Tvrdý boj drogových gangů a zatýkání šéfů mafie přivedly zpátky na výsluní zapomenutého bosse. Přepravu drog mezi Mexikem a Spojenými státy chce převzít legendární baron Caro Quintero.
Války gangů v Mexiku povolaly zpátky do služby jednoho z nejobávanějších bossů drogových kartelů Rafaela Cara Quintera. S odvoláním na informace z amerického protidrogového úřadu DEA to uvádí Businessinsider. Quintero byl podle údajů DEA spatřen v severně-centrální části mexického státu Chihuahua na hranicích města Ciudad Juarez.
Podle mexických vojenských a vládních zdrojů je to on, kdo stojí za nedávným nárůstem velkých zásilek drog a prudkou eskalací násilí v této oblasti. Rafael Caro Quintero přitom patří k nejhledanějším drogovým baronům na světě. Quintero byl součástí tria nejdůležitějších výkonných šéfů, kteří ovládali mexický obchod s drogami. Z jeho kartelu Guadalajara v roce 1980 vznikly další známé kartely Sinaloa a Juarez.
Quintero vstoupil do povědomí amerických úřadů v roce 1985, kdy rozhodl unést, mučit a zabít tajného agenta DEA Enriqueho „Kiki“ Camarena.
Qintero na snímku z roku 2005.
Brzy byl zajat a odsouzen k 40 letem za mřížemi. Za podivných okolností však byl propuštěn již v roce 2013, po 28 letech. „Argumentem bylo, že v souladu se zákony, měl být on souzený státním mexickým soudem, nikoli federálním, neboť vraždy, za které byl odsouzený, spadají z větší části pod státní jurisdikci,“ říká Mike Vigil, bývalý šéf mezinárodních operací DEA.
Podle slov bývalého šéfa protidrogového úřadu byl Quintero propuštěný ve tři hodiny ráno. Když se pod rouškou tmy „vypařil“, nejvyšší soud rozhodl, že propuštění nebylo legitimní. Bylo ovšem pozdě, po Quinterovi se slehla zem.
O únosu a vraždě tajného agenta Camarena byl natočen film Drug Wars s Beniciem Del Torem v hlavní roli.
Od svého propuštění se Caro Quintero stal neviditelným. O jeho pohybu vydaly mexické úřady první nepotvrzené hlášení před pár týdny. „Máme informace, že má v úmyslu vrátit se,“ potvrdil státní zástupce Jorge González. Podle jeho informací zatoužil 61letý bývalý šéf kartelů po někdejší slávě a chce si přivlastnit teritorium při hranicích se Spojenými státy.
Podle Gonzáleze se Caro Quintero spojil s odpadlíky kartelů Jalisco a Beltran Leyva - bývalých spojenců kartelu Sinaloa. Společně mají brojit proti drogovému impériu Joaquína Guzmána. Ten byl před šesti měsíci dopaden policií, nyní je zadržován nedaleko texaské hranice a předpokládá se, že bude vydán do Spojených států. Tam ho čeká obvinění z praní špinavých peněz, vydírání a vražd.
Joaquín Guzmán byl před šesti měsíci dopaden policií, nyní je zadržován nedaleko texaské hranice.
Právě nový kohout na smetišti rozpoutal v drogovými válkami sužovaném Mexiku další vlnu bojů. Caro Quintero údajně zahájil nedávný útok na Guzmanovo rodné město La Tuna. Chce tak převzít nadvládu nad celým územím města Chihuahua, které je pro obchod s narkotiky kvůli své poloze klíčové.
Jen od začátku července zaznamenaly úřady státu Chihuahua 16 nových případů vražd způsobených válkou drogových kartelů. „Rafael Caro Quintero používá obrovskou sílu. Myslím, že se snaží převzít stát a znovu budovat svůj byznys,“ říká Mike Vigil.
Podle mexického Centra pro vyšetřování a národní bezpečnost však Caro Quintero zůstal silně zapojený do obchodu s drogami i během pobytu ve vězení. Pracovat měl právě pro aktuálního rivala Joaquína Guzmána. Podle jiných zdrojů zase Caro Quintero údajně převzal vedoucí úlohu v kartelu Sinaloa po Guzmánovém zajetí a v současnosti bojuje pouze s rebely gangů.
Přes 100 tisíc obětí
Ať je spojený s kýmkoliv a jde proti komukoliv, aktivita Cara Quintera znepokojuje úřady na obou stranách hranice. Podle zpráv z Mexika i USA roste nejen počet útoků, vražd, ale i drog přepravených do obou zemí.
V jednom z posledních zachycených případů pašeráci na lodi plující z Ekvádoru ukryli narkotika v barelech ostré omáčky. Podle New York Times zabavilo mexické vojenské námořnictvo 217 plastových barelů ostré chilli omáčky, v níž plavaly pevně uzavřené balíčky kokainu. Droga měla z mexického přístavu Manzanillo putovat do Mazatlánu právě v mexickém státě Sinaloa.
Drogová válka v Mexiku si za poslední desetiletí vyžádala asi 100 tisíc obětí, dalších 25 tisíc osob zmizelo a pravděpodobně jsou rovněž mrtví.
Čtěte také: