilegálního vyvádění peněz ze země |
| Anna Ai Fang, čínská papalášská dcerka Dcera prominentního čínského finančníka Fang Feng-leje, jenž pracoval ve státních bankách čtvrt století od roku 1980, na své kupní smlouvě k bytu v TWC uvedla jako bydliště koleje Kolumbijské univerzity |
| Dimitris Kontominas, řecký pojišťovák Řecký mediální a pojišťovací mogul byl zatčen v roce 2014 na základě podezření, že za peníze vypůjčené coby podnikatelský úvěr koupil své dceři byt v Londýně; řečená dcera dnes bydlí v TWC |
| Jelena Alexandrovová, ruská zlatokopka Dáma, která si v Rusku našla manžela, hnojivového magnáta Dmitrije Rybolovleva, v reality show, jehož posláním je propojovat bohaté muže a půvabné vdavekchtivé mladé ženy; byt v TWC získala po rozvodu pro sebe |
| James Nicholson, americký finančník Manažer zkrachovalého hedgeového fondu byl odsouzen v roce 2009 kvůli podvodům na 40 let; úřady poté jeho byt v TWC prodaly |
| Pablo Ardila, kolumbijský politik Ani bývalý guvernér kolumbijské oblasti Cundinamarca si bytu v TWC neužívá: je ve své vlasti ve vězení, kam se dostal kvůli přijímání milionových úplatků |
| Princ Bandar bin Sultan, saúdskoarabský diplomat Dlouholetý velvyslanec Saúdské Arábie ve Washingtonu, jehož manželka, princezna Haifa, se dostala do řečí, že posílá peníze džihádistům (ačkoli americké vyšetřování to nepotvrdilo) |
| Stewart Ford, skotský finančník Na svobodě vyšetřovaný britský podnikatel vedl firmu Keydata Investment Services, jejíž kolaps v roce 2009 znamenal ztrátu veškerých vkladů pro 30 tisíc britských důchodců |
| Wang Wen-liang, čínský developer Podnikatel a člen rady Newyorské univerzity, jehož firmy stavějí čínské ambasády a konzuláty po celém světě; úřady v New Jersey nicméně zjistily, že dělníci jeho tamních firem žijí ve „strašných“ podmínkách |
Zdroj: ICIJ, OCCRP, The New York Times
Čtěte také:
Británie chce zabránit praní peněz přes reality, vznikne registr vlastníků
Belgie viní největší švýcarskou banku z praní špinavých peněz
