MAJITELKA ČOKOLÁDOVÉHO KRÁLOVSTVÍ ZUZANA NÁVAROVÁ - Luxusní cukrárny nabízejí hlavně čokoládové bonbony světových značek. V malém obchůdku v historickém centru Českých Budějovic si můžete koupit stejně kvalitní zboží, ovšem z dílny Zuzany Návarové. Její bonbony neukrývají jenom višně či oříšky, ale třeba i česnek a růžový pepř.
Čokoláda jde Zuzaně Návarové vysloveně k duhu. Úsměv s dobrou pohodou ji snad nikdy neopouští. Přestože má před sebou padesát rozdělaných postaviček se jmenovkami Pako a Šárka, a je nejvyšší čas je odvézt na svatební tabuli, nepropadá nervozitě a dceru s manželem ještě chlácholí.
„Všechno stihneme, stejně jako vždy. Přeneste dorty do auta a nezakopněte!“ nabádá při vzpomínce, jak jí před lednicí spadla stovka čokoládových špiček s likérem rovnou na zem, nebo jak dělal manžel do devíti hodin do večera dort, se kterým zakopl a nový ho potrápil až do čtyř do rána.
Konečně je všechno na svatbu amerického ženicha a české nevěsty hotové. Dva netradiční dorty s něžnými motýlími křídly a deseticentimetrové postavičky novomanželů. „Kdybych je měla dělat nepřetržitě, tak těch pětapadesát figurek, které barevně ladí s tabulí, budu tvořit soustavně osm hodin. Protože to nejde, tak s přestávkami a s pomocí šikovných ručiček dcery Kateřiny tři dny. Když nejsou takhle náročné, tak se dá udělat za osm hodin kolem 120 figurek,“ popisuje jen část cukrářských výrobků, na které se zaměřuje. Jedna čokoládová figurka stojí, podle náročnosti, minimálně 30 korun. Například kominíček s cylindrem a šálou je za 45 korun.
Všechno se točí kolem hořké čokolády
Základní surovinou, z níž dělá držitelka titulu Živnostnice roku 2007 Jihočeského kraje své výrobky, je čokoláda. Také proto se prodejna s dílnou jmenuje Čokoládové království.
„Lidé už chtějí něco jiného než věčné laskonky, věnečky, větrníky a čtyři druhy máslových dortů s bumbrlíky. Už je zajímá kvalita a netradiční zpracování,“ poodhaluje filozofii své firmy, jíž vévodí hořká čokoláda.
Právě ta obsahuje z kakaových bobů polyfenoly, tedy látku s antioxidačními vlastnostmi, která posiluje lidský organismus. Ale pozor, bílá čokoláda je neobsahuje vůbec, mléčná minimálně. Vědci z Bostonské univerzity nedávno zveřejnili další zprávu o významu hořké čokolády pro člověka. U lidí, kteří ji jedí pravidelně, zjistili nižší srážlivost krve, méně jim tedy hrozí mozková mrtvice.
Ještě před deseti lety by se v Českých Budějovicích obchod s luxusní čokoládou, kde jeden bonbon stojí minimálně osm korun, neuživil. Dnes má své stálé zákazníky. Češi postupně přicházejí na chuť kvalitní hořké čokoládě, a to nejen kvůli jejím blahodárným účinkům na zdraví. „Chodím sem na horkou čokoládu. Krámek objevila maminka, a tak jsem zdejší dobroty chtěla ukázat i tatínkovi,“ říká patnáctiletá Barbora Klimešová, která se v obchůdku zastavila v sobotu před polednem s otcem. Po kratším vyptávání je jasné, že až někdy bude chystat svatbu, tak dort bude čtyřpatrový z dílny Zuzany Návarové.
„V Českých Budějovicích je velmi pěkný zvyk. Lidé chodí městem a něco uzobávají nebo popíjejí. Teď v zimě hlavně grog a svařák. Mně se to moc líbilo a nabídla jsem obyvatelům i turistům, kterých je tu spousta, čokoládu. Chodí s ní po městě a vlastně lákají další zákazníky. Teď rozšíříme nabídku o vánoční punč. Také děláme netradiční dorty, hlavně figurální. Třeba klubko s kočkou, postavičky z pohádek, chaloupky. V poslední době mě potrápil retrogramofon i s troubou a deskami, vše samozřejmě z čokolády. Dortové náplně máme hlavně ze šlehané čokolády, ale nabízíme i tvarohové náplně nebo ovocné dorty bez chemických přípravků, ztužovačů a podobně,“ vypráví cukrářka a obchodnice v jedné osobě.
ZUZANA NÁVAROVÁ
Narodila se 9. března 1963 v Mostě. Vystudovala zemědělsko-technickou školu, ovšem v oboru zootechnik nikdy nepůsobila. S rodinou se stěhovala tolikrát, že ji prohlašuje za mobilizační jednotku. Nyní žije ve Vodňanech v Jihočeském kraji. S manželem Miroslavem má tři dcery – Janu (16 let), Kateřinu (18) a Moniku (25). Čtyři roky podniká v cukrářství, letos získala titul Živnostnice roku 2007 Jihočeského kraje. Má ráda květiny, touží po zahrádce a po cestě do Provence. „Když firma dobře půjde, příští rok vám pošlu z Francie pohled,“ slíbila Profitu.
Bonbony s chilli chutnají strážníkům
Kvalitní hořká čokoláda podle odborníků prodlužuje život, je dobrá na nervy a podporuje sexuální vášeň. Lepší doporučení si pro luxusní bonbony, které připravuje podle starobylých receptur i vlastní chuti, nemůže Návarová ani přát. Nabízí přibližně tři desítky druhů bonbonů, v nichž se ukrývají i likéry a klasické višně, byť jinak upravené než ty, které jsou běžně v bonboniérách. Ale také třeba česnek, který se nejprve orestuje až zkaramelizuje, nechá se uležet a pak teprve přijde do čokolády. Růžový pepř v bonbonech zase příjemně voní po bylinkách.
„Bonbony s pepřem se musejí kousat. Ty s chilli kořením je třeba zase cucat, na ně chodí městští policisté. Hodně na dračku jdou bonbony se zázvorem,“ vyjmenovává netradiční náplně, nad nimiž laik žasne a mlsný jazýček se olizuje. „Hodně receptů mám z první republiky, kdy jsme byli dobrými čokoládovými výrobky proslulí.“
Nyní už obchůdek v českobudějovické České ulici voní nejen čokoládou, ale také blížícími se svátky. V nabídce je vánoční čajové pečivo, kolekce vánočních dezertů a hlavně čokoládové figurky mikulášů, čertů, sněhuláků, kaprů. Návštěvníky zaujmou i průsvitní andělíčci z karamelu, kteří vypadají jako sklenění. Firmy si nechávají udělat čokoládové novoročenky, například tabulku čokolády poskládanou jako puzzle, vodohospodáři fontánku. „Lidé a podniky už nestojí o dárkové koše, ale hledají něco nápaditého, luxusního.“
Měsíční obrat v obchodě se pohybuje kolem 70 tisíc korun. K tomu je třeba ještě připočíst sladkosti pro svatební hostiny. Například výše jmenovaná hostina se dvěma dorty a čokoládovými panáčky Paka a Šárky stála 6,5 tisíce korun. „Dělala jsem i sladkosti pro veselku se 150 lidmi za 20 tisíc,“ dodává podnikatelka.
Původním povoláním zootechnička
Čekali byste, že cukrářka s takovými nápady vystudovala střední zemědělskou školu? Většinu vědomostí získala samostudiem a od manžela, který je vyučený cukrář. Zootechničku, což je její původní specializace, sice nikdy nedělala, ale účetní v pekárně ano. Odtud už to bylo přece jenom k cukrárně blíž, zvlášť když měla problémy s krční páteří a lékaři jí doporučovali změnit práci. Rodinná rada rozhodla, že bude podnikat.
„Manžel chtěl dělat moderní a tvůrčí cukrařinu už dávno. Hrozně ráda jsem modelovala, dělala kamarádkám zvířátka na dorty. A tak otec s manželem navrhli, abych se tím začala živit. Oponovala jsem, že nemám peníze, ale táta řekl: Do podnikání potřebuješ hlavně ruce a chuť dělat. A už mu to vychází čtyři roky.“
Nejprve v roce 2003 založila v Račicích u Vodňan provozovnu, ve které zaměstnávala lidi se sníženou pracovní schopností. V takzvané chráněné dílně, na jejíž vybavení dostala peníze od pracovního úřadu, pekli koláče, dělali výrobky z listového těsta a figurky z marcipánu. Poté, kdy největší odběratel zkrachoval a začaly problémy se zaměstnanci, změnila strategii podnikání.
„Dneska má šanci rodinná firma. Co mně zlomilo vaz, je zákoník práce. To je to nejhorší, co se mohlo podnikatelům stát. My jsme prakticky v socialismu, firma je zaopatřovací ústav. Pokud vám zaměstnanec neodvádí práci, za kterou je placený a jakou požadujete, nemáte šanci ukončit mu pracovní poměr. Například dva pracovníci, kteří nedělali, mě připravili o 160 tisíc korun. Nezajímalo je, co musí udělat, ale jaký musí dostat plat.“
Proto dneska dělá ve firmě jen s manželem a velmi často vypomáhá dcera, která studuje střední školu obchodu a podnikání, obor cukrář. „Chci jít po škole na zkušenou do Francie. Tamní cukrařina je hodně podobná té naší a mohla bych se tam zdokonalit i v pralinkách,“ plánuje osmnáctiletá Kateřina, pokračovatelka vznikající rodinné tradice. Vezme-li si příklad z matky, odolá i záludnostem české živnosti.
„Hrozně ráda jsem vařila, modelovala, malovala, a to všechno jsem teď spojila. Když třeba dělám figurky krávy či koně, tak se mi hodí i ta zootechnička,“ usmívá se matka tří dcer, která tvrdí, že co ji nezabije, to ji posílí.
Je čokoláda zázračná?
Čokoláda se ukázala jako dobrý byznys. Podle Českého statistického úřadu sní v průměru ročně každý Čech v posledních letech téměř pět kilo čokolády. Před necelými deseti lety, v roce 1998, to přitom bylo něco málo přes čtyři kila. V Belgii nebo Švýcarsku je spotřeba čokolády deset kilogramů na obyvatele za rok. Češi patří v Evropské unii k průměru, který je přes pět kilo na osobu ročně.
„Hledali jsme novou strategii, do čeho půjdeme a vyhrála čokoláda,“ vzpomíná Návarová na začátek roku 2006. Tvrdí, že bez nejbližších by druhý rozjezd živnosti nezvládla. „Bála jsem se, že se znovu nepostavím na nohy. Svolali jsme rodinnou radu, a ta rozhodla, že to nevzdáme.“ Evidentně také proto, že čokoláda je prý zázračná. Obsahuje totiž látky, které lidskému tělu dělají dobře. Lecitin, který zlepšuje činnost mozku, fenyletylamin, který si tělo žádá, když je člověk vyčerpán nebo stresován. Možná proto stoupá spotřeba čokolády hlavně o Vánocích.
HISTORIE ČOKOLÁDY
• Evropské dějiny čokolády začaly až 15. března 1519, kdy dobyvatel Hernando Cortéz přistál u mexických břehů. V paláci vládce Montezumy nalezli španělští vojáci kakaová jádra, z nichž pro Montezumu a jeho dvůr poddaní připravovali nápoj a placky chocolatl.
• Boby kakaovníku byly velmi drahé a sloužily i jako platidlo. Za 10 bobů byla dobrá večeře, za 100 statný otrok. V polovině 17. století se už za jeden kilogram bobů platilo až tři čtvrtě kilogramu zlata.
• Francouzské šlechtičny napájely čokoládou v 18. století hojně nejen sebe, ale i své milence, protože od indiánů byly dobře známy silné povzbuzující účinky tohoto nápoje. Hovořilo se také o jeho účincích afrodiziakálních.
• První továrnu na čokoládu založila firma van Houten v roce 1815 v Holandsku. Roku 1828 si také Holanďané nechali patentovat výrobu kakaového prášku. Brzy se našlo uplatnění i pro odlisovaný tuk z bobů, pro kakaové máslo. Míchalo se s kakaem a jemně mletým cukrem, a tak vznikla první tabulka čokolády.
• Naší největší čokoládovnou byla Orionka. Založil ji v roce 1896 František Maršner, který v Praze na Vinohradech vyráběl turecký med. Měl obrovský úspěch a tak netrvalo dlouho a Orion se stal nejslavnější čokoládovnou v Čechách.
