ZMĚNY NEMOCENSKÉ Firmy mají od příštího ledna platit svým pracovníkům prvních čtrnáct dní nemocenské. Proti nemocnosti se podle představ vlády mohou pojistit. Jenže taková služba bude pravděpodobně drahá a téměř žádný pojistný ústav se do ní ani nehrne.
ZMĚNY NEMOCENSKÉ Firmy mají od příštího ledna platit svým pracovníkům prvních čtrnáct dní nemocenské. Proti nemocnosti se podle představ vlády mohou pojistit. Jenže taková služba bude pravděpodobně drahá a téměř žádný pojistný ústav se do ní ani nehrne.
Pokud pracovníky jakékoliv firmy schvátí od příštího ledna týdenní chřipka, angína či obyčejné nastuzení, zaměstnavatele čeká dvojí starost. Kromě obvyklé nutnosti zabezpečit provoz firmy v době „chřipkových epidemií“ bude svým nemocným zaměstnancům muset ještě vyplácet náhradu mzdy. Tedy to, Nového režimu se obávají zejména menší a střední podniky. Stát sice zároveň změnil povinné odvody pojistného z 3,3 na 1,4 procenta, jenže sazbu může každý rok podle zákona libovolně měnit. Navíc ani tato úspora na pojistném nevyváží u menších firem podle podnikových ekonomů ztráty, které přinese výplata krátkodobé nemocnosti.
Firmy s méně než 26 zaměstnanci si ale mohou zvolit, zda přistoupí na nový systém, nebo zda budou platit odvody v dosavadní výši a o nemocenskou se postará stát.
PRŮMĚR NENÍ ARGUMENT, ALE NAPOVÍ
Záleží samozřejmě na průměrné nemocnosti, počtu zaměstnanců i výši mezd, z nichž firma odvádí státu pojistné. Analytička Raiffeisenbanky Helena Horská přesto propočítala modelový příklad průměrné malé české firmy: Zaměstnavatel má 26 a více zaměstnanců. Každému vyplácí mzdu na úrovni průměru pro podnikatelský sektor (zhruba 20 tisíc korun). Pokud by zaměstnanec dvakrát do roka pobíral nemocenskou po dobu 14 dnů, znamenalo by to zvýšení nákladů na jednoho pracovníka o více než pět tisíc korun ročně.
V případě, že by zaměstnanec s průměrnou mzdou čerpal jen jednu nemocenskou v délce 14 dní (tedy méně než činí celorepublikový průměr 21,4 dne bez započítání mateřské), co zatím známe pod pojmem nemocenská. Tu z výběru povinného pojištění dosud vyplácí stát. Nemocenská zůstane, ale stát ji nemocným přizná až od patnáctého dne stonání.
zaměstnavatel by na navrhované změně „prodělal“ necelých 500 korun. Roční úleva na platbě nemocenského pojištění by při mzdě 20 tisíc korun totiž činila přibližně 4600 korun ročně a zaměstnanec by pak za nemoc dostal 5033 korun.
Znamená to, že nová úprava může být neutrální nebo i výhodná jen pro ty zaměstnavatele, jejichž pracovníci:
a) mají průměrné mzdy, ale podprůměrnou nemocnost - nečerpají více než 14 dnů nemoci v roce,
b) pobírají výrazně vyšší čistou mzdu, než odpovídá dávkám v nemoci, a kteří z ekonomických důvodů nemoc přecházejí v zaměstnání nebo čerpají vlastní dovolenou.
„Největšímu tlaku na růst nákladů mohou čelit podnikatelé, kteří zaměstnávají pracovníky s nižší než průměrnou mzdou. Těm se vyplatí pobírat nemocenské dávky. Jejich »úřední nemocnost« je vyšší než 14 dní za rok, a to v několika například pětidenních nemocenských,“ předpokládá Horská.
SIMULANTŮ NEUBÝVÁ, TAK SE STAREJTE
Na druhou stranu, mnohé podniky budou každopádně motivovány ke kontrole nemocnosti svých zaměstnanců. A to nejen prostřednictvím revizních lékařů jako dosud. „Nelze však přenášet problém současného systému zdravotního pojištění jen na bedra firem, nemocenskou zneužívají i státní zaměstnanci,“ připomíná Horská.
Potvrzují to i zkušenosti České správy sociálního zabezpečení. Jen za první čtvrtletí letošního roku přišlo kvůli namátkovým kontrolám o nemocenskou (nebo její část) 1212 „pacientů“. Podnět ke kontrole dnes přitom může dát i zaměstnavatel, který má podezření, že se pracovník na nemoc jen vymlouvá.
Firma může simulanty potrestat -nevyplatí jim náhradu mzdy nebo je v případě vážného porušení nemocenského režimu může i okamžitě propustit. Avšak jedná-li se o nedostatkového odborníka na tuzemském trhu práce (například svářeče, lakýrníka nebo zámečníka), zaměstnavatel si tak extrémní postih nejspíš rozmyslí.
POJISTIT SE? NEBUDE TÉMĚŘ KDE
Vláda měla jasnou a na první pohled logickou představu, jak i přes zavedení novinek zabránit krachu menších podniků: Jde o možnost komerčního pojištění proti výplatě „nemocenské“ - tedy náhradě mzdy.
Jak se ale účinnost zákona blíží, je zřejmé, že tato úvaha má základní chybu. Pojišťovny o podobný produkt nemají zájem. První propočty ukazují, že by byl pro většinu podnikatelů příliš drahý a pro pojišťovny rizikový.
„Neuvažujeme o tom. Podobný produkt nabízíme jen fyzickým osobám dlouhodobě nemocným pro případ, že by nemohli splácet své závazky - například úvěry,“ uvádí Zdeněk Jaroš, obchodní ředitel pojišťovny Cardif. „Také Česká pojišťovna zatím s podobným pojištěním nepočítá a čeká až na případný zájem podnikatelů,“ říká mluvčí společnosti Václav Bálek. „Pojistit lze všechno na světě, jedinou otázkou je cena takového pojištění,“ souhlasí ekonom Patria Finance David Marek. Mezi parametry ovlivňující výši pojistného by jistě patřily výše mezd, zdravotní stav zaměstnanců, riziko úrazu či nemoci na jednotlivých pracovních pozicích. „Pokud žádná pojišťovna nechce nabízet takové pojištění, potom patrně cena tohoto pojištění vychází příliš vysoká, než aby byla akceptovatelná firmami. To jen ukazuje na převažující nevýhody zákona o nemocenském pojištění,“ prohlašuje Marek.
MALÁ MOTIVACE PRO ZAMĚSTNANCE
Analytikovy úvahy potvrzují praktické zkušenosti Marka Vícha, mluvčího pojišťovny Kooperativa. Ani ta s podobným pojištěním nepočítá. Důvodů je několik: vysoký škodní průběh a možnost velmi nízké motivace práceneschopných zaměstnanců, aby se co nejrychleji uzdravili a vrátili do pracovního procesu. „Navíc lze předpokládat, že když bude tato platba přenesena na pojišťovnu, nebude mít zaměstnavatel takovou potřebu motivovat zaměstnance k pracovní neschopnosti pouze po nezbytně nutnou dobu léčení,“ domnívá se Vích. To by patrně mělo za následek zvyšování škodního průběhu a tím i výše pojistného, které by zaměstnavatel platil za toto pojištění. V konečném důsledku by pojistné patrně dosáhlo výše, při níž by jednotlivé zaměstnavatele vyšla levněji přímá platba náhrady zaměstnanci.
PRO OPATRNÉ FIRMY SE ŠANCE NAJDE
Zástupci pojišťoven se navíc shodují na jednom - zatím se neobjevil zájem ze strany zaměstnavatelů o podobný produkt. Jedna z českých pojišťoven ale už přece jen nabídku pro podnikatele připravuje. „Česká podnikatelská pojišťovna už takový produkt koncipuje,“ potvrdila pracovnice marketingu Veronika Koukolíčková.
Mělo by jít o plnohodnotné pojištění (tedy nejen částečné plnění) pro firmy v době, kdy jejich zaměstnanci budou nemocní do oněch 14 dní. „Algoritmů výpočtu pojistného je celkem nepřeberná řada. Zatím nám nejlépe vychází výpočet sazby ze sjednané pojistné částky, která kopíruje objem vyplacených dávek nemocenského pojištění podle zásady obezřetnosti. Bylo by určené především pro živnostníky a střední firmy do zhruba 50 zaměstnanců,“ vysvětluje Koukolíčková.
PRAKTICKÉ RADY
* Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným, přísluší po dobu prvních 14 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) náhrada mzdy ve výši 30 procent průměrného výdělku za první tři dny a ve výši 69 procent průměrného výdělku od č
tvrtého dne v rámci trvání dočasné pracovní neschopnosti.
* V kolektivní smlouvě lze dohodnout nebo ve vnitřním předpisu stanovit náhradu mzdy i vyšší, nejvýše však do výše průměrného měsíčního čistého výdělku.
* Porušil-li zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních dnů režim dočasně práce neschopného pojištěnce, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy snížit nebo neposkytnout.
* Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec prvních 14 dní dodržuje stanovený režim pojištěnce.
POLITICKÉ HRÁTKY
Nový zákon o nemocenském pojištění schválili poslanci i přes odpor Senátu a prezidenta. Do určité míry je propojen s dosud neschváleným zákoníkem práce. Ekonomové i političtí komentátoři ale předpokládají, že prezidentem vetovaný zákoník také v tomto případu znovu projde díky levicovým poslancům.
Pramen: Zákoník práce
PRŮMĚRNÁ DÉLKA PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI
2002 31,99 dne
2003 31,61 dne
2004 36,46 dne
2005 33,62 dne
Poznámka: údaj zahrnuje i mateřskou
Pramen: ČSSZ
