KDU-ČSL bude stěžejním článkem koaliční vlády. Jako historicky jediné straně v tuzemsku se jí povedlo vrátit se do sněmovny
O lidovcích bylo do letošních voleb slyšet převážně jen z titulků regionálních zpráv. Třeba když spory o bazén ve Vizovicích rozložily tamní koalici nebo když se nebezpečná křižovatka u Třebechovic pod Orebem nedočkala žádné změny. Strana však vystartovala k úspěchu ve sněmovních volbách a nyní ho korunuje při sestavování vlády. Oproti roku 2010, kdy sněmovnu opustila, se vrátila silnější a dogmatičtější.
Jak se vaří úspěch Křesťanským demokratům se povedly dvě věci, které dosud žádná moderní česká partaj nezažila. V roce 2010 strana vypadla ze sněmovny, kde byla, byť po dlouhá léta jen formálně, zastoupena kontinuálně od roku 1919. Jako jediná, která odešla ze sněmovny, se také dokázala vrátit zpátky a nenásledovala tragikomické příběhy ODA nebo US-DEU. Zelení, kteří zažili v roce 2006 návrat, byli v devadesátých letech ve sněmovně v uskupení LSU.
Cesta k úspěchu začala pádem. Když na konci května 2010 obdrželi lidovci ve volbách jen 4,39 procenta a přišli o 13 poslanců, měli v čele Cyrila Svobodu, za sebou odchod Miroslava Kalouska a vláčení aférami Jiřího Čunka. Spolu s nepopularitou Topolánkova kabinetu to byla kombinace, která nemohla jinak než neúspěchem skončit.
Dnes zažívá comeback i bývalý lidovecký předseda Čunek. Je staronovým senátorem, křeslo má ve zlínském krajském i vsetínském obecním zastupitelstvu. Jen do předsednictva KDU-ČSL ho straníci znovu nepustili. „Já těm mladým držím palce,“ říká Čunek o současném vedení strany. Působí vyrovnaně, mluví pomalu a klidně. Pryč je doba roztěkaného chlapíka stíhaného jedním průšvihem za druhým, rozhozeného každým zvýšením hlasu Mirka Topolánka. „Mají štěstí, že jednají o koalici jen s jednou ostřílenou stranou, tedy s ČSSD. ANO je nováček, a to jim dává výhodu, že nemusejí být upozaděni,“ hodnotí Jiří Čunek.
Že by straně pomohlo vymazání jeho jména z čela, si nemyslí. „Vrátili se k nám mnozí voliči od ODS a TOP 09. Byli jsme pro ně dobrou volbou a neztratili jsme ani základ v regionech, tedy obecních a krajských zastupitelstvech,“ míní bývalý předseda.
A přesně z této líhně se vzalo nové vedení strany. Zatímco celostátní vedení skomíralo, mohla se strana opřít o regiony, odkud vzešla nová síla. V následujících senátních volbách obhájila původní tři posty a získala 61 mandátů v krajských volbách. Znamenalo to pro ni i přísun státních příspěvků, které jí pomohly vylízat se z dluhů sněmovních voleb.
„Základ úspěchu vidím v tom, že jsme obměnili předsednictvo strany, stabilizovali finance a radikálně zeštíhlili aparát,“ popisuje místopředseda strany a stínový ministr práce Jan Bartošek. Lidovci se museli vyrovnat s dluhem čtyř desítek milionů korun a propustili šedesát procent zaměstnanců. „Nyní hospodaříme tak, abychom co nejdříve doplatili naše závazky. Příští rok nás zase čekají volby, ale nemám obavy, že bychom se dostali do finančních problémů,“ soudí místopředseda Bartošek.
Mladí a lidoví Když si lidová strany jako nástupce Cyrila Svobody zvolila po dočasném vedení Michaely Šojdrové neznámého Pavla Bělobrádka, zdálo se to jako definitivní krok pryč z parlamentní politiky. Bývalý veterinární inspektor a stranický krajský, pardubický tajemník měl za sebou praxi místopředsedy Mladých křesťanských demokratů. Teď ho jednání stran budoucí koalice vynesla až na post místopředsedy sněmovny. Na post ministra kandidovat nechce. „Řídit úřad by měl někdo, kdo s tím má zkušenosti,“ odůvodňuje. Předseda má kromě malých zkušeností a politických protivníků ještě jednu věc, se kterou se musí v životě poprat. Dvanáct let má diagnostikovanou roztroušenou sklerózu. Povolební zátěž přesto zvládá s přehledem.
Cestu do velké politiky mu otevřel Cyril Svoboda, který ho oslovil s tím, aby se o post šéfa strany popral. V roce 2010 uspěl stejně jako při letošní volbě, kdy KDU šturmovala do voleb.
Cyril Svoboda je také tím, komu je připisován sponzorský úspěch strany. Dokázala si naklonit vlivného developera Luďka Sekyru. Při oťukávacím měření sil to lidovcům vyčetl Andrej Babiš. „Pan Sekyra je naším standardním příznivcem. Fakt, že nám poslal finanční dar na transparentní účet, je pro mě důkazem, že nemá potřebu se skrývat. ANO 2011 přece také funguje na základě transparentních příspěvků,“ oponuje místopředseda Bartošek.
Bělobrádek si k sobě do vedení vybral nové tváře, například místopředsedy Mariana Jurečku a Kláru Liptákovou, starostku městské části Brno-Maloměřice a Obřany. Marian Jurečka, dvaatřicetiletý zemědělec, si nyní zvyká na poslaneckou lavici, stejně jako Jan Bartošek, místostarosta Dačic a bývalý terapeut v komunitě lidí, kteří odvykají drogám.
Ale ani tato jména nebyla celostátním tahákem strany. Pavlu Bělobrádkovi se podařilo víc. Na místopředsednické křeslo posadil bývalou europoslankyni Zuzanu Roithovou (za sebou měla 255 tisíc hlasů z prezidentské volby), ke kandidatuře do sněmovny přemluvil odvolaného (a silou protestů proti jeho odvolání posíleného) ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Daniela Hermana.
Předseda sám před volbami příliš oblíbený mezi voliči nebyl. Když na jaře vycházely průzkumy, umístil se Pavel Bělobrádek na chvostu společně s Karolínou Peake. Předběhl ho i Jiří Paroubek nebo Jana Bobošíková.
Jenže Pavel Bělobrádek brzy poznal, jak se politika dělá. Na červnový olomoucký sjezd strany pozval prezidenta Miloše Zemana a předběžně se s ním dohodl na spolupráci KDU-ČSL a SPOZ. Bělobrádek byl pak také mezi prvními gratulanty k Zemanovým zářijovým narozeninám, přinesl mu víno.
A při současném sporu o to, jestli bude ve vládě sedět Andrej Babiš, zastává Bělobrádek typicky lidovecký postoj. Ačkoli ještě před pár týdny tvrdili jeho kolegové, že není možné sedět vedle člověka se skvrnou v lustračním osvědčení, Bělobrádek říká, že počká, jaké řešení Babiš na schůzce s prezidentem Zemanem vymysleli, a že ho bude respektovat. Na rozdíl od lidí kolem Miroslava Kalouska, kteří lidovce opustili, jsou tyto nové tváře daleko méně politiky, o to silnější mají ideologický základ. „Náš etický kodex byl, je a bude stále stejný již několik tisíc let, ano, myslím tím Desatero. Pro řadu takzvaně moderních lidí to již není dostatečně in, a tak hlepolitika dají jinde. Děsí je připojit se k někomu, kdo má politiku opřenou o řadu příkazů a zákazů. Chtějí žít bez morálky, závazků, zodpovědnosti, a to se s našimi hodnotami neslučuje,“ popisuje Jan Bartošek.
Naopak další z místopředsedů už nějaké zkušenosti mají. Petr Šilar je senátorem a bývalým starostou Horní Čermné. Roman Línek je někdejší pardubický hejtman a bývalý náměstek ministra pro místní rozvoj.
Vláda s KDU
A jak bude vláda za účasti KDU-ČSL vypadat? Především nebude měnit smlouvy uzavřené s církvemi, pokud si to jejich zástupci nebudou přát, což je nepravděpodobné. V oblasti daní lidová strana dost pravděpodobně prosadí společné zdanění manželů a další úlevy rodinám na úkor zatížení svobodných. Lidovci mají i programový bod společný s ANO. Chtějí zavést pětiprocentní daň na tiskoviny. Daňový balík změn ale ještě není kompletní, straničtí experti ho v těchto dnech dokončují. Z výčtu ministerstev zbudou na KDU tři resorty. Bude to zřejmě práce a sociální věci, zemědělství a životní prostředí, kam kvůli vnitřním třenicím už asi neusedne Tomáš Podivínský. Kolegům vadí jeho angažmá v Rusnokově vládě, kam čerstvého poslance KDU nenominovala ani neschvalovala.
KDU-ČSL je nyní ideově silná, prezidentu Zemanovi jako celek možná nejvíce blízká strana, s níž to nebudou mít jednoduché ani budoucí koaliční partneři. Slovy Jiřího Čunka: Kázáním svoji politiku neprosadíme.
Předseda Pavel Bělobrádek před volbami příliš oblíbený mezi voliči nebyl. Když na jaře vycházely průzkumy, umístil se na chvostu společně s Karolínou Peake. Předběhl ho i Jiří Paroubek nebo Jana Bobošíková. Na rozdíl od lidí kolem Miroslava Kalouska, kteří lidovce opustili, jsou nové tváře KDU daleko méně politiky, o to silnější mají ideologický základ.
Pavel Bělobrádek • Vystudoval Veterinární a farmaceutickou univerzitu Brno, Fakultu veterinární hygieny a ekologie, a Vysokou školu CEVRO Institut • Pracoval v Krajské hygienické správě Královéhradeckého kraje jako inspektor bezpečnosti potravin. • Do KDU-ČSL vstoupil v roce 2004, konkrétně do místní organizace v Náchodě, bylo mu osmadvacet let. • V roce 2008 se stal předsedou náchodské místní organizace a místopředsedou Mladých křesťanských demokratů. O rok později dosáhl na post předsedy okresního a člena krajského výboru strany. • Za dva roky se stal členem předsednictva královéhradecké krajské organizace a předsedou KDU-ČSL. Na post ho pomohl dostat odstoupivší předseda Cyril Svoboda. Pavel Bělobrádek zabodoval i na radnici, stal se náchodským zastupitelem. • Letos v červnu předsednický post obhájil s přesvědčivou převahou 280 proti 84 hlasům. • V Náchodě hrál a posléze trénoval mládežnický fotbal. Je členem Českomoravské myslivecké jednoty, působí jako lektor a zkušební komisař kurzu pro uchazeče o první lovecký lístek, je členem Orla i zahrádkářského svazu. V roce 2012 se mu narodil syn Josef. • Na síti YouTube ho strana prodává jako „mladého, svěžího, nadějného a nezkorumpovaného“. Sám se pak prezentuje slovy: „Prošla mi rukama spousta dobytka i sviní a věřte, že si s nimi poradím, kdybych se s nimi potkal, i ve vysoké politice.“ a „Diskriminovány jsou rodiny s dětmi, ne homosexuálové.“
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz
