Když loni na podzim zkrachoval britský gigant Thomas Cook, znervózněly i pojišťovny, které s výplatou náhrad klientům padlé cestovky neměly nic společného.
Zajistitelé po celém světě plošně začali na pojistné domy tlačit, aby se povinné pojištění proti úpadku cestovní kanceláře zpřísnilo. Cena šla nahoru a třeba v Česku začaly některé pojišťovny nové cestovky odmítat. A letošní pandemie situaci dramaticky zhoršila a jen k minulému týdnu podle čerstvých dat ministerstva pro místní rozvoj ukončilo svou činnost už 48 cestovních kanceláří (viz box O desítky méně).
Běžnou praxí dosud je, že se zákonná pojistka uzavírá na rok. Některé cestovní kanceláře ovšem mohou mít s dalším prodloužením problém. „Jak to bude ve skutečnosti vypadat, nevíme, je docela dobře možné, že pojišťovny třeba polovinu trhu nepojistí,“ říká za Asociaci cestovních kanceláří ČR Jan Papež. S trochou nadsázky lze tedy říci, že pokud cestovku nepoloží koronavirus, může ji dorazit pojišťovna, která kvůli vysokému riziku odmítne klíčovou pojistnou smlouvu prodloužit. Zákonné pojištění pro cestovní kanceláře navíc na českém trhu poskytuje jen sedm pojišťoven ze čtyřiceti.
Že Papežem zmíněný scénář není daleko od reality, ostatně naznačují i samy pojišťovny. „Máme signály, že bude docházet ke zdražení tohoto pojištění, protože ochota zajišťoven upisovat tento druh rizika je čím dál nižší. Tlak na nárůst cen byl zahájen už krachem cestovky Thomas Cook před pár měsíci. Výše zajistného má zásadní vliv na pojistné, proto jsme bohužel byli nuceni pojistné obecně navyšovat,“ prohlásil Vlastimil Divoký z ERV Evropské pojišťovny, u které je pojištěno 110 cestovek, zejména těch velkých a středních.
„Analýza jednotlivých rizik je ještě důkladnější než v minulosti a s tím souvisí i odpovídající cenová politika,“ přidává se Honza Marek za Generali Českou pojišťovnu, u které je pojištěno 165 cestovek.
Podle odhadů České asociace pojišťoven (ČAP) vychází roční pojistné, které si tuzemské cestovky platí, na 150 milionů korun.
Přesněji se tyto údaje už samostatně nesledují. „Údaj jsme měli naposledy v roce 2015 a tehdy to vycházelo na zhruba sto milionů korun ročního pojistného, což bylo asi 0,53 procenta ročních tržeb cestovních kanceláří,“ říká mluvčí ČAP Veronika Nová.
Sílící tlak
Cestovní kanceláře navíc čelí i sílícímu tlaku klientů, mezi nimiž panuje povědomí o umělém zadržování jejich peněz. Kanceláře se tím dostávají do situace, kdy musejí vracet peníze ze svého, neboť již uhrazenou zálohu na ubytování v Egyptě či Turecku jen těžko dostávají od partnerů obratem zpět. Navíc některé hotely nabízejí pouze změnu termínu. Tuto složitou situaci navíc přiživuje kromě uzavření hranic také takzvaný lex voucher, kterým se vláda snažila cestovnímu ruchu pomoci tím, že lidé, kteří si zaplatili na termín mezi letošním 20. únorem a 31. srpnem dovolenou, si mohou vzít poukaz a do konce srpna příštího roku si na něj vybrat jiný zájezd.
Jinak jim kancelář musí nejpozději do poloviny září 2021 vrátit peníze.
Realita je taková, že kolem tohoto opatření panuje doslova chaos. Tuto pomoc cestovkám sice zavedly i jiné země, jenže u nás vláda stanovila velké množství výjimek, na koho se voucher nevztahuje a kdo může poukázku odmítnout.
„Takřka každý klient se s námi dohaduje, protože je přesvědčený, že splňuje nějakou výjimku,“ říká například marketingový šéf cestovky České kormidlo Aleš Kotek. „Dokud budou mít klienti možnost požadovat vrácení peněz, budou to dělat. V konečném důsledku doženou cestovní kanceláře k insolvenci, celá situace tak zasáhne i pojišťovny,“ dodává Kotek a pokračuje: „Od poloviny února jsme bez tržby, ostatní cestovní kanceláře jsou na tom stejně a tento stav nemohou přežít všechny.“
Lex voucher neřeší ani situaci, že cestovní kancelář má pojištění jen na jeden rok a může se stát, že vydá voucher na dobu, na kterou už pojištěna nebude. „Povinnost vrátit klientům peníze zpět se tedy znovu objeví v září 2021 a tuhle časovanou bombu si pojišťovny jistě uvědomují a můžeme čekat, že pojistné podmínky na sezonu 2021 budou jiné než doposud. Dokonce se dá očekávat, že bude velmi obtížné nechat cestovní kancelář pojistit a ve hře zůstanou jen nejsilnější cestovní kanceláře, protože pojištění pro případ úpadku je zákonná podmínka,“ upozorňuje na klíčový problém Kotek.
Mělký fond
Strašák v podobě zkrachovalých cestovek tak obchází tuzemské pojišťovny už několik měsíců. Závazky každé cestovní kanceláře sice ze zákona kryje ono povinné pojištění, ale jen do výše sjednaného limitu. Ten vychází minimálně na třicet procent tržeb. Pokud toto krytí nestačí, přichází na řadu úhrada z garančního fondu. Jenže v něm je podle dat Státního fondu rozvoje bydlení, který jej spravuje, jen 61 milionů korun. To je částka, která zhruba odpovídá ročním tržbám jedné středně velké cestovky.
Pokud by rezervy pojišťoven ani garanční fond na úhradu případných dluhů po cestovních kancelářích nestačily, musel by nastoupit stát. A tedy i daňový poplatník. Vlastimil Divoký z ERV Evropské pojišťovny přesto zůstává v tomto ohledu klidný. „Vzhledem ke zpřísněním povinnosti reportingu ze strany cestovní kanceláře a stále důkladnějšímu posuzování podmínek ze strany pojišťoven je limit ve většině případů dostačující pro uhrazení všech závazků,“ říká.
Pojišťovny si navíc nad rámec zákona ještě vytvářely polštář v podobě jednorázového depozitu, který každá cestovka při prvním uzavření pojistné smlouvy musela složit. Výši stanovila pojišťovna a byla individuální. Pokud cestovka činnost ukončí dobrovolně, depozit se jí vrátí. Pokud ale zkrachuje a zůstanou dluhy, o svůj depozit přichází. „Celkový depozit za všechny pojištěné CK je několik stamilionů korun,“ říká například za Uniqa pojišťovnu Eva Svobodová. Přesné číslo jednotlivé pojišťovny nezveřejňují.
Stay home
Pomoci cestovnímu ruchu by měl plán, který se ve spolupráci s asociacemi rodí na ministerstvu pro místní rozvoj (MMR). Jeho součástí by měla být zejména masivní podpora domácího trhu a ve hře jsou i poukazy, kterými by stát přispěl na tuzemskou dovolenou. Podmínky těchto druhů poukázek zatím MMR řeší. „V tuto chvíli diskutujeme varianty systému distribuce a financování,“ říká pro týdeník Euro šéfka komunikace MMR Veronika Vároši.
Podle cestovek ovšem bude zásadní, aby takový poukaz nedopadl fiaskem.
„Pokud by měl být zaveden mechanismus poukázek na domácí dovolenou, pak je zásadní, aby z distribuce poukázek bezdůvodně neprofitovaly ‚stravenkové firmy‘ a distribuce byla zajištěna přímo státem, například prostřednictvím státní agentury Czech Tourism,“ poznamenal například Roman Škrabánek, prezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur.
Dokud budou mít klienti možnost požadovat vrácení peněz, budou to dělat. V konečném důsledku doženou cestovní kanceláře k insolvenci.
O desítky méně
Zatímco na konci března na českém trhu fungovalo 845 cestovních kanceláří, k minulému týdnu to podle ministerstva pro místní rozvoj bylo už jen 797. Číslo to navíc není konečné. „Předpokládáme, že ještě dalších několik desítek cestovních kanceláří ukončí v souvislosti s omezeními vyvolanými šířením koronaviru svou činnost,“ konstatovala za MMR šéfka komunikace Veronika Vároši. Jako jedna z prvních padla v době koronaviru cestovní kancelář Aeolus. Z insolvenčního rejstříku ovšem vyplývá, že pandemie byla jen pověstnou poslední kapkou. Už podle návrhu na zahájení insolvenčního řízení podepsaného jednatelem firmy Antoniem Iliopoulosem dlužil Aeolus téměř 40 milionů korun. „Stále se naše cestovní kancelář nachází ve fázi, kdy ještě nepadlo rozhodnutí o úpadku,“ píše se na webu firmy. Ne všechny cestovky pak končí krachem, některé činnost ukončily dobrovolně bez nutnosti vyhlášení úpadku.
O autorovi| Petra Jaroměřská, jaromerska@mf.cz
