SPOLEČNOST DESKO I když se společnosti Desko podařilo úspěšně proniknout na turecký trh, přesto zde podnik utrpěl citelnou finanční ztrátu. Podle ředitele firmy Vladimíra Baldy je to do určité míry vina i českého velvyslanectví v Ankaře. Společnost Desko z Desné v Jizerských horách v Turecku uspěla se svými kompaktními světly do pečicích sporáků.
SPOLEČNOST DESKO I když se společnosti Desko podařilo úspěšně proniknout na turecký trh, přesto zde podnik utrpěl citelnou finanční ztrátu. Podle ředitele firmy Vladimíra Baldy je to do určité míry vina i českého velvyslanectví v Ankaře.
Společnost Desko z Desné v Jizerských horách v Turecku uspěla se svými kompaktními světly do pečicích sporáků. S tímto trhem má však i jednu velmi negativní zkušenost. „Náš obchodní partner, firma Teba, se dostala do finančních potíží a přestala nám platit. Domácí věřitelé podali na Tebu u obchodního soudu žalobu. Jelikož ani na základě platebního rozkazu nebyly pohledávky uhrazeny, byla provedena exekuce. Obstavený majetek byl poté prodán v aukcích. Bohužel se však stalo, že exekuce se vztahovala i na konsignační sklad v Turecku, který byl prokazatelně vlastnictvím naší firmy a pracoval v celním režimu,“ popisuje případ ředitel firmy Desko Vladimír Balda.
JE, ČI NENÍ RADA V ZÁVĚTŘÍ?
Na základě tohoto případu navíc vznikl spor mezi společností Desko a českou ambasádou v Turecku. „Přestože Teba přislíbila pomoc ve věci navrácení konsignačního skladu do Česka, nic v této věci nepodnikla. Proto jsme se obrátili o pomoc na český diplomatický sbor v Ankaře. K našemu překvapení to skončilo podáním mdlé protestní nóty a paní velvyslankyně nám ani neodpověděla na naše dopisy,“ stěžuje si Balda.
Podle něho český obchodní rada v Ankaře Josef Müller nevyvíjí v zájmu českých firem patřičnou aktivitu. „Cílem těchto lidí je pobýt pět let pěkně v závětří. Pan Müller se mě vždy zbavil tím, že mi řekl, ať si ještě připravím ty a ty podklady, a takhle pořád dokola,“ pokračuje Balda.
MŮŽETE SI ZA TO SAMI
Pohled české ambasády a obchodního rady Josefa Müllera na tuto věc je však jiný. „Firma Desko požadovala naše další intervence na vládní úrovni, ale to nebylo možné realizovat, neboť z podstaty problému jednoznačně vyplývá, že se jedná o klasický obchodní spor, který je možno řešit pouze soudní cestou. Zastupitelský úřad v Ankaře tak podnikl všechny možné kroky v rámci svých kompetencí, tj. doporučení právních kanceláří, intervence formou oficiální nóty či zajištění potřebných schůzek,“ argumentuje Müller.
Podle něho může být naopak případ firmy Desko varováním ostatním firmám, jak nemají v Turecku postupovat. „Firma Desko se dopustila několika zásadních chyb. Zřídila například konsignační sklad u obchodního partnera místo toho, aby spravováním skladu pověřila například veřejný celní sklad,“ uvádí Müller.
Toto řešení však Balda odmítá. Vzhledem k velikosti dodávek by podle něho bylo zřízení vlastního celního skladu velmi drahé, ekonomicky neefektivní a málo operativní. Firmě Desko se nakonec konsignační sklad podařilo získat zpět, musela však za něj zaplatit polovinu jeho hodnoty.
PERIPETIE NEKONČÍ
Dále se také Vladimír Balda snaží pohledávku vymoci prostřednictvím společnosti Justus, která se zabývá mimosoudním vymáháním pohledávek. I zde však narazil na všudypřítomnou nespolehlivost tureckých partnerů. „Domluvili jsme se, že nám budou v souladu s uzavřenou smlouvou podávat každých 14 dní informace, jak se to vyvíjí, ale k tomu nedochází. Když jsem byl naposledy v Turecku a domluvil jsem si s šéfem Justusu Gokhan Germeyanem schůzku, tak tam za sebe poslal dva zástupce bez jakýchkoli pravomocí,“ popisuje další trpkou zkušenost Balda.
NÁSTRAHY TURECKÉHO TRHU
* turecké úřady neustále mění svá stanoviska
* operativnost tureckých firem není na vysoké úrovni
* nespolehlivost některých tureckých firem i obyvatel
* tendence vyhýbat se placení
* zastírání skutečného stavu věcí
* úporná a zdlouhavá jednání
* tlak na nízkou cenu
* nereagování na korespondenci
* nedostatečná preciznost a malý důraz na detail
* dlouhá soudní řízení
* ilegální obchod