Boj s přírodními zákony

Greenpeace fanaticky odmítá prověřené, dostupné jádro a přitom zavírá oči před negativními dopady zelených energií

Greenpeace mám rád, protože odvedli velký kus opravdu užitečné práce. Bez přehánění organizace zachránila existenci některých koutů planety a jejích obyvatel.

Vyvedla mnoho lidí z letargie alespoň do té míry, že si začali všímat a začaly jim vadit ignorance, hulvátství a vandalismus některých korporací i států. Například při hubení velryb, vybíjení tuleňů nebo odhazování nebezpečných jedů a radioaktivních odpadů do oceánů. Ve svých počátcích hnutí Greenpeace upozornilo na strašlivé účinky pokusných jaderných výbuchů na opuštěných mořských ostrovech. Tragédie jaderné války se stala představitelnou. Nepochybuji o tom, že i veřejné mínění (na obou stranách někdejší železné opony) vedlo k zahájení prvních mezistátních rozhovorů o jaderném odzbrojení.

Greenpeace svou užitečnost dokazuje i dnes. Spolupracuje z nejvýznamnějšími odborníky, má vlastní laboratoře, provozuje vlastní výzkum, zveřejňuje znepokojivé informace a provokuje diskuse, které nutí ke kritickému myšlení. Někdy však naráží na svá vlastní omezení. Ztrácí trpělivost, nevnímá souvislosti a pomíjí některé důležité pozitivní směry vývoje. Příkladem jsou nejviditelnější kampaně Greenpeace u nás, které vede v energetice. Při nich se nemohu ubránit dojmu, že už nebojuje proti ignoranci a vandalismu, ale proti přírodním zákonům a ekonomickým zákonitostem. A přemýšlím, zač tedy bojuje.

Skleníkový omyl Greenpeace například tvrdí, že neustále zvyšujeme emise oxidu uhličitého. Podle Eurostatu se v ČR v roce 2012 snížily emise CO2 proti roku předcházejícímu o 5,2 procenta, v celé EU28 to byla 2,1 procenta. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) emise oxidu uhličitého v naší zemi klesly mezi roky 1990 a 2011 o 30,7 procenta, tedy hlouběji, než předpokládal Kjótský protokol (přijatý v roce 1997). „Pokles emisí při spalování ve zpracovatelském průmyslu na začátku 90. let byl dán útlumem a restrukturalizací některých průmyslových odvětví, ke konci období byl pokles emisí způsoben úsporami a zaváděním nových technologií. Snížení emisí v ostatních sektorech lze připsat na vrub hospodárnějšího využití energií (zvyšování energetické účinnosti, zejména zateplování budov a hospodárnějšímu nakládání s energií),“ komentuje ČHMÚ. Podobně bychom mohli pokračovat u emisí oxidů dusíku, u popílku aj.

Greenpeace tvrdí, že jsou k dispozici funkční a odzkoušené technologie na bezemisní výrobu energie, jen je chtít používat. Praxe však opakovaně ukazuje, že jejich komerční využití, tím myslím bez dotací investičních a provozních, však zatím není možné.

Sporné jsou i celkové vlivy obnovitelných zdrojů energie na životní prostředí. Jistě, mohu si pořídit krásné, ekologické a prostorné auto pro celou rodinu. Nebude vrčet, nebude nic spalovat ani vypouštět. Jenom stojí několikrát víc než to se spalovacím nebo hybridním pohonem. A nikam s ním nedojedu, protože prostě nebudu mít kde „natankovat“.

Greenpeace zcela pomíjí fakt, že existují i funkční a odzkoušené technologie, které jsou sice emisní, ale vůči ovzduší čím dál šetrnější, a navíc – jsou komerčně využitelné. Platí to i o dopravě, která se stala největším znečišťovatelem plynnými i tuhými imisemi (poté, co klesla škodlivost veškeré energetiky a většiny průmyslu), v níž ale také hodnoty znečištění na jednotku rychle klesají. A týká se to rovněž atomové energetiky, přestože Greenpeace tvrdí, že jádro trpí „nepřekonatelnými problémy“. Naproti tomu oteplování planety je patrně problém tak snadno překonatelný, že jedinou bezemisní, vyzkoušenou, průmyslově i ekonomicky funkční technologii zavrhuje.

ZASTAvIT, ZAkÁZAT Nyní máme potíže s polétavými mikročásticemi. Problém není nový, je jen „nově objeven“, respektive potvrzen, díky vědeckému poznání, zdokonalení měřicí techniky a novým zaměřením výzkumu. Následují miliardové investice do řešení problému. Odprašují se hutě, cementárny, filtrují se auta. Jenže Greenpeace nepřipouští triádu poznání, zlepšení, postupného řešení. Pro hnutí existuje pouze řešení zastavit, zakázat, hned. U velryb to šlo. Nedostatek velrybího tuku nezpůsobí blackout a nedostatek velrybího masa nerozpoutá hladomor.

Ještě v 80. letech organizace Greenpeace nebojovala proti těžbě ropy, ale proti bezohlednosti těžařů. Těžba uhlí v severočeské pánvi už je jiná historka. S tím je třeba skoncovat jednou provždy a hned. Nelze Janu Rovenskému, šéfovi a mluvčímu kampaně, upřít zručnost v PR. Uhlobaron už nefi guruje jen v materiálech Greenpeace, figuruje bez uvozovek i ve zpravodajství a analýzách objektivních, nezávislých novin. Tedy tam, odkud byli vyloučeni cikáni a negři.

Věcně vzato hnědé uhlí přineslo obrovský hospodářský rozmach všech českých zemí a růst životní úrovně obyvatel. Přineslo také obrovské ztráty tamních sídel i krajiny, to bezesporu. Ale od 70. let se krajina začala rekultivovat.

Byla znovu vytvořena, obdělána a dnes ani Jan Rovenský nepozná, zda se brouzdá po třetihorní sopce, zplanělých polnostech po odsunutých Němcích nebo po rekultivaci. vyTĚŽený nÁPAD Věcně vzato to ale Greenpeace vůbec nezajímá.

Organizace je hrdá na to, že je nezávislá po stránce jak svého řízení, tak financování. Cíleně však bojuje za posilování závislosti svobodných občanů na státu. Všechna realizovaná i navrhovaná „zelená“ řešení v energetice se musejí dotovat. Tím se ale posiluje stát, nikoli občané. Tak tedy rostou různí ti „baroni“, proti kterým Greenpeace rovněž bojuje.

Přitom to není Greenpeace, kdo by upozorňoval na chybně stanovenou podporu obnovitelných zdrojů, kdo by varoval, že někteří ti „baroni“ vlastně vytěžili původní myšlenku ekologů. A že se tím ochuzují občané a diskredituje celé ekologické hnutí.

Německou Energiewende, tedy zavržení atomové energie, doprovází Greenpeace adorujícím potleskem, o nákladech jaksi mlčí.

Nezaznamenal jsem, že by se hnutí zajímalo o ztrátu konkurenceschopnosti evropské obnovitelněenergetické ekonomiky. Znám jen jeho postoj ke schválené strategii 35 procent energie z obnovitelných zdrojů: je to prý málo. Přál bych si od Greenpeace slyšet něco víc. Oni by to uměli formulovat, podložit silnými argumenty a taky „prodat“. Kdyby chtěli. ?

Greenpeace tvrdí, že jsou k dispozici funkční a odzkoušené technologie na bezemisní výrobu energie, jen je chtít používat.

O autorovi| JAN FERENC • předseda občanského Sdružení za férové ústřední topení (SFÚT)