Megapole Bombaj je fascinujícím lidským mraveništěm, které v sobě zrcadlí všechen lesk i bídu moderní Indie. S luxusními mrakodrapy kontrastuje armáda mužů pradláků, kteří ručně čistí prádlo z celého města, nebo kult pársů, již vystavují své mrtvé supům. Bombaj je bublající kotel, jehož hektická atmosféra se vám dostane pod kůži.
Foto: Profimedia.cz
Přístav Bombaj je dokonalou metaforou celé Indie. Je neskonale přelidněný. Vládne v něm věčný kolotavý chaos, který si ovšem návštěvníka podmaní jakýmsi hypnotickým kouzlem. Vily multimilionářů bezprostředně sousedí s nepopsatelně špinavými uličními stokami. Všude potkáváte oranžové svatostánky hinduistů. Všude čicháte typické podmanivé vůně santalového dřeva, koření masála a vonných tyčinek. Ulice je řeka, nekonečná masa lidí. Svým proudem nelítostně unáší tuk-tuky, pojízdné stánky s kokosy i posvátné krávy. Lidé pokřikují, auta troubí. Bombaj je prosně jako Indie. Chaotická, plná kontrastů, plná okázalé nádhery i špíny. Budete ji milovat a budete ji nenávidět.
Češka v Bollywoodu Která česká herečka má nejvíc fanoušků: Lucie Vondráčková? Tatiana Vilhelmová? Kdepak. Největší zástupy obdivovatelů vzhlížejí ke v Česku téměř neznámé herečce a modelce proslavené pod jménem Yana Gupta. Tato brněnská rodačka – původním jménem Jana Synková – prožila pohádkový příběh, který by sám vydal na romantický film. Již před víc než 10 lety přišla bez velkých ambicí do Indie, kde si vzala za muže malíře Satyakama Guptu. Prosadila se brzy jako modelka a později i jako herečka v Bollywoodu. S manželem se později rozvedla a prožila několik románků s populárními indickými herci. Hospodářský motor Indie Původně nijak zvlášť výjimečný přístav na západním pobřeží Indie začal nabývat na významu až s příchodem železnice za britské koloniální éry v 19. století. Z této doby také pocházejí nádherné viktoriánské stavby, jako je hlavní vlakové nádraží či Bombajská univerzita. Ve 20. století se pak postupně stala Bombaj hlavním hospodářským turbomotorem Indie. V současnosti generuje čtvrtinu veškeré indické průmyslové produkce, prochází přes ni 70 procent námořního obchodu a také 70 procent kapitálu směřujícího do Indie. Je sídlem burzy. Lesk obchodního úspěchu proto vábí další a další miliony Indů z chudších končin kontinentu, kteří se chtějí připojit ke smetánce novodobých průmyslových mogulů. Bombaj tím bobtná, dnes už má 13 milionů obyvatel, s aglomeracemi dokonce přes 20 milionů. Další dvě indické megapole – hlavní město Dillí a centrum protilehlého východního pobřeží Kalkata – jsou obdobně lidnaté. Přesto v nich nepanuje až taková koncentrace, protože se celkem volně rozrůstají do všech směrů. Ovšem bombajský přístav byl budován v podstatě na poloostrově, takže růst města do stran výrazně limituje moře. Nejhustěji je zastavena samotná špička poloostrova, která je vlastně vychýleným centrem města. Přímo u břehu moře najdete slavnou stavbu zvanou přiléhavě Brána Indie. Tudy kdysi v roce 1911 vstoupil do Indie britský král Jiří V., odtud symbolicky odpluli poslední britští kolonizační vojáci v roce 1948. Vlastně je to Mumbai V posledních letech Bombaj neblaze zviditelnily teroristické masakry. Například v roce 1993 vyhodili radikálové do povětří mimo jiné budovu burzy a při tom zahynuly tři stovky lidí. Při posledním velkém útoku, který v roce 2008 cílil na luxusní hotel Tádžmahal, zabili islámští extrémisté na 150 lidí. Tyto incidenty vyšponovaly napětí uvnitř kosmopolitní bombajské společnosti, kde vedle sebe žijí hinduisté, muslimové, džinisté, křesťané, či dokonce stoupenci prastaré sekty pársů. Bombaj Hlavní město indického státu Maháráštra je v současnosti staronově označováno Mumbai. S aglomeracemi má až 20 milionů obyvatel a je tak nejlidnatějším městem Indie. Je také centrem jejího hospodářského života. Funguje jako významný přístav. Co do jazyků se zde setkáte nejen s hindštinou, ale také s maráthštinou, jež je přirozeným jazykem této oblasti. Díky britské kolonizační minulosti, solidnímu systému vzdělávání a kosmopolitnímu rázu města však v Bombaji kdekdo mluví také anglicky, a to na dobré úrovni. To patří z pohledu turistů k velkým přednostem Bombaje i Indie jako takové v porovnání s jinými asijskými státy. Jak se tam dostanete Bombaj má moderní mezinárodní letiště a je jedním z nejčastějších cílů evropských leteckých linek. Zpáteční letenku do Prahy lze pořídit dokonce pod 15 tisíc korun. S vnitrozemím Indie spojuje Bombaj moderní autobusová doprava a především na dálkové spoje vhodnější vlaky. Do hlavního města Dillí trvá cesta den čistého času. Kde se můžete ubytovat Pro turistu je jednoznačně nejvhodnější základnou pro poznávání města čtvrť Colaba, kterou najdete téměř na špičce poloostrova. Odtud se pohodlně dostanete pěšky k historickému centru i k nábřeží. Zároveň je zde několik dobře položených hostelů v přijatelné cenové relaci kolem 10 dolarů za osobu a noc. Náboženské emoce ostatně kypí už i kolem samotného jména města. V současnosti se totiž vláda snaží důsledně prosazovat používání původního názvu Mumbai, který je odvozen od jména hinduistické bohyně Mumbádéví, jež měla tuto přímořskou oblast svou mocí ochraňovat. Jméno Bombaj prý naopak nevhodně připomíná britskou kolonizační nadvládu. Kdyby tisíc pradláků Místy, která je žádoucí navštívit, jsou četné chrámy všech náboženství, za vidění stojí i mrakodrapy u pobřeží podél třídy Marine drive. Nejlepší je ale pustit se docela jednoduše nazdařbůh nekonečným labyrintem ulic, nasávat jejich hektickou, strhující atmosféru a všímat si fascinujících detailů. Třeba u takzvaných dhóbí ghátů by valily oči české hospodyňky. Sváží se sem totiž špinavé prádlo z celé Bombaje a v primitivních sudech je ručně perou …muži pradláci! Těchto tradičních „dábaválů“ tu zde prý pracuje plných 30 tisíc. Na Malabárském vrchu zase stojí Věže mlčení, které patří zmíněné párské sektě. Její přívrženci zde vystavují těla svých mrtvých příbuzných na sloupech, aby je mohli ohlodat supové. Pársové vás ovšem dovnitř areálu nepustí, musíte zkusit nahlédnout zpovzdálí. Jestliže pro New York jsou typické žluté taxíky Cabs a pro Mexico City zase zelené „brouky“ Volkswagen, symbolem Bombaje jsou typické černožluté taxíky. Motorové rikši jsou sice levnější, ale mají zakázán vjezd do centra. Na bombajských ulicích také mnohdy uvidíte hned vedle hor odpadků spásaných volně pobíhajícími kravami lesklé billboardy na nejnovější blockbustery místních filmových studií. Bollywood strčí hravě do kapsy svůj americký antipól Hollywood. V Bollywoodu se ročně točí tisícovka filmů, které vydělají dvě miliardy dolarů. Tím jde bezkonkurenčně o nejplodnější filmové ateliéry světa. Zatímco do kin v západním světě se dostanou bollywoodské výpravné velkofilmy zřídka, zcela oddaně je milují diváci v dalších asijských zemích, jako jsou Nepál, Bangladéš či Srí Lanka. A indické herecké hvězdy jako kráska Sonakshi Sinha či akční hrdina Salman Khan davy uctívají skoro jako další bohy pestrého hinduistického panteonu. Mezi hereckou bollywoodskou smetánku ostatně pronikla i Češka Yana Gupta. V Goa se uklidníte s hippies**
Zběsilé tempo Bombaje dříve nebo později udolá i nejnadšenějšího turistu. Pokud jste ochotni podstoupit noční přesun, můžete se vydat autobusovým nočním spojem na jih do oblasti Goa, která bývala portugalskou enklávou. Dnes je místem pro únik z Bombaje na klidné písečné pláže. Goa také bývalo ve zlatých časech hippies oblíbeným místem volnomyšlenkářů. Ještě dnes tu někteří z nich provozují ospalé plážové restaurace. Goa je tak dobrou oázou klidu před návratem do kolotajícího bombajského kotle.
