Momentálně se nekonají žádné premiéry bollywoodských spektáklů a rapidně klesají zisky všech lidí z branže. To je výsledek války filmových producentů s mocnými majiteli multikin, která právě poutá pozornost druhé nejlidnatější země světa. Kinosály po celé Indii zejí už pátý týden prázdnotou, protože za drahé vstupné na staré snímky diváci nehodlají utrácet těžce vydělané peníze. Současná krize à la Bollywood je asi nejhorší v historii bombajské filmové mašinerie, jež ročně vyprodukuje dvakrát více pohyblivých obrázků než Hollywood.
Točte trháky, pak zaplatíme
Bollywoodští filmoví producenti vstoupili do časově neomezené stávky 4. dubna. O co jim vlastně jde? Z koláče, jenž loni koštoval zhruba dvě miliardy dolarů (a do roku 2012 se má prý zdvojnásobit), žádají větší sousto, respektive přesně polovinu. Tu druhou si mohou nechat majitelé multikin, kteří si dosud brali až dvě třetiny výnosů z filmů. A ti s návrhem nesouhlasí.
„Když je film úspěšný, jsme ochotni producentům 50 procent zaplatit,“ říká Tušar Dhingra, jenž vede řetězec multiplexů Big Cinema. A když není, pak takové peníze zaplatit nemůžeme, dodává. Ale jak definovat onu úspěšnost?
Z bollywoodských výsledků za první čtvrtletí 2009 lze spíše snadno určit, co obnáší slovo propadák. Ekonomická recese si zřejmě vybírá daň i v bombajské továrně na sny. Posuďte sami: z 25 velkorozpočtových filmů z Bollywoodu, jež měly v Indii premiéru od začátku roku, většina finančně propadla. Oscarový triumf Milionáře z chatrče sice roznítil zájem publika o Indii celosvětově, v Bollywoodu ale uvolnil lavinu diváky špatně přijatých filmů. Možná že kouzelná kombinace „písně, tanec, romantika“ přestává u domácích snímků fungovat.
Šravan Šroff, šéf řetězce Fame Cinema, ví, jak snadno problém vyřešit: „Když nám producenti začali dodávat špatné filmy, diváci utekli. Takže, je to jednoduché: dejte nám dobré filmy a my vám zaplatíme dobré peníze.“
ZTRÁTY A OBĚTI
Jednou z prvních obětí stávky je film Shortkut, romantická komedie produkovaná Anilem Kapúrem, který v Milionáři hraje moderátora kvízového pořadu. Měl mít premiéru v dubnu. Podobně odložených projektů, nebo těch, na nichž se práce úplně zastavily, jsou nyní v Bollywoodu desítky. Centrum indického filmového průmyslu, kde se točí snímky v hindštině, může stávka připravit podle některých odhadů až o miliardu dolarů. „Bollywood zaplatí obrovskou cenu,“ říká šéfredaktor časopisu Film Information Komal Nahata a vyčísluje ztráty v branži na 1,5 milionu dolarů týdně.
Před deseti patnácti lety přitom v Indii žádná multikina neexistovala. Trend velkých komplexů v západním stylu s klimatizací, surround technologií a bary vzklíčil až na konci devadesátých let, spolu s nastupujícím ekonomickým a realitním boomem. Nyní je v zemi 240 multiplexů, jež čítají dohromady zhruba 800 kinosálů. To představuje sice jen zhruba pětiprocentní podíl na promítacích sálech v Indii, ale také 70 procent veškerých tržeb z filmů bollywoodské produkce. Lístky na film jsou tady totiž až pětkrát dražší než v malých kinech. Bohatnoucí indická střední třída si to však mohla dovolit. Komfortní zázemí multikin vrátilo tuto skupinu obyvatel do kin a zároveň došlo ke vzkříšení indického filmového průmyslu. Nelze se proto divit, že někteří producenti nasazovali nové filmy pouze do těchto luxusních kin.
V ekonomické recesi je najednou multiplexů nadbytek a nemálo z nich prodělává. Nabídka jaksi převyšuje poptávku. Konkurují jim satelitní televize, pirátská DVD i filmy nelegálně stažené z internetu. Navíc mnohým multiplexům skončilo období, kdy na svůj rozvoj pobíraly i státní dotace.
Producenti na tyto argumenty neslyší. Jsou mezi nimi i slavné hvězdy Amir Khán a Šáh Rukh Khán. „V minulosti se filmy prosadily i v malých kinech. Jestliže se situace nezlepší, vrátíme se k dřívější praxi a z multikin odejdeme,“ hrozí Amir Khán. Koneckonců, menší produkce už se chytily příležitosti a v malých kinech lákají na své nízkorozpočtové filmy diváky, kteří – když se chtějí podívat na nové snímky na stříbrném plátně – nemají příliš na vybranou.
NA HOLLYWOOD NEMÁME
Přestože Indie prodělala v uplynulém desetiletí mimořádný hospodářský rozvoj, asi 400 milionů lidí tam žije za méně než jeden dolar na den. A návštěva kina je jedním z nejpopulárnějších způsobů trávení volného času. Vstupenek se zde rok co rok prodá téměř čtyři miliardy, jak uvádí společnost Ernst & Young, což je asi dvakrát víc než na druhém největším trhu v USA. V penězích, o něž hlavně jde, ale Hollywood výrazně Bollywood poráží: jen za prodej lístků v USA činil příjem v roce 2007 9,6 miliardy dolarů a mimo USA 26,7 miliardy. Bollywood vydělal dvě miliardy celkem, tedy nejen za vstupné, ale i za televizní a DVD práva. Pravda, vstupenka v asijské zemi stojí nejméně o řád méně. Rozdíl je například i v podílu z rozpočtu, jejž vydávají studia na marketing. V Hollywoodu je to 40 procent celkových nákladů, v Indii pouhých patnáct procent.
Dle Tušara Dhingry je prostě Bollywood stále průmysl v plenkách a nelze na něj pohlížet stejnými měřítky jako na Hollywood. „Investovali jsme obrovské peníze, ale pořád na Západ ztrácíme“ je přesvědčen šéf Big Cinema. „A proto nemůžeme přistoupit na dohodu 50 : 50, jak po nás chtějí filmoví producenti.“
RADĚJI SLEDOVAT KRIKET
V současné Indii existuje snad jen jedno větší lákadlo než film. Je to kriket a IPL (Indian Premier League), jejíž druhá sezona se letos z bezpečnostních důvodů odehrává v Jižní Africe (od poloviny dubna do konce května). Indický národní sport má obrovskou diváckou odezvu. Dokonce takovou, že loni z premiérových filmů uvedených během období, kdy se hrála liga IPL, propadly divácky všechny snímky až na jediný (Jannat). Zbytek doplatil na to, že lidé sledovali kriket.
Producenti zřejmě počítají s podobným nezájmem o film i letos, a proto zatím zastávají vůči multiplexům tak tvrdý postoj. Ještě mají pár týdnů čas. „Jestli bude stávka pokračovat, budeme se dívat doma na kriket nebo si zajdeme na filmy do malých kin,“ svěřují se filmoví fanoušci postávající před jedním multikinem v Bombaji. A jaký bude další vývoj?
Znepřátelené strany jednají a zatím to na konsensus nevypadá. Pokud přesto přijde, neznamená to, že kina hned zaplaví jedna premiéra za druhou. Reklama na velkorozpočtové filmy bude muset běžet nejméně šest až osm týdnů, než půjdou na plac. Při dobré vůli se tedy diváci dočkají své drogy nejdříve v červenci.
SOUVISLOSTI
Před půl rokem se dohodli
Zaměstnanci Bollywoodu ukončili po dvou dnech stávku, kterou zahájili 1. října 2008. Podle odborového předáka Dineše Čaturvédího manažeři filmových studií slíbili, že splní požadavky stávkujících. Obě strany se shodly na omezení pracovní doby na dvanáct natáčecích hodin. Dosud přitom podle stávkujících nebyla výjimečná ani třicetihodinová natáčení. Manažeři studií také přislíbili zaměstnancům meziroční nárůst mzdy o patnáct procent a vyplacení dlužných platů. Někteří zaměstnanci si stěžovali, že jim mzdy přicházely až s ročním zpožděním. Podle odborářů dosahoval objem nevyplacených mezd až jedenáct milionů dolarů. První stávky, kterou bollywoodské filmové odbory zorganizovaly za 50 let své existence, se zúčastnilo na 100 000 zaměstnanců. Stávkující podpořily i indické filmové hvězdy jako Amitábh Baččan a Šáh Rukh Khán.
BOX
Bollywoodské drahokamy
4 miliardy – tolik se ročně v Indii prodá lístků do kina
52 milionů liber – cena filmu Sholay, nejdražšího indického filmového projektu v historii
100 000 liber – denní plat Kylie Minogue při jejím týdenním natáčení bollywoodského filmu Blue
6,5 libry – průměrný denní plat zaměstnance Bollywoodu v roce 2008
150 – počet filmů, v nichž hrála největší indická filmová hvězda, Amitábh Baččan
Pramen: Federation of Western India Cine Employees, PricewaterhouseCoopers, Times archive
