Obavy z čínských úvěrů, zvláštních dluhopisů a vlivu kvantitativního uvolňování prudce srazily hodnotu velkých světových bank
Propad akcií švýcarského bankovního obra Credit Suisse na sedmadvacetiletá minima nebo výprodeje akcií a dluhopisů německého kolosu Deutsche Bank naznačují, že osm let po finanční krizi to s finančním zdravím světových bank nebude žádná sláva. Nebo že si to aspoň investoři myslí. „Není zrovna nejlepší čas být bankou,“ poznamenal k tomu šéf Credit Suisse Tidjane Thiam. Investoři se obávají schopnosti evropských bank splácet dluhopisy, špatných úvěrů v bankovních domech na celém světě a v neposlední řadě toho, zda dokážou vydělávat peníze za situace, kdy centrální banky tlačí sazby do záporu. Výsledkem jsou propady cen akcií velkých bank a růst cen pojištění, které chrání investory proti krachu finančních institucí. „Trh agresivně trestá banky,“ komentoval situaci pro agenturu Bloomberg Nikhil Srinivasan, investiční ředitel milánské Assicurazioni Generali. „Rok 2016 bude složitý,“ dodal s tím, že nepůjde o krátkodobou záležitost.
Banky se při půjčování peněz v minulých letech pořádně rozmáchly a centrální banky jejich aktivitu po celém světě přiživovaly přílivem bilionů dolarů. Výsledkem je logicky růst objemu špatných půjček. Toxické úvěry dosahují na celém světě bilionů dolarů, což představuje pro globální ekonomiku značnou hrozbu. Ostatně právě problémové hypoteční úvěry vyvolaly v roce 2008 největší finanční krizi od druhé světové války.
Čínská expanze
Největší zdroj obav nyní představuje Čína, která zažívala astronomický růst. Čínský finanční sektor na konci minulého roku rozpůjčoval a zainvestoval třicet bilionů, přičemž před sedmi lety to bylo pouhých devět bilionů, uvedla pro list New York Times analytička Charlene Chu z hongkongské firmy Autonomous Research.
Objem úvěrů se tedy za to období ztrojnásobil.
„Svět nikdy neviděl úvěrovou expanzi takových rozměrů během tak krátké doby,“ upozornila Chu, „věříme, že to přímo nebo nepřímo ovlivňuje cenu téměř každého aktiva ve světě, což je důvod, proč trh je tak znepokojený z možnosti, že by se mohly v Číně řešit problémy s úvěry.“
Hongkongská analytička není rozhodně osamocena v obavách ze stavu čínských peněžních ústavů. V polovině února varoval investory zakladatel fondu Hayman Capital Management Kyle Bass. Tvrdí, že pokud by čínské banky musely odepsat zhruba desetinu aktiv, znamenalo by to ztráty ve výši 3,5 bilionu dolarů. „Při hodnocení křehkosti čínského finančního trhu je třeba si uvědomit, že ani největší banky neberou při poskytování úvěrů v potaz solventnost dlužníků,“ varuje Bass v dopise investorům. Bass přitom úspěšně spekuloval na pokles hodnoty hypoték v USA během hypoteční krize v roce 2007.
Čína není jedinou zemí, která může mít problémy s toxickými úvěry. V Evropě odhadují analytici podle listu New York Times špatné půjčky na více než jeden bilion dolarů. Italská vláda ostatně musela s Bruselem řešit očistu italských bankovních domů, které trápí okolo 200 miliard nesplácených půjček. Italové jednají i s Evropskou centrální bankou o tom, že by odkoupila část úvěrů. Podobné potíže mají rovněž brazilské banky a americké bankovní domy už začínají řešit problémy s úvěry, které si vzaly energetické společnosti během rozmachu těžby ropy a zemního plynu z břidlic.
Nechci být akcionářem
K nynější nervozitě investorů přispěly obavy z toho, zda evropské banky a zvláště Deutsche Bank dokážou splácet zvláštní cenné papíry contingent convertible bonds, známé jako CoCos. Ty představují fakticky dodatečný kapitál banky. Pokud banka funguje normálně, investoři dostávají pěkné úroky. Avšak v případě, že se dostane do potíží, mění se tyto dluhopisy na akcie. A toho se pochopitelně vlastníci dluhopisů obávají, protože nemají v úmyslu stát se akcionáři evropských bank.
V reakci na tyto obavy se prudce propadly akcie a dluhopisy Deutsche Bank. Ta okamžitě zareagovala ujištěním investorů a zaměstnanců, že svým závazkům dostojí. Majitele „kokosů“ musela uklidňovat rovněž francouzská Société Générale, jejíž výsledky za poslední kvartál investory zklamaly.
Bankovním světem však hýbou nejen toxické úvěry a obavy z „kokosů“, ale rovněž strach z kroků centrálních bank, které pumpují peníze do ekonomik. „Jedním z nových témat na trhu je, že (kvantitativní uvolňování) poškozuje banky,“ uvedl pro agenturu Reuters Steven Englander ze Citigroup. Kvůli poklesu úrokových sazeb se totiž snižují bankám možnosti vydělávat na rozdílu mezi úroky z vkladů a úvěrů. l
O autorovi| Vladan Gallistl * gallistl@mf.cz
